Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Voda je z Marsu, bakterie jsou z Venuše. Možná

Vůbec první fotografie z povrchu jiné planety vypadá velmi skromně. Pořídila ji sovětská sonda Veněra 9 v říjnu 1975. Po přistání vydržela fungovat 54 minut. Foto: public domain
Vůbec první fotografie z povrchu jiné planety vypadá velmi skromně. Pořídila ji sovětská sonda Veněra 9 v říjnu 1975. Po přistání vydržela fungovat 54 minut. Foto: public domain

Ty tři zprávy jste asi nepřehlédli: stopy života na Venuši, kapalná voda na Marsu, dostupný vodní led na Měsíci. Všechny trochu odporují konvenčním poznatkům a skýtají naději, že je Sluneční soustava ještě zajímavější místo, než si myslíme. Měsíc nechme zatím stranou, to je samostatný příběh, soustřeďme se na obě nejbližší planety.

Že je na Marsu voda ve formě ledu, to se ví už dávno a není to žádná senzace: voda je ve Sluneční soustavě skoro všude. Ovšem kapalná voda, to je docela jiná záležitost, protože dává naději nalézt to, co hledáme ve vesmíru nejusilovněji: mimozemský život. Život potřebuje kapaliny. Energeticky a biochemicky dává smysl především (možná výhradně) voda, ne kapaliny, které jsou na jiných planetách běžněji k dispozici, tedy čpavek a uhlovodíky.

Jezera v hlubinách

Jenže na Marsu teoreticky nemá kapalná voda co dělat. Ne že by tam teploty občas nevystupovaly nad nulu: poblíž rovníku mohou vyšplhat až nad dvacet stupňů a po většinu dne se dost často drží nad bodem mrazu. V noci však

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Vesmír

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější