Průzkum: Číně věří jen jeden z deseti Čechů, Srbové chválí pomoc, Švédi jsou nejtvrdší
Co vás jako první napadne, když se řekne Čína? „Covid-19,“ zněla odpověď ve většině ze třinácti zemí, v nichž probíhal průzkum projektu Sinofon při Univerzitě Palackého v Olomouci a bratislavského CEIAS. Zaznívalo také „hodně obyvatel“, ale v Česku byla první asociace jiná: „komunismus“.
Že si většina respondentů při otázce na Čínu vybavila jako první covid-19, je vcelku logické. Na otázky výzkumníků (CEIAS, Sinofon a další, viz níže) totiž odpovídali letos v září a v říjnu, tedy v době, kdy napříč Evropou nabírala na obrátkách druhá vlna koronavirové pandemie.
Napovídá to ostatně už název dnes zveřejněné studie: Evropské veřejné mínění o Číně ve věku covidu-19.
O studii
Výzkumný vzorek průzkumu Evropské veřejné mínění o Číně ve věku covidu-19 čítal 19 673 obyvatel z třinácti evropských zemí: Británie, České republiky, Francie, Itálie, Lotyšska, Maďarska, Německa, Polska, Ruska, Slovenska, Srbska, Španělska a Švédska. Věk respondentů se pohyboval mezi 18 a 70 lety.
Autory jsou akademická pracoviště CEIAS (Central European Institute of Asian Studies, Středoevropský institut asijských studií v Bratislavě) a projekt Sinofon při Univerzitě Palackého v Olomouci. Na průzkumu se podílely také další evropské instituce jako Chatham House, Švédský institut mezinárodních vztahů, Jagellonská univerzita v Krakově či Università Ca‘ Foscari Venezia v Benátkách.
Z výsledků průzkumu vyplývá, že pověst Číny