Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Galileo Galilei, první přírodovědec v dějinách lidstva

„…obrovské množství jiných hvězd, které dříve nikdo nespatřil...“ Foto: Wikimedia Commons.
„…obrovské množství jiných hvězd, které dříve nikdo nespatřil…“ Foto: Wikimedia Commons.

Začátkem ledna se každoročně opakují dvě galileovská výročí. 7. ledna 1610 objevil měsíce Jupitera, první známé oběžnice jiné planety. 8. ledna 1642 zemřel, uštvaný důsledky právě tohoto objevu. Žádné z těch výročí letos není kulaté, ale jejich konjunkce – jak by řekli astronomové – si o připomenutí říká.

Co byste věděli o vesmíru, kdyby všechny vaše vědomosti pocházely jen z pečlivého dlouhodobého pozorování? Asi toto:

  • Ve dne je na obloze vidět Slunce. V noci Měsíc a hvězdy. Všechny tyto objekty se pohybují od východu k západu. Úplný oběh dokončí za 24 hodin.
  • Měsíc v pravidelném rytmu přibývá a ubývá.
  • Skoro všechny hvězdy jsou navzájem nehybné. Pohybují se během noci společně.
  • Pět hvězd se tímto pravidlem neřídí. Jejich pohyb připomíná spíš Slunce a Měsíc.
  • Kromě toho, že se hvězdy v noci pohybují oblohou, existuje další pohyb. Celá obloha se den za dnem trochu pootočí, takže v různých částech roku vidíme různá souhvězdí. Celá otočka oblohy se dokončí jednou za rok.
  • Země pod našima nohama je pevná a nehybná.

Kdybyste k tomu navíc byli gramotní a vzdělaní, naučili byste se závěry, které z těchto pozorování plynou. A ty jsou následující:

  1. Země je kulatá a je středem vesmíru. Kolem ní po kružnicích obíhá postupně Měsíc, Merkur, Venuše, Slunce, Mars, Jupiter a Saturn.
  2. Za Saturnem je sféra – obrovská koule, myšlená nebo skutečná, to není tak docela jasné – na níž se nacházejí stálice. Ta vymezuje okraj vesmíru.
  3. Planety jsou něco docela jiného než hvězdy.
  4. Pohyb planet je při pečlivém pozorování složitější a zahrnuje tzv. epicykly.
  5. Velikost Země je v porovnání s vesmírnými vzdálenostmi zanedbatelná. Sféra stálic je od nás vzdálená (v moderních jednotkách) asi 150 milionů kilometrů.
  6. Pohyby všech nebeských těles jsou pravidelné, předvídatelné a lze je vypočítat.
  7. Veškerá nebeská tělesa mají vliv na individuální lidské osudy. Zvlášť důležitá je jejich vzájemná poloha v okamžiku narození jedince.

Zhruba takhle to sepsal Klaudios Ptolemaios, antický vědec, který žil ve 2. století našeho letopočtu. A zhruba takhle se tomu věřilo a vyučovalo se to ještě o 1500 let později. Jeho dílo se přes arabský překlad zvaný Almagest vrátilo do Evropy spolu s Aristotelovými spisy. Křesťanští teologové raného středověku učinili práce obou těchto Řeků prakticky součástí církevního kánonu.

Jozue zastavil Slunce, nikoli Zemi

Geocentrická představa vesmíru je přirozená a dává

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější