Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Mají záchvaty vzteku, když musejí něco vyhodit. Lidé s Diogenovým syndromem žijí obklopeni odpadky

Ilustrační foto: Flickr
Ilustrační foto: Flickr

Téměř každý z nás zná někoho, kdo se obklopuje spoustou věcí se zdůvodněním, že se určitě někdy budou hodit. Takoví lidé mohou mít zaplněné domy, dvory či sklepy spoustou zbytečností a prožívají intenzivní strach nebo hněv při představě, že by se jich měli zbavit.

Obsesivní hromadění věcí postihuje celosvětově pět až sedm procent populace a týká se zejména lidí nad 60 let. Porucha se projevuje úzkostnou potřebou shromažďovat věci, chránit je a zvětšovat jejich množství. Slovenská psychiatrička Andrea Seidlová je autorkou přehledové studie Diogenův syndrom – syndrom extrémního sebezanedbání. Psychiatrička tvrdí, že syndrom se může začít projevovat úplně nenápadně i u lidí, kteří žijí plnohodnotně, chodí do práce a nijakým výrazným způsobem se od svého okolí neizolují.

Co prožívají lidé s Diogenovým syndromem?

Syndrom je charakterizován extrémním zanedbáváním sebe sama, domácnosti, životem v bídě, nevhodných hygienických podmínkách, sociální izolací a syllogomanií, tedy hromaděním předmětů, ale i zvířat. Obklopování se zvířaty je docela běžné, v novinách občas čteme, že někdo má 160 koček. Podle odborných studií má polovina lidí s tímto syndromem přidruženou i vážnější psychiatrickou diagnózu. Ale i ti, kteří ji nemají, mohou mít například lehkou depresi nebo poruchu osobnosti. Většinou jsou to paranoidní lidé, kteří neradi pouštějí někoho do svého života a obydlí.

Proč vás syndrom zaujal a rozhodla jste se o něm napsat?

V románu Charlese Dickense Nadějné vyhlídky je jednou z hlavních postav žena, která žila v obrovském domě. V den svatby ji opustil snoubenec. Tehdy nechala zastavit všechny hodiny v domě a žila v něm ve svatebních šatech. Všechno v jejím příbytku začalo pustnout, přestala se o něj starat a v takto zanedbaném prostředí žila celý život. Podobně jako lidé s Diogenovým syndromem. Je však důležité poznamenat, že lidé, kteří jím trpí, jsou často inteligentní jedinci a navíc finančně dobře zabezpečení. Před vypuknutím syndromu mnozí fungovali úplně normálně.

Proč se tomuto syndromu věnuje tak málo odborníků?

Lidé s Diogenovým syndromem jednak pomoc nevyhledávají a jednak

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rodina a vztahy

Rozhovory

Zdravotnictví

Rodina a vztahy

V tomto okamžiku nejčtenější