Spojená pravice může za rok uspět, ale… Experti upozorňují, jaké překážky musí ODS a spol. zdolat
ODS, lidovci a TOP 09 chtějí jít příští rok do sněmovních voleb společně. Koalice tří stran s Petrem Fialou v čele, jež nyní řeší program i kandidátky, hodlá vyhrát a změnit zemi. Podle politologů dává jejich spojenectví smysl. Upozorňují ale na řadu úskalí.
Pravicové opoziční strany mají jasný plán: postavit společnou předvolební koalici, zvítězit ve volbách a vytvořit vládu. V minulém týdnu k tomu udělali ODS, lidovci a TOP 09 významný krok. Jejich lídři podepsali memorandum o budoucí spolupráci. Strany se dohodly, že do příštích voleb půjdou společně.
„Cílem koalice je vyhrát volby, dosáhnout změny a sestavit odpovědnou vládu, která postaví Česko na nohy. Musíme uklidit nepořádek, který zde zůstane po vládách populistů a pandemii koronaviru, a nahradíme marketing reálným programem a taky výsledky,“ řekl Deníku N předseda ODS Petr Fiala.
Od voleb v roce 2017 přitom nic moc nenasvědčovalo tomu, že by se měla zásadně překreslit politická mapa v zemi. Hnutí ANO v průzkumech konstantně získávalo zhruba 30 procent hlasů, opoziční strany s výjimkou Pirátů příliš nerostly.
Navíc lidovci, TOP 09, ale i Starostové v řadě výzkumů balancovali na hraně zvolení do Sněmovny. Právě přílišnou roztříštěnost, která by mohla vést k propadu hlasů, má vyřešit koalice pravicových stran a případně i spojenectví Pirátů se STAN, o kterém se nyní jedná.
„Jsme v situaci, kdy máme nejrozdrobenější stranické spektrum od začátku 90. let. Devět stran ve Sněmovně a koncentrace ideově-politicky blízkých stran do společné aliance je rozumná z řady důvodů,“ říká pro Deník N politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Podle něj se zpřehlední nabídka pro voliče, nepropadnou hlasy, když by například TOP 09 a lidovci kandidovali samostatně a nedostali se do Sněmovny, a menší strany se vyhnou nástrahám volebního systému, který je podhodnocuje.
S čím do voleb?
Strany jsou si navíc ideově relativně blízké, v minulosti spolu fungovaly na všech politických úrovních. I mezi nimi lze ovšem nalézt některé sporné body, například vztah k evropské integraci či některá etická témata.
„Všechny tři strany jsou středopravé nebo pravicové, a nejsou tedy od sebe propastně vzdálené, byť mezi nimi rozdíly samozřejmě jsou. Největší rozpor je