„Ta lokalita je boží.“ Brněnský Bronx se mění, místo chudých Romů přichází střední třída
Je to čtvrť s nejhorší pověstí v Brně. Ale možná má před sebou skvělou budoucnost.
Brňané jí neřeknou jinak než Bronx. Lokalita ohraničená ulicemi Koliště, Milady Horákové, Merhautova, Vranovská a Křenová získala svoji přezdívku podle newyorského obvodu, který byl synonymem pro vysokou kriminalitu.
Podobně jako v New Yorku se ale tato místa mění, procházejí takzvanou gentrifikací. V posledních deseti letech se původní chudí obyvatelé, převážně Romové, stěhují pryč, opravují se domy, rostou nájmy a přicházejí sem lidé ze střední třídy. Čtvrť, která je hned vedle centra, se stává čím dál atraktivnější a hezčí. Pomalu ale ztrácí svoji původní atmosféru.
„Narodil jsem se dva roky po druhé světové válce. S rodiči jsme kočovali a několik let žili na Slovensku. Pak jsme se usídlili v Brně. Už dlouho bydlím na Bratislavské ulici, všechny tady znám a všichni znají mě. Za ta léta se to tady ale hodně změnilo, lidi se stěhují a přicházejí noví,“ rozhlíží se u vchodu do Muzea romské kultury jednasedmdesátiletý Antonín Lagryn.
Pochází z menšiny Sintů, německých Romů. Patří mezi starousedlíky, kterých je ale v brněnském Bronxu čím dál méně. Dnes se počet místních Romů odhaduje na pět až sedm tisíc a stále ubývají, jak se stěhují jinam za levnějším bydlením.
„Já to tady ale opustit nemíním. S přáteli se každý den potkáváme v romském muzeu, kde je na tabuli evropských Romů i moje fotka,“ ukazuje vitální muž, kterému byste hádali o pár let méně. Jenže svět starousedlíků zaniká právě se zrychlující se gentrifikací.
Lokalita je rozdělená mezi dvě městské části – Brno-střed a Brno-sever. Na špinavých ulicích se často válí starý nábytek, v mnoha zákoutích odpadky a opuštěné nákupní vozíky. V parném létě jsou ulice plné lidí, kteří jsou raději venku než v bytech, kde se nedá vydržet, protože domy stojí v uzavřených blocích nepřerušených parkem nebo stromořadím. Otevřenými okny můžete slyšet dlouho do noci hlasitou hudbu nebo hádky. Lidé z jiných částí Brna tudy raději jen projíždějí tramvají a jen pokud musejí, protože pořád převládá mínění, že sem se dobrovolně vydá jen dobrodruh.
Není totiž
