Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Veto kvůli hádce o právní stát. Maďarsko a Polsko zablokovaly bilionový rozpočet EU i Fond obnovy

Polský premiér Mateusz Morawiecki (vlevo) a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán. Foto: ČTK/AP
Polský premiér Mateusz Morawiecki (vlevo) a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán. Foto: ČTK/AP

Analýza Deníku N: EU se ze dne na den octla v rozpočtové krizi. Veto Maďarska a Polska vrací jednání o stamiliardách eur, které by členské státy měly v příštích letech čerpat, zpět na jednací stůl unijních lídrů. Ti se virtuálně sejdou na summitu už zítra, situace je ale zatím patová.

Evropská unie je zasažená druhou vlnou koronavirové pandemie a vlády členských států zvyšují deficity svých rozpočtů. V příštích letech chce proto EU poslat ekonomikám postižených členských států mimořádnou pomoc, mimo jiné ze speciálního Fondu obnovy po koronakrizi. Tento fond – spolu s celým unijním rozpočtem na příštích sedm let – ale nyní svým vetem ohrozily vlády Maďarska a Polska. Obě země jsou přitom samy v druhé vlně pandemií těžce zasaženy.

1,82 bilionu eur – to je, oč tu běží

Rozpočet EU funguje na sedmileté bázi a schvalování tohoto víceletého finančního rámce (MFF) je pokaždé složité. Musejí se dohodnout a najít kompromis všechny členské státy a Evropský parlament, což trvá i několik let.

Letos je ale vše ještě mnohem komplikovanější, protože uprostřed těchto jednání na Evropu dopadla pandemie. A Evropská komise, která sedmiletý rozpočet navrhuje, přišla s neobvyklým řešením. Propojila totiž obrovskou sumu sedmiletého rozpočtu (1,074 bilionu eur) s balíkem opatření na obnovu po koronakrizi, tzv. Next Generation EU (750 miliard eur). Dohromady jde o v historii EU nevídanou sumu – 1,82 bilionu eur (47,4 bilionu korun). Jedno bez druhého ale teoreticky nemůže začít fungovat – státy nemohou začít své dotace čerpat.

Stávající sedmiletý rozpočet přitom končí v prosinci, za 44 dní. Od 1. ledna 2021 by EU už měla začít fungovat v rámci nového MFF.

Už před koronakrizí se státy nemohly na novém sedmiletém rozpočtu a jeho výši dohodnout, Next Generation EU ale přinesl další – a zásadní – sporné otázky.

750 miliard eur v tomto balíčku si totiž Evropská komise chce půjčit na finančních trzích – a EU by měla tento dluh nejpozději do roku 2058 splatit.

Část těchto peněz by přitom měly členské státy čerpat formou grantů. Na tom se zasekl maratonský, devadesátihodinový summit unijních lídrů letos v červenci – část států v čele s Nizozemskem (tzv. spořivé státy) odmítala schválit tyto granty a navrhovala čerpání pouze formou půjček.

Kdo nedodržuje právní stát, nemůže čerpat dotace?

Summit řešil ale ještě další sporný bod, tzv. kondicionalitu role práva. Několik především západo- a severoevropských států trvalo na podmínění čerpání dotací dodržováním role práva.

S právním státem mají přitom podle institucí EU v současnosti problém dva státy, Polsko a Maďarsko. Vůči oběma byla už dokonce spuštěna řízení podle článku 7 Smlouvy o EU (v roce 2017 vůči Polsku, 2018 vůči Maďarsku), která by mohla skončit dokonce až odebráním hlasovacího práva těchto států v Radě EU. Jenže to by musela jednomyslně schválit právě Rada, a Polsko i Maďarsko už si vzájemně deklarovaly podporu.

Zvláštní summit EU 17. července o sedmiletém rozpočtu a záchranném balíku. Premiéři Nizozemska Rutte a Finska Marinová, předseda Evropské rady Michel a premiér Babiš. Foto: EU

Maďarský premiér Viktor Orbán přijel na bruselský summit vybavený rezolucí svého parlamentu o tom, že nesmí ustoupit žádnému nátlaku v případě navázání dotací na právní stát. Diskuse o výši grantů ale nakonec jednání o roli práva poněkud vytlačila. Roli hlavního „padoucha“ summitu, který brání schválení postkoronavirové pomoci nejpostiženějším státům v čele s Itálií, na sebe vzal nizozemský premiér Mark Rutte a právní stát se dostal tak trochu na druhou kolej.

Oba sporné body, tedy výši grantů v balíčku mimořádné koronavirové pomoci a navázání dotací na dodržování role práva, lídři řešili několik dnů a nocí.

Nakonec ohlásili kompromis. Snížili podíl grantů v Next Generation EU na 390 miliard eur a do závěrů summitu vepsali i formulaci o roli práva. Formulace byla ale podle růných analýz poněkud vágní, a polský premiér Mateusz Morawiecki a jeho maďarský protějšek Orbán proto přijeli domů s tím, že zvítězili.

Bílý kouř nad Bruselem

Začalo druhé kolo vyjednávání o rozpočtu. Po dohodě lídrů se vyjednávání přesunula do tzv. trialogu mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Komisí, kde měla vzniknout definitivní podoba sedmiletého rozpočtu (a s ním propojeného balíčku Next Generation EU).

Zatímco MFF musí být finálně schválen europarlamentem, balíček NextGenEU hlasováním projít nemusí. Jenže právě kvůli tomuto balíčku se musí v sedmiletém rozpočtu formálně zvýšit čerpání vlastních zdrojů EU (tedy navýšit strop příspěvků členských států), kterými bude EU ručit za obrovské půjčky na financování NextGenEU, a to zase musí schválit nejen Evropský parlament, ale všech 27 národních parlamentů členských zemí.

A to vše – teoreticky – do konce prosince, aby mohl v lednu rozpočet začít platit. A aby mohly státy začít čerpat granty z NextGenEU, na které už připravují (a posílají do Bruselu) své národní plány obnovy. Včetně Česka, které by z největší části balíčku, tzv. Fondu obnovy, mohlo čerpat asi 6,7 miliard eur, tedy 182 miliard korun.

Čas se tedy krátí.

Dohadování mezi Radou a europarlamentem se táhlo několik měsíců, neshody trvaly nejen kvůli výši rozpočtu, ale i kvůli přesné formulaci o podmínce čerpání v návaznosti na dodržování role práva. Až minulé úterý ohlásilo německé předsednictví (pro které je schválení rozpočtu hlavním úkolem) „bílý kouř“ na Bruselem, tedy dosažení dohody o kondicionalitě role práva.

Rozpočet i NextGenEU se mohly posunout do další fáze.

Veto: stačí, že nepodepíšeme

Jenže vzápětí pohrozil maďarský premiér Orbán, jehož země přitom patří k čistým příjemcům z celého rozpočtu, vetem. Nikoliv kondicionality role práva – na její odhlasování totiž stačí v Radě EU pouze kvalifikovaná většina (která podmínku posléze skutečně schválila). Vetem celého rozpočtu.

Po několika dnech se k Orbánově hrozbě přidal i polský premiér Morawiecki.

Ještě o víkendu popisovala Deníku N řada zdrojů z unijních institucí, že může jít o pokus blafovat – Polsko a Maďarsko si přece neodstřihnou cestu k postkoronavirovým fondům, ze kterých mají čerpat miliardy eur.

V pondělí se polské a maďarské veto stalo realitou.

Ani jedna ze zemí vlastně nemusela nic doslova vetovat – podle diplomatických zdrojů serveru Politico.eu stačilo, že polský a maďarský velvyslanec pouze odmítli dát svůj souhlas s otevřením písemného řízení o nových vlastních zdrojích pro EU, které jsou součástí MFF. A bez toho si EU také nemůže půjčit na finančních trzích ony stamiliardy eur na NextGenEU.

Autoři Politico zároveň zdůraznili, že Česko a Slovensko se ke svým kolegům z V4 nepřipojily. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová naopak na svém Twitteru napsala, že Slovensko podporuje rozhodnutí, aby dotace byly navázány na zodpovědnost, tedy dodržování právního státu.

Miliardy pro Orbánova otce, bratra i zetě

Paradoxní je, že jak Polsko (vůbec největší příjemce dotací v EU), tak i Maďarsko mají dostat ze sedmiletého rozpočtu i balíčku na obnovu po koronaviru mnoho desítek miliard eur. Jen z mimořádných dotací ve Fondu obnovy má Polsko získat 23 miliard a Maďarsko 6 miliard eur.

I nejbližší rodina a přátelé maďarského premiéra přitom patří k velkým příjemcům unijních dotací. Podle zjištění maďarského serveru direkt36.eu v minulých letech čerpaly miliardové granty z EU jak firmy Orbánova otce, bratra a zetě, tak i impérium jeho přítele z dětství Lőrince Mészárose (podle žebříčku Forbes nejbohatší Maďar v roce 2019).

Firmy premiérova otce Győző Orbána byly například uvedeny pouze jako subdodavatelé pro řadu příjemců dotací na veřejné zakázky v Maďarsku, a proto se roky neobjevovaly v žádných veřejných databázích.

Server direkt36.eu ale zjistil, že figurovaly mimo jiné i v případě stavby dopravní infrastruktury, kterou EU kritizovala kvůli mimořádně vysokým nákladům.

Díky těmto státním projektům financovaným z dotací EU se profit důlní společnosti Orbánova otce podle direktu36.hu vyšplhal na více než dvojnásobek tržního průměru v Maďarsku.

Orbánův zeť István Tiborcz (manžel premiérovy dcery Ráhel) zase zbohatl díky projektům na veřejné osvětlení, které byly dotovány z fondů EU.

Ve výběrových řízeních ovšem neměla Tiborczova firma konkurenta – vládním podmínkám totiž žádná jiná nevyhovovala. Obchodní machinace Orbánova zetě byly natolik podezřelé, že se jimi začal zabývat i OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům).

Maďarská policie ale vyšetřování celé kauzy nakonec zastavila.

Není plán B

Evropská unie je podle některých analýz nyní v určité institucionální, procedurální krizi, protože situace je patová. Výše uvedené diplomatické zdroje serveru Politico.eu údajně zdůrazňují, že teď neexistuje žádný plán B:

„Budeme pokračovat v konzultacích, ale v nějaké chvíli Maďaři prostě musejí vyložit karty na stůl. Jinak jsme v p****i,“ citovalo Politico vysoce postaveného úředníka EU.

Německé předsednictví Rady EU se včera rozhodlo k neobvyklému kroku: videokonferenci ministrů pro Evropu vysílat živě.

Německý ministr pro Evropu Michael Roth už v úvodu přiznal, že situace je zlá a zpoždění Fondu obnovy může být velkým problémem.

Jeho italský kolega Vincenzo Amendola, pro jehož zemi jsou granty z balíku obnovy klíčovou pomocí, řekl, že „v celé této blokádě je rozpor (…). Pokud všechny členské státy tvrdí, že dodržují právní stát, neexistuje konkrétní důvod, proč se ho bát“.

Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která se konference účastnila, ale oznámila, že „nic není dohodnuto, dokud nebude dohodnuto vše, a proto Maďarsko není v pozici, aby podporovalo MFF“, a dodala, že právě Maďarsko bylo primárním „terčem“ kondicionality právního státu, která „nabízí snadný způsob, jak sankcionovat zemi na ideologickém základě“.

To ve svém prohlášení dnes „dovysvětlil“ premiér Orbán: „V Bruselu teď považují za země dodržující vládu práva pouze ty státy, které přijímají migranty. Ty státy, které brání své hranice, se nemohou kvalifikovat jako země s vládou práva. A když bude tento návrh (rozpočtu, pozn. red.) schválen, nebudou zde už žádné překážky k tomu, aby bylo čerpání fondů spojeno s podporou migrace a použito k vydírání těch zemí, které s migrací nesouhlasí.“

Polský protějšek Vargové Zbigniew Ziobro už dříve řekl, že „toto je otázka, která určí, zda je Polsko suverénním subjektem v EU, nebo bude politicky a institucionálně zotročeno“. Nejde podle jeho tvrzení o roli právního státu, „ale o politické a institucionální otroctví“.

Alespoň o nějaký kompromis se na videokonferenci pokusil eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn: „V případě, že by byl tento nástroj kondicinality spuštěn, Komise garantuje, že použije nejvyšší standardy objektivity.“

Je ale otázkou, zda tato záruka bude Maďarsku a Polsku stačit.

Co bude dál?

Vše se nyní vrátí na jednací stůl unijních lídrů. Zda se ale podaří dosáhnout nějaké dohody už zítra, kdy se šéfové EU27 mají sejít prostřednictvím videokonference, je nejisté. Další summit je naplánován na 10. prosince, to by ale na schvalování mohlo být už pozdě.

Nizozemský premiér Mark Rutte navíc včera před parlamentem v Haagu zopakoval, že „pro Nizozemsko je dohodnutý kompromis o právním státu absolutní minimum. Nic menšího už nemůžeme akceptovat“.

Francouzský státní tajemník pro EU Clément Beaune na svém Twitteru napsal, že řešení musí být nalezeno v příštích týdnech: „Blokování evropského rozpočtu Maďarskem a Polskem nezpochybňuje naše odhodlání ohledně obnovy (po koronakrizi, pozn. red.) a vlády práva.“

Beaune zároveň zdůraznil, že Francie už počítá se 40 miliardami eur z unijního Fondu obnovy, které budou součástí národního plánu obnovy a rozpočtu v roce 2021.

I v případě, že by lídři v příštích týdnech v otázce kondicionality práva našli nějaký kompromis (což může být problémem nejen pro Nizozemsko, ale třeba i pro Finsko a Rakousko, které rovněž trvají na podmínce vlády práva), potřebuje sedmiletý rozpočet schválení europarlamentu. Ten ovšem bojoval za prosazení podmínky vlády práva se značnou silou a pro řadu europoslanců byla i stávající kompromisní formulace nedostatečná.

A pak jsou tady národní parlamenty, které musejí schválit zvýšení stropu vlastních zdrojů. To se může nakonec obrátit proti Maďarsku a Polsku a jejich vlastním hrozbám. Třeba finský a nizozemský parlament zatím na podmínce fungování právního státu trvají.

Pokud se nepodaří schválit sedmiletý rozpočet do konce roku (a z něj vycházející roční rozpočet na rok 2021), bude muset Evropská unie přejít na rozpočtové provizorium. Výchozí by v takovém případě byly výdajové stropy podle letošního rozpočtu, tedy na každý měsíc v roce 2021 dvanáctina výdajů roku 2020.

Balíček obnovy NextGenEU, který nepodléhá schválení europarlamentu, by mohl být schválen jen jako mezivládní dohoda, třeba i bez Polska a Maďarska, je ale otázkou, čím by Evropská komise ručila za tři čtvrtě bilionu eur, kterým ho chce financovat.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Evropská unie

Maďarsko

Polsko

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější