Jak jsme si zničili českou hygienickou a epidemiologickou školu, která měla svého času ve světě skvělé jméno
Analýza Michala Anděla, lékaře, který se zabývá moderními dějinami české medicíny: Tuzemská hygienická a epidemiologická škola, na níž dnes z velké části závisí, jak zvládneme pandemii onemocnění covid-19, má skvělé kořeny sahající až do druhé poloviny 19. století. Mnohé z nich se nám ale podařilo v době vzdálené i nedávné odetnout, jiné jsme nechali odumřít.
Za otce této školy je možné považovat Gustava Kabrhela, rodáka z Dražkovic u Chrudimi. Po studiích ve Vídni, studiích v Mnichově a Berlíně a praxi na nově založené lékařské fakultě v Praze založil v jejím rámci Ústav hygieny.
Hygiena a epidemiologie byly významně podporovány hned od počátků první československé republiky. Epidemie chřipky v letech 1918–19, podvýživa, tuberkulóza, břišní tyfus, záškrt, spalničky a vysoká kojenecká úmrtnost se staly obrovskou výzvou, s níž se musel nový samostatný stát vypořádat. V roce 1919 vzniká Masarykova liga proti tuberkulóze a Československý červený kříž.
V roce 1920 Národní shromáždění republiky Československé uložilo vládě založit Státní zdravotní ústav (SZÚ). Slavnostně byl otevřen 5. listopadu 1925, zásluhu na tom má i americká Rockefellerova nadace, která přispěla penězi i další podporou. První jednání s jejími zástupci vedla již na jaře 1919 v Paříži dcera prezidenta Masaryka Alice.
