Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ve vztahu ke střední Evropě by měl Biden pokračovat v Trumpově cestě. Vrátit se zpět před jeho éru nelze

Joe Biden (na snímku při návštěvě Prahy v roce 2009) patří ke generaci amerických politiků, která si vysoce vážila Václava Havla a podle něj si utvářela svůj vztah k České republice. Z podstaty ale pořád žít nelze. Foto: ČTK
Joe Biden (na snímku při návštěvě Prahy v roce 2009) patří ke generaci amerických politiků, která si vysoce vážila Václava Havla a podle něj si utvářela svůj vztah k České republice. Z podstaty ale pořád žít nelze. Foto: ČTK

Analýza Petra Tůmy: Volby ve Spojených státech v době bezprecedentního souběhu třech velkých krizí – společensko-instituční, zdravotní (COVID) a v jejím důsledku i ekonomické – lze bez nadsázky označit za dějinnou událost. Jde totiž o budoucí tvář země, která do značné míry stále významně spoluurčuje dění ve světě. Podívejme se proto, co vítězství Joea Bidena může znamenat pro Evropu a náš region.

Vztahy Spojených států a Evropy prošly za poslední čtyři roky řadou zkoušek. Připomeňme neshody v oblasti obchodních politik, kdy Trump při zavádění cel neváhal odkazovat na ohrožení americké národní bezpečnosti evropskou konkurencí. Evropa těžce nesla odstoupení Washingtonu od pařížské klimatické dohody a jaderné smlouvy s Íránem.

Zmínit lze také napětí vyvolané způsobem, kterým prezident tlačil spojence z NATO k většímu sdílení nákladů na společnou obranu. Trump se nezdráhal podpořit Brexit a další kroky směřující k oslabení Evropy. Příležitostně využíval dělení mezi tzv. starou a novou částí kontinentu, kterým proslul už George Bush mladší. Není proto divu, že Evropa – alespoň představitelé její západní části – se z Bidenova vítězství hlasitě raduje.

Biden již oznámil, že v den svého nástupu do funkce iniciuje návrat Spojených států ke klimatické dohodě. Avizoval zrušení některých obchodních tarifů uvalených současnou administrativou na evropské partnery. Evropa bude kvitovat také návrat Washingtonu k dalším instrumentům multilaterální spolupráce, jako je Rada OSN pro lidská práva se sídlem v Ženevě, či obnovení podpory Světové zdravotnické organizace ze strany Spojených států.

Biden se nechal slyšet, že hned v prvních měsících svého působení v Bílém domě uspořádá globální „summit demokracií“, na kterém by se chtěl věnovat celé škále nejpalčivějších světových problémů od klimatické změny po boj s pandemií koronaviru a jejími nejen ekonomickými následky. Bidenův blízkovýchodní tým již podrobně rozpracovává kroky, které by měly ve spolupráci s EU zajistit dodržování závazků Teheránu vyplývajících z jaderné dohody JCOPA a zároveň umožnit obnovení jednání o nové, širší smlouvě pokrývající mj. destabilizační aktivity Íránu na Blízkém východě.

Další prostor ke spolupráci s Evropou nabídne obnovení důrazu na lidskoprávní rozměr americké zahraniční politiky i boj s korupcí a kleptokracií ve světě. Biden se s ohledem na domácí politiku pravděpodobně nevrátí k jednáním o dohodě o volném obchodu mezi USA a EU (TTIP), bude však usilovat o jinou formu privilegovaného obchodního partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi, mimo jiné ve snaze řešit problém Čínou prostoupených dodavatelských řetězců.

Michael Carpenter, hlavní Bidenův poradce pro Evropu, v této souvislosti připustil, že nová administrativa nebude moci zrušit všechna cla a tarify najednou. Obchodní deficit Spojených států vůči Evropě dosahuje řádově 170 miliard dolarů. Podle Carpentera lze očekávat promptní zrušení cel na některé průmyslové zboží. Následovat budou služby a jednání o společných normách, až později se bude moci hovořit o nejcitlivějších komoditách jakou jsou zemědělské produkty. Podobně si vyžádají čas také jednání o digitální dani, kterou chce naopak Evropa zatížit velké US technologické firmy.

Tématem číslo jedna zůstane Čína

Zároveň však platí, že řada problémů v transatlantických vztazích je

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější