Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Druhá vlna duševní problémy Čechů ještě prohloubí, varují experti. Vláda o řešeních zatím spíše jen mluví

Ilustrační foto: Adobe Stock
Ilustrační foto: Adobe Stock

Premiér Andrej Babiš prohlásil, že duševní zdraví je při zvládání epidemie extrémně důležitá a zásadní věc a že v tomto směru podnikne konkrétní kroky. Ty přitom vládě odborníci navrhli už v červenci. Během první vlny se zvýšilo riziko sebevražd či depresí až třikrát. A druhá vlna může podle odborníků problémy ještě zhoršit.

Žena na druhém konci telefonní linky mlčí, začíná plakat. Chce skončit se životem. Je sama doma. Neplánuje sebevraždu konkrétně, spíš nad tím uvažuje, jako nad možností. Deptá ji, když si uvědomí, že nemá nikoho opravdu blízkého.

„Pláče, protože se dívala na Máte slovo (pořad České televize, pozn. red.). Má pocit, že se seniory se jedná hrozně. Berou se jako odpad, o který se může přijít. Paní se rozmluví o minulosti. Nemá s kým mluvit. Má tři dcery, ani jedna za ní však nechodí, moc často nezavolají. Rodiče, manžel a sestra jí již zemřeli. Teď k tomu covid, pořád vidí ve zprávách, kolik lidí už zemřelo. Paní strašně dlouho s nikým nemluvila, jediným společníkem je televize, proto se na ni pořád dívá.“

Tak jeden z hovorů na tísňovou linku během první vlny koronaviru popsali tvůrci výzkumu Mapování výzev při poskytování služeb linek důvěry v souvislosti s epidemií. Telefonisté odbavili na počátku krize kolem 2600 hovorů, mnohé z nich byly podobně temné jako ukázka z úvodu. Někdy dokonce rozmluvy s odborníky zachránily lidem život.

Mimořádná situace se kromě samotných onemocnění, úmrtí nebo ekonomických ztrát nelibě propisuje i do duševního zdraví lidí.

Jsme si vědomi vážnosti zhoršující se situace s epidemií koronaviru a naší absolutní prioritou je přinášet spolehlivé a ověřené informace. Většina obsahu o covidu je k dispozici zdarma v části Minuta N nebo v podcastech Studia N. Rozhodli jsme se také odemykat vybrané články o koronaviru. Budeme rádi, když naši práci podpoříte předplatným, abychom vám mohli dlouhodobě poskytovat kvalitní informační servis.

Během jarních měsíců podle dat výzkumné organizace PAQ a pracoviště CERGE-EI znatelně stouplo množství lidí s depresemi nebo úzkostmi. A pozvolný nárůst výzkumníci zaznamenali i nyní.

„Od začátku září do konce října se podíl dospělých, kteří u sebe vnímají příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti, mírně zvýšil z osmi na jedenáct procent. Na úrovni kolem deseti procent dospělých s těmito příznaky se duševní zdraví Čechů drží stabilně již od začátku května (s lehkým zlepšením během letních prázdnin) a jedná se o mírně horší stav než před krizí,“ píše PAQ.

Deprese a úzkosti během jarní vlny nejvíce zasáhly ekonomicky postižené domácnosti, mladé lidi mezi 18–24 lety a také věkovou skupinu 45–54 let. „Nejnižších hodnot dosáhlo duševní zdraví na vrcholu jarní vlny epidemie od konce března do přibližně poloviny dubna. Příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti v této době uvádělo 16 až 19 % dospělých,“ zmiňuje výzkumná zpráva.

Data také odhalují, že deprese a úzkosti způsobené pandemií více zasahují ženy – na rozdíl od mužů se u nich přítomnost dětí v domácnosti během epidemie pojí s horším duševním zdravím. „Na přelomu března a dubna trpělo příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti 21 % žen bez nezletilých dětí, naproti tomu mezi ženami s dětmi to bylo 37 %. Před startem epidemie se přitom duševní zdraví žen s dětmi a bez dětí nacházelo na podobné úrovni,“ upozorňuje studie.

Na jaře vláda zřídila bezplatnou linku první psychické pomoci, tu ale znovu obnovila až začátkem listopadu. A ačkoliv premiér ve středu na Twitteru avizoval posílení krizových linek nebo psychologické pomoci, během druhé vlny Babišův kabinet dosud mnoho úsilí o lepší psychiku lidí nevyvinul.

Na konci loňského roku zřídil Radu vlády pro duševní zdraví – předsedá jí sám premiér a má ji na starosti ministerstvo zdravotnictví. Rada má i svůj pracovní meziresortní tým expertů, který vznikl po první vlně. Ten v létě vydal sadu doporučení, jak by měl stát zvládat případnou druhou vlnu tak, aby omezil psychickou újmu obyvatel.

Dokument popisuje třináct konkrétních kroků. Mezi nimi například požadavek na zajištění koordinace odborníků či dobrovolníků, vznik asistenčního a informačního centra pomoci, posílení preventivních programů pro školáky nebo potřebu jednotné vládní komunikace. „Jednotná strategie krizové komunikace od státu k občanům je nezbytná pro zachování jejich psychické i sociální stability,“ upozorňuje materiál.

Tato doporučení dostala rada na stůl v půli července. Od té doby se ale poprvé sešla až na dnešním online jednání. Podle informací Deníku N bylo naplánováno dokonce až na prosinec, z popudu ministra zahraničí Tomáše Petříčka se ale přesunulo.

„Když jsem v pondělí přinesl na vládu první návrhy posílení psychologické pomoci v souvislosti s koronavirovou krizí, dohodli jsme se, že se sejdeme už tento týden,“ potvrdil místopředseda ČSSD, který prý po jednání s odborníky a ministerstvem zdravotnictví navrhl balík kroků, které rada schválila a v pondělí je projedná vláda.

Návrh souboru opatření k druhé vlně koronaviru

Ministr zahraničí Tomáš Petříček přinesl na dnešní jednání vládní rady dokument, který obsahuje sedm oblastí, na něž se má vláda nyní zaměřit. Dokument má Deník N k dispozici.

Obsahuje například zařazení jednoho až dvou odborníků na duševní zdraví do Ústředního krizového štábu nebo posílení krizových linek pomoci zejména pro děti a mládež. Tento krok se má realizovat v horizontu měsíce.

Ministerstvo školství má do škol postupně zařadit programy prevence duševních onemocnění. Zaměřit se mají na zdravotní gramotnost a sociálně-emoční učení. Školní psychologové mají být nově více k dispozici žákům i online.

Zapojit se mají také psychologové od policie, armády a hasičů, kteří posílí krizové linky. Tento úkol se má splnit během jednoho měsíce.

Úřad vlády má vytvořit během dvou měsíců nový dotační titul pro OSVČ v oblasti psychoterapie. Vláda chce také více bojovat s dezinformacemi a hoaxy a spustit informační kampaň ke covidu-19. Ta se má zaměřit mimo jiné na rozpoznávání příznaků onemocnění.

Třináct doporučení z léta se však kabinetu doposud nepodařilo přivést k životu. Asi nejpalčivější z nich je podle jednoho ze členů meziresortní skupiny, psychologa Štěpána Vymětala, potřeba jednotné krizové komunikace, která by zmírnila stres lidí.

„Nejlepší protilátkou proti úzkosti, panice a popření jsou informace. Důležité je, aby lidé měli ověřené a validní informace včas, srozumitelnou formou, v přiměřeném množství, z důvěryhodného zdroje. Můj osobní názor je, že u nás nedošlo k oddělení politické a krizové komunikace – pokud má být krizová komunikace úspěšná, měla by se oprostit od komunikace politické. Mají ji připravovat nezávislí odborníci,“ míní specialista na psychologii mimořádných událostí.

„Rovněž bych doporučil více se zajímat o zpětnou vazbu veřejnosti a o její názory. Roztříštěná a nejednotná komunikace je matoucí a vede ke ztrátě důvěry. Budování důvěry veřejnosti je naopak klíčové pro zvládání jakékoliv krize. Existují určité zákonitosti, které jsou podloženy praxí i výzkumem – například že když jsou lidé ve velkém stresu, je potřeba předkládat informace v podobě, která je srozumitelná i dětem do 12 let – tedy bez abstrakcí, cizích slov, nekomplikovaně. Nebo platí, že ‚příliš mnoho informací zabíjí informace‘,“ upozorňuje Vymětal.

Sporé kontakty s ministerstvy

Právě otázka psychohygieny a péče o vlastní duševní zdraví má být součástí velké informační kampaně vlády, kterou nyní rada schválila – má vzniknout například speciální web. Osvětu o tématu dostal na starosti ministerstvu podřízený Národní ústav duševního zdraví.

Deník N zaslal resortu otázky, jak daleko je plnění třináctky doporučení odborníků, zatím však odpovědi neobdržel.

„Kontakt s ministerstvy je velmi sporý. Moc nevíme, zda je pro stát duševní zdraví priorita, nebo ne. Za ministra Adama Vojtěcha to priorita byla, po výměně ministrů vůbec nevíme, na čem jsme,“ řekla včera Deníku N Marie Salomonová z neziskové organizace Nevypusť duši, která v radě i pracovní skupině zastupuje uživatele péče.

Vojtěch Deníku N sdělil, že se resort pod jeho vedením na otázky duševního zdraví zaměřoval. „V období epidemie jsme zřídili bezplatnou linku první psychické pomoci, tvořili jsme doporučení pro veřejnost na webu ministerstva nebo metodicky podporovali psychiatrické nemocnice, a to jak v oblasti přizpůsobení péče, tak v oblasti lidských práv,“ řekl Vojtěch.

Připomíná, že přímo v souvislosti s covidem-19 resort vytvořil linku, která měla poskytovat psychickou podporu zdravotníkům. Klíčové podle Vojtěcha bylo například také zvýšení dostupnosti psychoterapeutických služeb a služeb psychosociální podpory.

Rada vlády v červenci pouze schválila akční plán prevence sebevražd či vznik nových center krizové intervence při nemocnicích, které ale nejsou přímou reakcí na pandemii. Vzniknou navíc až v průběhu následujícího roku, v každém kraji jedno.

Po dnešním jednání rady se ale zdá, že se kabinet chce tématu více věnovat. Nové kroky oznámil ještě před jednáním premiér na Twitteru – navrhuje například vytvořit dotační program pro soukromé terapeuty s pětiletým výcvikem, aby mohli poskytovat terapii zdarma. „Intervence budou limitovány počtem deseti sezení a budou vyjmuty z krizového stavu,“ napsal Babiš. V pondělí má témata projednat vláda, mnohá z nich ještě nemají navržený rozpočet.

„Vidíme jako problematické, že se velmi málo angažuje ministerstvo školství. Staví se k tomu tak, že téma jde mimo něj a nepatří k němu,“ upozorňuje Salomonová. Právě ministr školství Robert Plaga doposud nedorazil na žádné jednání rady, pokaždé vyslal svého náměstka. Poprvé se účastnil až dnes a vyjádřil ochotu spolupracovat.

„V terénu vidíme, že velmi zasažení jsou právě mladí lidé,“ zdůrazňuje odbornice. Potvrzují to i data z červencového dokumentu pracovní skupiny: v první vlně mezi mladými narostl stres, potýkali se s nedostatkem podnětů, soukromí či nárůstem duševních onemocnění v rodině. „Linka bezpečí registrovala cca 30procentní nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, 30procentní nárůst osobních problémů (včetně psychických potíží) či 30procentní nárůst problémů s internetem (včetně sexuálního zneužívání),“ konstatuje materiál.

„Resort školství je nejen připraven pomáhat, ale už tak i dlouhodobě činí. Školám byly mimo jiné formou odkazů poskytnuty materiály, jak s dětmi o koronaviru mluvit, nebo doporučení, jak tuto nelehkou situaci zvládat ve smyslu adaptace. V těchto činnostech, případně i v dalších aktivitách v oblasti duševního zdraví budeme i nadále spolupracovat s ministerstvem zdravotnictví i Národním ústavem duševního zdraví,“ reaguje na výtky mluvčí resortu Aneta Lednová.

„Nevnímám to tak, že by mělo ministerstvo hned přijít se spoustou peněz na preventivní programy nebo samo takový program vyvinout. Měli by ale minimálně podpořit dobrou praxi, motivovat školy, aby bylo téma a možné využití existujících programů taky jejich prioritou. Protože mnoho škol dostane nabídku, ale řekne, že spíš potřebují dohánět matematiku,“ vysvětluje Salomonová.

Předpokládá, že druhá vlna prohloubí stávající problémy a nové přidá. „Nemluvě o tom, že patnáctiletí studenti zdravotnických škol nyní nastoupili pomáhat do nemocnic a není o ně po stránce duševního zdraví nijak postaráno. Mají k dispozici kolegiální linku podpory, ale divila bych se, kdyby o ní věděli,“ upozorňuje expertka na neurovědu.

Pozastavuje se nad tím, že nový ministr zdravotnictví Jan Blatný na pondělní tiskové konferenci zmínil znovuobnovení linky pomoci jen jednou větou s tím, že detaily se dají najít na webu ministerstva. Podstatnou část brífinku řečníci věnovali obnovení profesionálního sportu.

„Proběhlo sáhodlouhé jednání o tom, zda bude povolen profesionální fotbal či hokej pro stovky lidí, ale tisíce lidí aktuálně nemohou chodit na psychoterapie, které si sami hradí. Ty jsou mimo provoz, zčásti se přesunuly do online prostředí, ale ne vždy jsou k tomu doma bezpečné podmínky,“ vysvětluje Salomonová.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný mluvil v pondělí o Lince první psychické pomoci, která opět funguje pod centrální linkou ministerstva zdravotnictví ke koronaviru 1221 (dříve 1212).

„Co se týká tradičních krizových linek a linek důvěry pro děti, seniory, širokou veřejnost, ty fungují bez přerušení soustavně,“ upozorňuje psycholog Štěpán Vymětal.

„Výhodou v Česku je silná síť linek důvěry, metodicky spadají do gesce ministerstva práce a sociálních věcí. Jejich pracovníci mají akreditovaný výcvik, praxi, supervizi a umí pracovat s lidmi při různých mimořádných událostech a při osobních krizích. Jakékoliv posílení – ať metodické, materiální, technické, či personální – je na linkách důvěry potřebné a bude velmi vítáno. Důležité je například rozšiřovat služby i o chat a skype poradenství, ale také posílit personál vzhledem k velkému nárůstu počtu hovorů,“ dodává Vymětal.

Že se tématu vláda nestíhá uprostřed pandemie příliš věnovat, přiznává i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „V tuto chvíli je to obrovský problém. My ale jako ministerstvo máme nyní 42 věcí, tak jsem požádala pana ministra Petříčka (ČSSD), aby přišel s nějakou iniciativou a trochu nám odlehčil,“ vysvětlila Maláčová.

„Upřímně říkám, že toto téma považuji za důležité, ale v té přehršli priorit mi pomohl odlehčit pan ministr zahraničí,“ přiznala ministryně, kterou odborníci žádali hned po první vlně například o podporu financování linek důvěry – to se ale nestalo. Nyní premiér předeslal, že to resortu navrhne.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

O tom, že péče o duševní zdraví nepatřila doposud mezi vládní priority, svědčí i nedostatek podpory mobilní aplikace Koronavirus covid-19, kterou na jaře vyvinuli odborníci kolem Vymětala, aby pomohli lidem zorientovat se v opatřeních a dění a tím zmírnit stres. Oproti trasovací aplikaci eRouška ale kabinet tento počin nikde nepropaguje.

„V současnosti máme zhruba 15 000 uživatelů, počty se s druhou vlnou epidemie systematicky zvyšují, přestože aplikaci zatím neprovázela žádná informační kampaň. Aktuálně jednáme o spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví a ministerstvem zdravotnictví na rozvoji této informační aplikace, následovat by měla i její větší propagace. Rozhodně nejde o konkurenční aplikaci k eRoušce, ale o její doplnění,“ upřesnil Vymětal.

Aplikace Koronavirus covid-19. Zdroj: Štěpán Vymětal

„To téma by přitom mělo být prioritní, dotýká se všeobecně celé populace. Už nejde jen o lidi, kteří se dlouhodobě léčí s duševním onemocněním, ale i o ty, kdo zažívají první potíže a může to mít velký dopad na jejich další zdravotní stav,“ podotýká Salomonová.

Její kolegové z pracovní skupiny, experti z Národního ústavu duševního zdraví, přišli na to, že riziko sebevražd se u dospělých lidí během pandemie zvýšilo třikrát, stejně tak narostla hrozba depresí; úzkostných poruch přibylo dvojnásobně.

Kdo jsou tedy lidé, kteří nově padají do duševních problémů? „Může se to stát lidem, kterým se stane v životě velká ztráta – někdo jim zemře, pokazil se jim v pandemii vztah, do toho neměli žádnou další sociální podporu, nebo třeba přišli o práci. Jedna skupina jsou ti, kteří měli k nějakým potížím našlápnuto a potíže vyvolalo zvýšené procento stresu. Pak jsou to lidé, kteří by se s ničím takovým nesetkali, kdyby se jim třeba nezhroutilo podnikání. Další skupina jsou lidé, kteří se dlouhodobě léčí s duševním onemocněním a teď přišli o psychoterapii,“ mapuje situaci odbornice.

Varuje, že narůstající množství lidí s nalomeným psychickým zdravím přijde stát draho – z některých z nich se například stanou příjemci invalidního důchodu. Už teď jsou dopady nedotaženého systému péče o duševní zdraví nemalé – Česko přijdou podle odhadů na zhruba pět procent HDP: „Když sečteme náklady na zdravotní a sociální péči se ztrátami zaviněnými snížením produktivity, vyjde nám 180 miliard korun,“ upozorňuje spolek Nevypusť duši.

Podle Salomonové navíc nyní mají tisíce pacientů s chronickým duševním onemocněním problém dostat se k péči nebo jsou hospitalizovaní v psychiatrických nemocnicích. „Tam je nyní absolutně neadekvátní péče, protože je omezena většina terapií, a oni jsou tam nyní pouze zavření a někdo jim podává prášky,“ dodává s tím, že téma chtěla na radě otevřít, ale ta jej neprojednala.

Zůstaňte v obraze a sledujte nejčerstvější informace kolem koronaviru na jednom místě.

Koronavirus

Odemčeno o koronaviru

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější