Notes: Kdo si počká, ten se dočká, rizikové skóre a čtení na víkend

Kdo bude americkým prezidentem? To je otázka, na kterou bohužel stále neznáme odpověď, i když bychom rádi. Nicméně se zdá, že se k ní pomalu blížíme. Joe Biden se dostal do vedení v Pensylvánii i Georgii, další státy tak na naší volební mapě mírně zmodraly a aktuální dění nadále sledujeme v online reportáži.

Pokud chcete pochopit, co se to právě teď kolem voleb odehrává, doporučuju přehledný text editora zahraniční rubriky Jana Kudláčka, ve kterém odpovídá na klíčové otázky a vysvětluje zmatky, které sčítání hlasů a čekání na výsledky obklopují.

Už se na to nemůžete ani koukat? Někteří Američané taky ne, a tak vypínají televize, zpravodajské servery i notifikace. „Objednala jsem se ke kadeřnici a nechala si doma telefon. Nehodlám se tím stresovat. Chci znát až výsledek,“ řekla třeba šedesátiletá Valeria naší reportérce Janě Ciglerové, která nadále zůstává na Floridě. V reportáži zjišťovala, jak nejistotu posledních dní voliči prožívají a co si o tom všem myslí.

„Dewey poráží Trumana,“ psalo se v roce 1948 ve večerním vydání Chicago Daily Tribune. Že jste nikdy o Thomasovi Deweym neslyšeli? Možná proto, že se navzdory předpovědi novin, z dnešního pohledu poněkud odvážné, prezidentem nikdy nestal. O tom, že těsný souboj o Bílý dům plný zvratů a soudních sporů není pro Spojené státy žádnou novinkou, se rozepsal Kirill Ščeblykin.

O důležitosti faktů a důkazů je i další text, který vám dnes doporučím – hoaxy o volebních podvodech v USA se skrze sociální sítě totiž rozšířily až k nám do Česka (bohužel i do naší Poslanecké sněmovny). Několik z nich ve svém článku rozmetá napadrť kolega Jan Tvrdoň.

Ať už do Bílého domu usedne kdokoliv, jedním z klíčových témat jeho prezidentství bude vztah s Čínou. Právě tomu se věnuje velký povolební rozhovor Magdaleny Slezákové s Danem Blumenthalem, který vedl čínský odbor Pentagonu a vládě USA přes deset let radil. Teď má pro nového prezidenta lék v knize „Čínská noční můra“ – naučte se jazyk čínských komunistů a tlačte na jejich slabiny, radí.

A ještě než opustím Ameriku, ráda bych ujistila všechny příznivce a posluchače Studia N, že o novou epizodu nepřijdou – pouze si na ni, stejně jako na výsledky boje o Bílý dům, budou muset počkat. „Protože chceme zůstat aktuální, posunuli jsme natáčení páteční epizody. Já i amerikanista Jan Beneš jsme připravení, a jakmile se dozvíme, kdo získal potřebný počet volitelů, vydáme mimořádný díl Studia N. Děkujeme, že jste s námi trpěliví!“ vzkazuje Filip Titlbach.

Vstříc víkendu

Zastavme se na chvilku doma. Ministr zdravotnictví Jan Blatný oznámil, že se chystá zavedení nového rizikového skóre, podle kterého se budou zapínat a vypínat příslušná opatření proti šíření koronaviru. Na pětistupňové škále se má každý člověk v každém kraji dozvědět, jaká konkrétní opatření musí v daný den dodržovat. O novém modelu se podrobně rozepsali kolegové Jan Tvrdoň, Adéla Skoupá a Lukáš Prchal.

A Lukáš je autorem taky jiného pozoruhodného textu – píše v něm o dalších účastnících tajné vyšehradské schůzky, po níž musel rezignovat dnes už bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. V zavřené restauraci seděl také galerista před lety odsouzený za neoprávněný vývoz Picassova obrazu ze země nebo Faltýnkův advokát.

To už začíná znít jako trapný vtip: Sejde se ministr, politik, doktor, galerista a právník v uzavřené restauraci… Ale pojďme dál.

Hledáte-li ideální a podnětné čtení pro volné dny, víkendová příloha Kontext N jako vždy nabízí zajímavý výběr. „Pokud chceme mít nějakou budoucnost, a tedy i minulost, musíme státy posílit a využít státní administrativu k tomu, k čemu kdysi byla stvořena: k řešení problémů a vytváření lepšího světa pro všechny. Tentokrát však již bohužel nejde o budování budoucí utopie, ale o zachování planety ve stavu slučitelném se životem,“ píše ve svém eseji sociolog Stanislav Biler.

Problém podle něj tkví v tom, že představu budoucnosti, ke které by bylo možné směřovat, nemáme a chybí i administrativní aparát, který by takovou vizi dokázal uskutečnit. „Bez vize je naše jednání uprostřed kolapsu klimatu a dějin čirým nesmyslem.“

Publicista Jan Lukavec se rozepsal o hlubinném pátrání Jamese Bridleho po nečekaných efektech našeho soužití se stroji. „Výpočetní systémy jsou již dnes pevnou součástí naší každodennosti, přičemž umocňují naši schopnost jednat efektivně a přizpůsobovat podobu světa vlastním touhám. Podle Bridleho bychom ale měli současně ‚tyto touhy odhalovat a vyslovovat a zaručit, že nebudou pokořovat, překračovat či vytěsňovat touhy ostatních‘, což se bohužel nezřídka děje,“ píše o knize Temné zítřky, která nedávno vyšla také v češtině.

Nezbývá než vám popřát hezký víkend a příjemné počtení.