První pokus o charakteristiku českého socialistického retra
Kulturní historička Veronika Pehe přináší nový pohled na to, proč a jak vzpomínáme na státní socialismus. Její nedávno vydaná kniha Velvet Retro (Sametové retro) zkoumá, jak minulý režim připomíná česká polistopadová kultura. Sleduje v ní proměny filmové, televizní, divadelní a knižní tvorby a výběrově i debaty kolem ní. Zajímavě tak promlouvá i k aktuálním sporům o český vztah k období normalizace a transformace.
Pehe tvrdí, že nostalgie po socialismu nutně neznamená touhu po jeho návratu. Retro může možná překvapivě nést ve skutečnosti nádech antikomunismu. Kulturní produkci tak Pehe zasazuje do politického konfliktu o to, jak se vypořádat s komunismem.
Kniha se také zapojuje do mezinárodních odborných debat o charakteru postsocialistického regionu a tzv. paměťových studií, která se zabývají vztahem různých společností k minulosti. Svou prací nám Pehe připomíná, že kulturní paměť je stejně důležitá jako politika – právě proto, že svou roli v tom, co si myslíme a čemu věříme, sehrává naše obrazotvornost.
Unikátnost českého retra vyjde jasně najevo například při srovnání s dalšími postsocialistickými zeměmi – na socialismus se nevzpomíná všude stejně. Pehe v této souvislosti připomíná zejména
