Proč skončil rozpočet o 53 miliard lépe, než ministerstvo plánovalo? Odhady mají brzy být přesnější

„To je příznivá hodnota, ještě na přelomu listopadu a prosince analytici počítali se schodkem deset až patnáct miliard korun,“ říká Lukáš Kovanda, ekonom společnosti Czech Fund. Kromě toho, že jde o dobrou zprávu pro českou ekonomiku, je to podle něj i politický úspěch kabinetu vedeného Andrejem Babišem. „Vládě teď nikdo nemůže otloukat o hlavu, že nehospodaří přebytkově,“ dodává Kovanda.

Oproti původnímu plánu vzrostly jak příjmy, tak výdaje. Příjmy se však zvýšily více – o 6,8 procenta (absolutně o 89,4 miliardy korun), zatímco výdaje jen o 2,7 procenta.

Pomohly dotace i ekonomická prosperita

Na lepší výsledek, než s jakým počítal zákon schválený právě na návrh ministerstva financí, měly vliv hlavně vyšší příjmy z Evropské unie a z Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska (takzvaných norských fondů). Ty překročily plán o 49,2 miliardy korun.

Podle ekonoma Raiffeisenbank Františka Táborského pomohla mimo jiné nutnost dočerpat zbývající dotace z fondů EU pro aktuální období. Zároveň ale stouply i výdaje, které s čerpáním souvisejí, a to o 44,1 miliardy korun – jde zejména o povinné spolufinancování z tuzemských zdrojů.

Velmi důležitý vliv na konečný přebytek rozpočtu mělo podle ministerstva financí i oslovených expertů také to, že se povedlo vybrat více peněz na pojistném na sociální zabezpečení – o 16,2 miliardy korun oproti plánu.

Tomu pomohla hlavně situace na pracovním trhu, tedy rekordně nízká nezaměstnanost a rostoucí počet volných míst. Firmy dále nabíraly nové lidi a zvyšovaly mzdy, aby byly pro uchazeče atraktivní a zároveň aby zabránily odchodu důležitých zaměstnanců. Stát díky tomu vybral více na daních (celkem o 19,7 miliardy), mezi něž se počítá i zmíněné pojistné.

„To je ovšem zároveň jeden z důkazů toho, že