Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dějiny české sexistické písně od normalizace po dnešek

Vizuál k novému albu Olympicu. Foto: Olympic / Supraphon.
Vizuál k novému albu Olympicu. Foto: Olympic / Supraphon.

Shodneme se na tom, jaká u nás vznikla nejsexističtější píseň, ze které posluchači spadnou kaťata? V naší anketě trochu překvapivě vítězí mistr šarmantnosti Karel Gott. Pozdější rap se oplzlostmi jen hemžil, ale přiznejme si, sexismus je nejstrašidelnější, když je nezamýšlený.

Bývá docela normální, že dlouhohrající muzikant přijde občas do období, kdy ho napadne, jestli nevyměkl. A snaží se dokázat svým posluchačům opak. Naposledy tímto prozřením prošla kapela Olympic. Získala nového klávesáka a nahrála album, o kterém v reklamním spotu říká: „Z nového alba Olympicu vám spadnou Kaťata!“

Spíš než kaťata padaly brady posluchačů titulní písně. Rádoby ironický text vypráví o lovci žen, který si nemůže vybrat: „Dalo mi to celkem práci, nakonec se chytila / ťuťu ňuňu, paci paci, na dvě noci idyla / víkendová romantika, kožich jsem jí vyprášil / časovaná bomba tiká říkejte mi jidáši / po snídani jsem jí naposledy zalil zahradu / a pak jsem jí řek „kašlu na to“ najdi za mě náhradu“. Zkusil už totiž skoro všechno: „bobříky i holiny / hamburgery i netopýry, šneky, špeky, noviny / sedím doma, holky v tahu, kolemjdoucí paničky / říkají mi sebevrahu, zlatý český ručičky“.

V jednom ze svých největších hitů zpívá Petr Janda o tom, že by sjel po zadku holou skálu. Na konci této písně už by z té skály rovnou skočil.

Text by se možná ztratil v podobné produkci divokých 90. let, ale vyznívá podivně v dnešní době u kapely, která má u starší generace pořád ještě jakés takés renomé. Zdroje na internetu připisují autorství textu Ondřeji Fenclovi, který pro Olympic již dříve řadu textů napsal. Ten se však brání: „Ano, tu propisku jsem držel… ale nejsem autorem textu písně, jak mnozí tvrdí, jsem spoluautor na druhém místě, jak si lze snadno ověřit v bookletu alba. Téma je Petrovo, od začátku měl ideu drsné písničky Kaťata o chlapíkovi, který střídá jednu holku za druhou a pořád není spokojený. Postupně vzniklo sedm verzí textu, můj původní byl o karanténě.“

Ohlédneme-li se ještě dál, než jsou léta devadesátá, ponoříme se do bažiny normalizačního popu a rocku, který se v nejrůznějších machismech a sexismech s chutí angažoval. Můžeme se společně s Pavlem Klusákem níže ptát, jak je možné, že jsme dříve s takovou samozřejmostí přijímali texty, v nichž ženy hrají roli naivních hraček bez vlastní vůle. Je to ovšem anachronické uvažování – nemůžeme poměřovat tehdejší dobu dnešní citlivostí. Dnes nám tato díla mohou spíš posloužit jako ukázka tehdejší normy, podle níž lze sledovat, kam jsme se od oněch dob – snad – posunuli.

Pokusili jsme se v rámci poskytnutí studijního materiálu k tématu provést alespoň malou, orientační anketu, jakou českou píseň lze považovat za nejvíc sexistickou. Ukázky nejsou pro čtenáře chabých nervů.

Dalibor Janda: Pusť k milování rádio (1994)

Text Jan Krůta

„Pusť k milování rádio

řekla jsi tenkrát poprvé

nohy ti psaly velké Vé“

O krásách i nástrahách prvního milování jde zpívat všelijak. Nechtěl bych ale být v kůži dívky, jejímuž Daliborovi z onoho „poprvé“ v paměti nejvíce utkvělo, že zkrátka… měla nohy od sebe. Stejně toporný a upocený je i zbytek textu, u nějž se pokaždé mám chuť omluvit za všechny vtipy na účet veršovánek Kryštofa. Jejich slizkost ještě podtrhuje jeden z nejbizarnějších českých videoklipů, v němž se protagonista při očividně hrané nehodě (omlouvám se fotbalistům za obvinění, že špatně filmují) seznámí s… prostitutkou, kterou navštíví… na pracovišti.

Petr Frinta, hudební publicista

 

Jirka Koběrský (feat. Adel): Kozy kozy ven (2013)

Text: Jirka Koběrský (?)

„Jsem originál, co by sis dal? Jsem tvoje čubka,

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Hudba

Sexuální obtěžování v Česku

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější