Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zkoumá svět nádorových buněk a bojovníků imunitního systému. Byl jednou jeden život podle biologa Marka Mráze

Molekulární biolog Marek Mráz. Foto: Martin Indruch pro Universitas
Molekulární biolog Marek Mráz. Foto: Martin Indruch pro Universitas

„Absolutním základem léčby onkologických onemocnění je pochopit, jak nemoc vzniká a co vede nádorové buňky k agresivitě,“ je přesvědčen molekulární biolog a lékař Marek Mráz, který zkoumá možnosti cílené léčby leukemie a lymfomů. Jeho vyprávění připomíná scény z animovaného seriálu Byl jednou jeden život. Zkušenosti získával na slavné Mayo Clinic nebo v laboratořích Kalifornské univerzity v San Diegu, před pěti lety se ovšem vrátil na Masarykovu univerzitu jako vedoucí laboratoře v CEITEC MU. Působí i ve Fakultní nemocnici Brno. Na své bádání získal v roce 2018 prestižní ERC Starting Grant od Evropské výzkumné rady.

Vědci z jiných oborů si občas postesknou, že na rozdíl od medicínského výzkumu nemá ten jejich tak dobré PR. To biolog Marek Mráz zkoumá, co se na buněčné a molekulární úrovni děje v těle pacientů s leukemií či lymfomem. Na otázku, k čemu může vést jeho výzkum, má tedy možnost celkem snadno odpovědět: k vylepšení léčby zákeřné rakoviny krve.

Vnímá to jako výhodu? „Nejsem si jistý,“ odmlčí se. „Ano, zkoumáme i otázky, kde celkem přímočaře směřujeme k novým léčivům či jejich kombinacím. Pracuji v kontextu, který se zdá být na první pohled snadno vysvětlitelný a pochopitelný, ale pořád je to především základní výzkum. Nejsem ten, kdo za půl roku vyřeší a vyléčí něčí nemoc. Problémy, kterým se věnuji, jsou často spíš teoretické. Na první pohled není třeba ani jasné, jak s léčbou pacientů souvisejí,“ dodá po chvíli.

Podle něj je z tohoto úhlu pohledu jedno, jestli dělá základní výzkum v botanice, ve fyzice nebo právě v onkologii. A zdůrazňuje, že nemá rád akcent na aplikovaný výzkum, zvlášť ne na úkor toho základního. „Nikdy nevíte, z čeho vzejde právě to, co bude pro lidstvo zásadním posunem.“

Bez vědy to nepůjde

Vystudoval medicínu a souběžně s ní i molekulární biologii na Masarykově univerzitě. „Pro tuto kombinaci jsem se rozhodl poté, co jsem si uvědomil, že není možné dosáhnout výrazného pokroku v onkologické léčbě, aniž by tomu předcházelo pochopení nemoci na molekulární úrovni.“

Medicína podle něj dlouho pracuje „jen“ se zkušeností. „Empiricky se přišlo na to, že některé léky pacientům pomáhají, u některých se i ví proč, ale zejména u onkologických onemocnění je absolutní základ pochopit, jak nemoc vzniká, co se stane, že se z buněk stanou buňky nádorové, a co je činí agresivními. Teprve

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější