Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Salvadorská vládní koalice: prezident, vojáci a potetovaní gangsteři

Salvadorský prezident Nayib Armando Bukele Ortez. Foto: Presidencia El Salvador, Facebook, PresidenciaSV
Salvadorský prezident Nayib Armando Bukele Ortez. Foto: Presidencia El Salvador, Facebook, PresidenciaSV

Populistický a mimořádně oblíbený lídr Nayib Bukele, který se prezentuje jako kladivo na zločin, ví, jak snížit kriminalitu v jedné z nejnebezpečnějších zemí světa. Podle dokumentů zveřejněných v salvadorském tisku uzavřel dohodu s uvězněnými lídry mafií. Za to, že gangy přestanou v malém středoamerickém státě tolik zabíjet, jsou jejich kápové odměněni lepšími životními podmínkami v káznicích.

Neuvidí ani paprsek slunečního světla,“ prohlašoval v dubnu Orisis Luna Meza, ředitel vězeňské služby ve středoamerickém státě Salvadoru, na adresu trestanců, zatímco bachaři zakrývali okna deskami. Byla to reakce na to, že přímo zevnitř žaláře byly údajně pomocí signalizace sundanými tričky objednány synchronizované vraždy vojáků v různých částech země.

Navýšily už tak děsivé statistiky, které z republiky u Tichého oceánu dělají jeden z nejnebezpečnějších koutů planety. Podle World Population Review je v Salvadoru spácháno 82,84 vraždy na 100 tisíc obyvatel, což je více než kdekoliv jinde na světě s výjimkou míst, kde probíhá válečný konflikt (pro srovnání, v České republice máme dle tohoto webu 0,61 vraždy na 100 000 obyvatel).

Právě kriminalita vymknutá z kloubů přivedla Salvadořany k tomu, že si loni v únoru už v prvním kole drtivě zvolili prezidentem Nayiba Bukeleho Orteze, který se prezentoval v kampani jako kladivo na gangy, jejichž po celém těle potetovaní příslušníci mají v moci nejchudší části salvadorských měst.

Ve věznicích tělo na tělo

Energický Bukele, který se i při oficiálních příležitostech neváhá objevit v kožené bundě nebo v basebalové čepici obrácené kšiltem dozadu a který je v 39 letech nejmladším latinskoamerickým lídrem, vidí ve věznicích centrálu organizovaného zločinu. A proto nařídil zpřísnění pravidel uvnitř káznic:

  1. žádné návštěvy,
  2. žádný pobyt na čerstvém vzduchu,
  3. žádné možnosti nákupů ve vězeňské kantýně.

Tento nový přístup demonstroval i vizuálně, kdy nechal nafotit trestance s vyholenými hlavami oblečené jen do půli těla, které po zuby ozbrojení bachaři a vojáci při nástupu nechali na sebe namačkat jako sardinky opatřené rouškami.

Zdůrazněme, že to bylo v dubnu, kdy už se na západní polokouli utrhla pandemie ze řetězu a jedním z nejčastěji používaných termínů byl společenský odstup.

Působivé snímky přitáhly k zemi, která se do světového zpravodajství málokdy dostává, pozornost. I proto, že přeplněné věznice jsou považované za jeden z důvodů, proč se koronavirus po Latinské Americe tak masivně rozšířil.

Bukele, který jinak proti viru postupoval velmi odpovědně, byl za takové zacházení s vězni, z nichž zhruba polovina má na svědomí ty nejtěžší zločiny, kritizován lidskoprávními organizacemi.

Salvadorský prezident Nayib Armando Bukele Ortez. Foto: Presidencia El Salvador, Facebook, PresidenciaSV

Jenže jak ukázal detailní článek jednoho z nejrespektovanějších španělsky psaných periodik El Faro (v překladu Maják), spíše to vypadá, že oni potetovaní lotrové jsou podle zveřejněných vládních dokumentů neformální částí volební koalice s mladým prezidentem. El Faro tvrdí, že vyjednávání pro jeho neznámé vyslance, kteří do vězení přicházejí v kapucích, organizoval právě v prvním odstavci zmíněný šéf vězeňské služby Orisis Luna Meza.

Sice se zapřísahá, že k ničemu nedošlo, ale zároveň nevyvrací pravost zveřejněných dokumentů. Z nich vyplývá, že kápové gangu Mara Salvatrucha přislíbili, že za výhody pro některé své členy ve věznicích (dovoz pizzy, povolení návštěv, signál wi-fi pro nelegálně držené mobily, více prostoru v cele) omezí své vražedné řádění venku. A navíc, v únoru budou parlamentní volby, a tak gang prý slíbil, že zajistí na „svém“ teritoriu potřebný počet hlasů pro prezidentovy poslanecké kandidáty.

Maras – „kmeny“ organizovaného zločinu

  • Nepleťme si je s kartely, které jsou širokou chobotnicí od zabijáků přes malé dealery až po uhlazené právníky. Maras jsou pouliční gangy, jejichž příslušníci svou brutalitou ovládají celé čtvrti středoamerických měst a jsou na rozdíl od mafiánů poznat na první pohled. Svoji kmenovou identitu si totiž vytetují na kůži.
  • Ti, kdo mají v obličeji nebo třeba přes celá záda vytetovaná MS, patří ke skupině Mara Salvatrucha.
  • Ti, kteří mají číslo 18, patří k Mara Barrio 18.
  • Tak se jmenují dva největší gangy, které sužují nejen Salvador, ale i sousední Honduras a Guatemalu. Přitom vznikly mezi středoamerickými přistěhovalci v kalifornském Los Angeles už v 70. letech.
  • Když Američané členy band, kteří neměli občanství USA, po dopadení a věznění navrátili do zemí jejich původu, zachytily se maras i tady. Kvůli nefunkčnosti úřadů a policie i kvůli přílivu peněz z podílu na pašování kokainu na sever se v nejchudší části západní polokoule dobře etablovaly. Jejich území jsou tak dnes státem ve státě.
  • Iniciační zkouškou pro nováčka, aby se mohl zařadit mezi plnohodnotné členy, je pořádná nakládačka od jeho soukmenovců. A taky musí podle příkazu vykonat zločin, kterým se rovnou vyřazuje z obyčejné společnosti.
  • Nejsou to organizace, které by měly jasně danou vertikální strukturu s jedním kmotrem na vrcholu. Spíš se jedná o konfederaci kriminálnických buněk různé velikosti. Sjednocuje je nenávist vůči policii, ale i vůči konkurenčním maras. Nicméně nejsou nijak neobvyklé ani rozbroje uvnitř jednotlivých gangů. Podle BBC Mundo se mezi 6,7 milionu obyvatel Salvadoru, který má zhruba rozlohu Moravy, pohybuje přes 60 tisíc aktivních „mareros“ – tedy zhruba jedno procento populace.
  • V Salvadoru je nejpočetnější Mara Salvatrucha. Dva ze tří zadržovaných mareros mají na na sobě iniciály MS.

Obvinění z článku odmítá také prezident, který svoji image úspěšného lídra staví na tom, že se mu svým tvrdým přístupem proti „teroristům“, jak mareros nazývá, daří zločinnost srážet dolů.

Salvadorský prezident Nayib Armando Bukele Ortez (v kožené bundě) na prohlídce stavby přehrady a hydroelektrárny El Chaparral. Foto: Presidencia El Salvador, Facebook, PresidenciaSV

„Nemohu být tlustý a hubený zároveň“

„Může se říct, že někdo je tlustý, anebo hubený, ale nemůžete být tlustý a hubený zároveň,“ tweetoval prezident s tím, že v dubnu ho tisk kritizoval za brutalitu vůči vězňům a nyní za to, že jim poskytuje výhody. Ono samozřejmě lze být tlustým i hubeným zároveň, pokud se těch privilegií dostává kápům, zatímco pěšáci jsou dál namačkaní v celách.

Bukele se jako mnozí jiní politici s autoritářskými tendencemi rozhodl, že když se s periodikem nemůže vypořádat argumentačně, pošle na něj finanční úřad, aby našel v účetnictví internetového média nějakou nesrovnalost, což suverénně veřejně oznámil.

Není to poprvé, co El Faro nachytal díky svým kontaktům ve státní správě nějakého salvadorského prezidenta, že s mocnými gangy tajně vyjednává. Nynější hlava republiky to svým předchůdcům hlasitě vyčítala. Kritizovala je, že po masakru ve věznici Mariona, kde se mareros v srpnu 2004 povraždili pomocí vidliček a zašpičatělých nohou nábytku, nařídili, aby se odsouzenci umisťovali do věznic jen se svými „soukmenovci“.

On drsně sliboval, že členy znepřátelených maras bude zavírat společně v přeplněných celách. Ale nyní se ukazuje, že přes všechny vnější odlišnosti se toho v Salvadoru jeho volebním triumfem až tak moc nezměnilo.

„Chci, aby tuto ‚nešťastnou tvářičku‘ vyslýchali, dokud nám neřekne o přítelkyni, dědečkovi, strýci, o všech, kteří se na tom podíleli, kdo to zaplatil a proč to udělali,“ napsal na Twitteru salvadorský prezident k fotce muže obviněného z šestinásobné vraždy.

Bukele je charismatický mileniál, který vsadil na antikorupční notu („peněz je dost, když nikdo nebude krást“). Pro jeho zběhlost v komunikačních technologiích ho v regionu označují za „domorodce digitální éry“.

Nikdy neváhá udělat si selfie, které hned sdílí – tak jako jeho vzor v Bílém domě – na svém milovaném Twitteru. Vyfotil se třeba, když jako vždy s upraveným vousem a vlasy pečlivě sčesanými dozadu pronášel projev před Valným shromážděním OSN.

Samotnou kampaň za své překvapivě jasné zvolení, kterým od moci vyštípal dvě hlavní politické strany, jež dominovaly Salvadoru tři dekády od skončení občanské války, vedl více ve virtuálním prostoru než v reálném terénu.

Dozvědět se o vyhazovu z tweetu

Twitter je jeho kanceláří. Podobně jako americký prezident Trump přes něj, a tedy veřejnosti na očích dokonce i udílí rozkazy svým podřízeným.

Například 4. června, když čistil úřady od nepotisticky dosazených příbuzných a blízkých svého předchůdce, napsal: „Přikazuje se ministryni bydlení @misol140, aby odstranila z pozice v Národním fondu dostupného bydlení syna exprezidenta republiky a aby jeho plat $4000 přesměrovala do úspor instituce.“

Ministryně Michelle Solová na tweet úslužně reagovala: „Hnedlinky to bude, prezidente.“

Občané jeho akčnost kvitují a šikovnému politikovi, který už před dosažením dvaceti let působil v reklamním a marketingovém byznysu, dávají neobvykle vysokou podporu. Stojí za ním mezi 80 až 90 procenty spoluobčanů, což Bukelemu dává pocit vlastní neporazitelnosti.

Salvadorský prezident Nayib Armando Bukele Ortez (v kožené bundě). Foto: Presidencia El Salvador, Facebook, PresidenciaSV

Na plno se to ukázalo v únoru, kdy doprovázen zakuklenými vojáky se samopaly nakráčel do Kongresu, který mu dostatečně rychle nechtěl schválit miliardovou půjčku na výbavu pro policisty (vrtulníky, drony, nová auta, neprůstřelné vesty, kamery do ulic).

Sedl si do křesla předsedy shromáždění a dal poslancům na srozuměnou, že kontrolu situace v zemi má v rukou on. A že jen na něm záleží, kdy „zmáčkne tlačítko“ a obyvatelstvem sice zvolený, ale nenáviděný Kongres rozpustí.

Svůj nestandardní postup později obhajoval tím, že urychlením legislativních procedur (byť pod hlavní samopalů) ochrání více obyvatel před kriminálníky.

Bukele má v zákonodárné moci minimální podporu. Dříve, když byl starostou čtvrti Nuevo Cuscatlán a poté metropole San Salvadoru, se nechal zvolit v dresu levicové Národní osvobozenecké fronty Farabunda Martího.

Ale díky svým ambicím, kterými přeskočil „zasloužilé“ členy partaje, se rozhádal s vedením a do prezidentských voleb šel jako antisystémový kandidát v barvách konzervativní, ale dosud okrajové strany GANA (Velká aliance pro národní jednotu, zkratka znamená „Vítězí“), což ukazuje, že jeho jedinou ideologií je on sám.

Tak jak je nevyhraněn politicky, není jasné ani to, k jakému náboženství se řadí. Jméno napovídá, že je arabského (konkrétně palestinského) původu. Jeho otec je muslimský kazatel, matka je katolička.

Bukele je v tomto tajuplný, i když o bohu rád a často mluví a má k němu prý osobní vztah – třeba k chvilkovému obsazení Kongresu mu, jak řekl shromážděným příznivcům, přišel pokyn přímo z nebes.

Jak to zatím vypadá, spoluobčané Bukelemu všechny excesy včetně paktování s tolik odsuzovanými maras odpustí a v únorových kongresových volbách vyjádří masivní podporu jeho spolustraníkům. Prezident tedy ani nebude muset „mačkat tlačítko“.

K Nikaragui a Hondurasu přibude další středoamerický stát, který je se souhlasem obyvatel na cestě k diktatuře jednoho muže. A to v alianci s pořádkovými silami a potetovanými gangstery.

Autor je spolupracovník redakce v Peru, novinář specializující se na Latinskou Ameriku

Latinská Amerika

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější