Deník N

Chuť Číny spolknout Tchaj-wan narůstá. Přestaňte nám hrozit, brání se Tchaj-pej

Stoupenci tchajwanské suverenity demonstrují v ulicích Tchaj-peje (listopad 2018). Foto: Tyrone Siu, Reuters
Stoupenci tchajwanské suverenity demonstrují v ulicích Tchaj-peje (listopad 2018). Foto: Tyrone Siu, Reuters

Vůdce Čínské lidové republiky zasvětil svůj první letošní projev „tchajwanské otázce“. Svou vizí o znovusjednocení ostrova s pevninou v duchu „jedné země, dvou systémů“ Tchaj-wan nenadchl. Mimo jiné i proto, že se Si Ťin-pchingovo podání principu jedné Číny míjí s realitou.

První lednový den roku 1979. V Bílém domě udává takt Jimmy Carter, Čínskou lidovou republiku řídí stále jistější ruka Teng Siao-pchinga. A přes hladinu Tichého oceánu letí revoluční změna.

Po třiceti letech se Washington odvrací od Tchaj-peje a za jediného legitimního vládce Číny místo ní prohlašuje Peking. „Vláda Spojených států amerických bere na vědomí čínský postoj, že existuje pouze jedna jediná Čína a Tchaj-wan je její součástí,“ stojí v tzv. druhém americko-čínském komuniké.

Diplomatickým vztahům s Čínskou republikou tím v Americe odzvonilo. Podobný osud ostatně potkal i samotný název Čínská republika: na východní straně Pacifiku se mnohem častěji začalo mluvit zkrátka jen o „Tchaj-wanu“ – jakkoli si Američané vyhradili právo na udržování „kulturních, obchodních a dalších neoficiálních styků s tchajwanským lidem“.

A Komunistická strana Číny se tak zbavila velkého břemene. Najednou si mohla dovolit benevolenci: místo bomb, jimiž po tři desítky let ostřelovala Tchajwanský průliv, vyslala přes úžinu otevřený dopis. Takzvaným „Vzkazem krajanům na Tchaj-wanu“ volala po vzájemném ukončení ozbrojených střetů.

Od „Vzkazu krajanům“ letos v lednu uplynulo čtyřicet let. Je to první z hned několika významných kulatých výročí, které před Čínou v roce 2019 leží. Minimálně jedno patrně obejde obloukem: připomínka krví zadušené revoluce v červnu 1989 se na čínské pevnině moc nenosí. Zato 70 let od vyhlášení Čínské lidové republiky (1. října 1949)? To je výročí, které má zvuk i význam – stejně jako, slovy čínské vlády, „tchajwanská otázka“.

Že současná hlava Číny zasvětila svůj první letošní projev právě Tchaj-wanu, tudíž nepřekvapí. Otázkou je, jak překvapivá slova k tomu zvolila.

Společně sníme čínský sen

Si Ťin-pchingův „Vzkaz krajanům č. 2“ předstihl svého předchůdce z 1. ledna 1979 téměř dvojnásobnou délkou. Přesto lze jeho poselství shrnout do jediné věty: sjednocení Tchaj-wanu s Čínou je klíčem k „velké obrodě čínského národa“.

Čínský prezident vykreslil vizi krajanů rozdělených Tchajwanským průlivem, kteří „společně sní čínský sen“ o sjednocení. Nezávislost Tchaj-wanu tu vystupuje jako slepá ulička dějin, neboť Tchaj-wan je nedělitelnou součástí jediné Číny a žádný člověk ani síla tento fakt nezmění.

A ačkoli čím dál víc národů a zemí „prozřelo“ a 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Čína

Dálný východ

Tchaj-wan

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější