Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Společnosti nesmiřitelných! Západ se upnul ke zlatým časům svého úpadku, protože se bojí přicházejícího času

Západ, podobající se bájnému draku Uroborovi zakousnutému do vlastního ocasu, se bojí radikálně rozseknout zatuhlý kruh času, protože tam vepředu je příliš mnoho neznámého. Repro rytiny Lucase Jennise (1590–1630).
Západ, podobající se bájnému draku Uroborovi zakousnutému do vlastního ocasu, se bojí radikálně rozseknout zatuhlý kruh času, protože tam vepředu je příliš mnoho neznámého. Repro rytiny Lucase Jennise (1590–1630).

Esej Petra Fischera: Starý svět se hroutí, a nový ještě nepřišel. A tak se zjevují desítky, stovky nových proroků, aby zachránily svět. Ale který je ten pravý? Ten, co dělá největší show, nebo ten, co chce vrátit do hry politický rozum, který se už dávno vymkl z kloubů a marně hledá pevnou půdu pod nohama?

V mnoha lidech, zejména v těch starších, vyvolává odcházení starého světa vlny upřímné nostalgie, a když se zdá, že se konec už opravdu naplňuje, dostavují se návaly hysterie a zoufalství. Americké volby byly názorným příkladem křehkosti tohoto zvláštního naladění doby bez paradigmatu, doby mezivládí, interregna: vítězství Joea Bidena tak i v Česku v očích některých konzervativních komentátorů a politiků bylo „koncem svobodného světa“, nebo dokonce „návratem komunismu“, což nedává smysl ani vzhledem ke kritické rétorice Donalda Trumpa, který pro získání voličů oprášil slovník antikomunismu a antisocialismu 80. let minulého století.

Joe Biden je přece i podle Trumpa představitelem „staré zkorumpované americké politiky lobbistů a vlivových skupin“, kterou po desetiletí bez rozdílu provozovali republikáni i demokraté. V principu této politiky není velkého rozdílu mezi Bidenem nebo Bushovými, a nakonec i Trump využíval sítě starých dobrých známých, kteří mu posílali peníze a pomáhali mu ovládnout Grand Old Party (GOP), jak se oficiálně nazývá Republikánská strana. Politika v Americe je pořád hlavně velký byznys, který se občas povede zakrýt většími či menšími idejemi, většími či menšími slovy.

Rozštěpení americké společnosti, které se v mediálním spektáklu celé čtyři roky cíleně a chtěně inscenovalo jako souboj nesmiřitelných polovic, až se země skutečně rozlomila vpůli, demonstruje marný západní boj s časem. Skoro nejlépe to v nekonečných komentářích a diskusích o amerických volbách vyjádřil český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček. Souboj nostalgiků po Americe starých časů, která se už nikdy nevrátí, jak to popisuje Kmoníček, a víceméně umírněných vizionářů a utopistů, kteří chtějí nový svět minimálně do té doby, než v něm budou muset sami žít, je střet, který do jisté míry prožívá dnes celý západní svět.

Západ, podobající se bájnému draku Uroborovi zakousnutému do vlastního ocasu, se bojí radikálně rozseknout zatuhlý kruh času, protože tam vepředu je příliš mnoho neznámého, které z nedostatku sociální představivosti naplňujeme obrazy krvavé minulosti (vše nové, sociální je hned komunistické, protože a priori krvavé). A tak se západní lidé stále častěji drží staré konzervativní kotvy, která si ale marně hledá nějaké pevné dno, protože kdysi pevné písky dávno zmizely a odpluly do zapomnění.

Západ se trhá, protože se bojí toho, co

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Esej

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější