Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Díky za to, co nemůžeme

Zvažování, co s nabytou svobodou, je přirozeně přítomné v rozhodování, které v redakci Deníku N činíme několikrát denně. Foto N Gabriel Kuchta
Zvažování, co s nabytou svobodou, je přirozeně přítomné v rozhodování, které v redakci Deníku N činíme několikrát denně. Foto N Gabriel Kuchta

Komentář Pavla Tomáška: Jednatřicet let si užíváme svobody. Pro média je to výzva nejen k reflexi toho, co díky ní ve srovnání s časem před listopadem 1989 můžeme, ale také připomenutí, co z dobrých důvodů dělat nemůžeme.

Pamatuji si na ty večery velmi dobře, tak dobře, jak si člověk umí celý život vybavit zážitky, které se mu vryly v dětství do paměti. Babiččin byt pozdě večer vždy potemněl a obývací pokoj začalo osvěcovat jen slabé světlo ladicí škály rozhlasového přijímače. Babička vyladila Hlas Ameriky a sklonila hlavu k reproduktoru, aby sama dobře slyšela, ale zároveň aby o jejím poslechu „štvavé vysílačky“ nevěděli sousedé v domě (ti nejbližší nepochybně museli). Vryl se mi tehdy do sluchové paměti sonorní hlas Ivana Medka i čekání na jména známých osobností, které podepsaly Několik vět.

Vlastně by se mi moc líbilo, kdybych se mohl přiznat , že to byly tyto dětské zážitky z času těsně před usnutím, co mě přivedlo k rozhodnutí stát se novinářem. Leč nebyla by to pravda, novinářem jsem se v 80. letech rozhodl stát při sledování televizních přenosů z ledního hokeje. Zřejmě v tom byl i kus negativní volby, jelikož mi bylo jasné, že psát či vysílat o politice v podmínkách komunistického Československa by pro mě nebylo možné.

Právě 31 let už to možné je, čehož poslední dva roky s kolegy naplno využíváme při psaní v Deníku N. Druhým rokem jsme partnerem oslav připomínajících pod heslem Díky, že můžem návrat svobody do této země. Je dobré si aspoň jednou za rok vzpomenout na časy, kdy svoboda jako jedna z důležitých podmínek kvalitního a plnohodnotného života chyběla, a co všechno se s jejím příchodem proměnilo.

Každodenní práce a soustředění na řadu dílčích okolností výkonu novinářské profese člověka k takovému přemýšlení často nepřivádí. Přitom zvažování, co s nabytou svobodou, je přirozeně přítomné v rozhodování, které v redakci činíme prakticky několikrát denně.

Může to znít jako zdánlivý paradox spojený s dvouletou zkušeností z budování nového deníku, který si potřebuje postupně získat důvěru co nejširšího okruhu čtenářů ochotných za něj platit. Ukazuje se, že stejně důležité jako to, co díky svobodě můžeme, je to, co s ohledem na naše profesní pravidla a stavovskou čest a z nich vyplývající odpovědnost nemůžeme.

Ten výčet není dlouhý, obsahuje ale tak zásadní položky, že to je v dnešním mediálním světě spoludefinovaném informacemi a často jen názory valícími se skrze sociální sítě pravidelně k uzoufání.

Nemůžeme publikovat zprávu, kterou

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější