Miliarda pro zemědělce, výroba toustového chleba i Babišem neoblíbené školení. Prošli jsme, na co Agrofert čerpá dotace
Evropská komise řeší možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. O kolik peněz mohou firmy z holdingu Agrofert přijít, pokud úředníci zjistí, že unijní dotace jsou vypláceny neoprávněně? Zmapovali jsme, jaké příspěvky tyto společnosti vlastně dostávají.
První skupinu dotací získávají firmy z holdingu Agrofert na projekty, které musejí samy spolufinancovat. V posledních letech mezi nimi bylo například pořízení inovativní linky na výrobu toustového chleba, firemní vzdělávání pro zaměstnance nebo automatická bezobslužná stáj.
Kromě nich inkasuje řada firem – Babišem nyní odložených do svěřenských fondů – dotace určené na zemědělskou činnost. Stejně jako další zemědělci v Česku. V této skupině jde o hodně peněz. Jen na zemědělskou činnost získaly firmy ze skupiny Agrofert v roce 2017 miliardu korun. Pro srovnání: podle výroční zprávy dosáhl celkový zisk Agrofertu za tento rok 4,8 miliardy.
Bezobslužná stáj, energetické úspory i pekárna
„Pekárna Zelená louka, a.s. patří mezi nejmodernější evropské pekárny. Díky svému umístění nedaleko Prahy zásobuje hlavní město ČR a jeho široké okolí čerstvým pečivem každý den. První plně automatizovanou pekárnu postavila společnost Penam patřící do skupiny Agrofert v obci Herink,“ píše se na webu společnosti. Čtenář se již ovšem nedozví, že na tento závod přispěl prostřednictvím evropských fondů. A to konkrétně 100 miliony korun, což představovalo čtvrtinu celé částky.
Těchto sto milionů je zatím největší jednorázovou dotací, kterou v právě probíhajícím programovém období (2014–2020) některá firma z holdingu Agrofert z Evropské unie získala. Ze seznamu úspěšných projektů, který sleduje ministerstvo pro místní rozvoj, vyplývá, že od roku 2014 směřovalo z těchto zdrojů do Agrofertu 26 dotací.
Na uvedených 26 dotačních projektů přispěla Evropská unie Agrofertu celkem 358,5 miliony korun (jde vždy o spolufinancovaní, část nákladů tedy platí samotná společnost). Kromě zmíněné pekárny inkasovalo alespoň deset milionů korun ještě dalších sedm projektů, zbývající dotace jsou nižší.
Třeba pardubická Synthesia, podnik s obratem 4,3 miliardy korun, dostala v předloňském roce 950 tisíc na vzdělávací program pro zaměstnance. A to navzdory tomu, že její tehdejší majitel – a současný předseda vlády – veřejně podobné programy kritizoval.
„Měkké projekty nemám rád. Evropská unie nám diktuje,