Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Třináct důvodů, proč je těžké pochopit epidemii covidu

Ta první opice zleva na obrázek vlastně nepatří. Podle ní se dnes většinou neřídíme. Foto: Adobe Stock
Ta první opice zleva na obrázek vlastně nepatří. Podle ní se dnes většinou neřídíme. Foto: Adobe Stock

Když dojde k povodni, požáru či zemětřesení, je celkem jedno, jaký názor na ně máte. Jste-li dost hloupí, abyste je zkusili ignorovat, pak se utopíte, uhoříte, zasypou vás sutiny. Jestli zkusíte přemlouvat jiné, že se nic neděje, budou vás ignorovat nebo vás nechají zavřít do blázince; rozhodně se vaší špatnou radou nebudou řídit.

S epidemií to je jiné. Epidemii není jedno, co si o ní myslíte. Právě naopak, váš názor je ten nejdůležitější faktor. Epidemii působí virus, ale její průběh určují lidé svým chováním. Epidemii máme v konečných důsledcích takovou, jakou ji chceme mít.

Česká republika je na jednom z předních míst v neradostných koronavirových statistikách, když se přepočtou na počet obyvatel a když se neberou za celý rok, ale jen za podzim. Žebříček nově nakažených a nedávných úmrtí, to je do značné míry žebříček momentálního nepochopení situace. Jako bychom nejen nechápali, co se děje, ale dokonce nechápali čím dál tím víc.

Proto je dobré uvědomit si, co všechno na epidemii covidu-19 nechápeme. Co je na ní obtížné k pochopení ještě i teď, po desetiměsíční zkušenosti.

Kdo jsou ti „my“? My všichni. Vy, já, paní Nováková odvedle, primář infekčního oddělení v nejbližší nemocnici, hlavní hygienička i předseda vlády. Z následujících třinácti bodů se alespoň jeden velmi pravděpodobně vztahuje na každého z nás.

1. Nová a bezprecedentní situace. Je to poprvé. Nikdy jsme žádnou epidemii nezažili. Nic srovnatelného se v celosvětovém měřítku nestalo od roku 1918. Nevyhnutelně jsme dezorientovaní, děláme chyby.

Nikdy jsme takhle podrobně nezkoumali žádný virus. Nikdy jsme do hloubky nepřemýšleli o běžné chřipce ani jiné nakažlivé chorobě. Nedovedeme tím pádem rozlišit, co je v nynější situaci opravdu unikátní, a co je pro všechny podobné případy společné. Čemu se máme divit víc a čemu méně.

2. Uvažujeme černobíle. Všichni jsme vyrostli na pohádkách, v nichž soupeří dobro se zlem. Ocitneme-li se v nejednoznačné

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější