Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Cizinci musejí znát svá práva. Někteří zaměstnavatelé je posílají do práce i s koronavirem, říká šéf odborů Středula

Josef Středula sbírá kromě podpisů i první peníze na kampaň. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Josef Středula sbírá kromě podpisů i první peníze na kampaň. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Některé firmy zakazují svým zaměstnancům účastnit se trasování hygienou nebo používat aplikaci eRouška, Dokonce je nutí pracovat, přestože jsou pozitivní na covid-19. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula rozvedl pro Deník N svá tvrzení, která vyřkl v nedělním diskusním pořadu Partie na Prima CNN a na pondělní tiskové konferenci po jednání tripartity.

Zmínil jste, že víte o firmách bránících zaměstnancům používat eRoušku nebo se nechat trasovat. Můžete tu praxi popsat?

Problém je vážný, někteří zaměstnavatelé začali u některých zaměstnanců používat praktiky, že nesmějí vůbec používat eRoušku, a tak se snaží zabránit tomu, aby zaměstnanec zůstal doma, kdyby zjistil, že byl s někým nakaženým v kontaktu.

To považujeme s ohledem na situaci, nouzový stav a vše s tím spojené za zcela neakceptovatelné. Proto jsme téma otevřeli. Náším cílem není jmenovat konkrétní firmy, ale tyto praktiky zcela eliminovat pro ty, kteří by o tom například uvažovali, a odsoudit to.

To se na tripartitě jednoznačně stalo. Dohodl jsem se s ministryní práce, že to budeme řešit bezprostředně se Státním úřadem inspekce práce. Aby konali v případě, že dostanou oznámení. A bohužel nám přicházejí další.

Můžete říci aspoň typově, jaké firmy mají takový přístup k zaměstnancům? Jak jsou velké, v jakých odvětvích…?

Není pro to důvod. Už jen to, že se něco takového vůbec děje, je pro nás zcela zarážející. Že vůbec někdo v situaci, kdy máme přetížené zdravotnictví, spekuluje nad tím, zda se ten virus vůbec šíří. Zachytili jsme, že se to děje i pracovníkům ze zahraničí, a ocitají se tak pod tlakem. Požádali jsme pana ministra (zdravotnictví, pozn. red.) Blatného, aby jim poskytl informace, například v ukrajinštině. Aby si je mohli přečíst, postupovat podle nich a neobávali se například zlovůle ze strany zaměstnavatele.

O kolika takových případech víte? Říkal jste, že jejich počet narůstá.

Mezi nedělním vystoupením (v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News, pozn. red.) a dneškem se mi počet bohužel znásobil. Ale to nebylo cílem mého vystoupení. Cílem bylo jednoznačně to, aby vše bylo eliminováno hned v zárodku.

Jsou to třeba desítky firem, o nichž víte?

Naprosto vás chápu, ale nechme to při informacích, které jsem sdělil.

Zmiňoval jste ukrajinské pracovníky, kteří potřebují informace. Jsou v tomto směru ohroženější? Co konkrétně by jim pomohlo?

Věděli by ve svém jazyce, na koho se mají obrátit, jaké jsou příznaky a jaká mají práva. Pro českého zaměstnance je jednoduché vybrat si jakýkoliv informační zdroj, ale tento člověk je tady mnohdy v situacích, které jsou pro nás těžko představitelné. Proto je potřeba učinit alespoň tento preventivní krok – že budou vědět, co mají při symptomech činit. To je ta základní informace, která by měla být korektní podmínkou České republiky. Pokud jsme je sem zvali a schvalujeme jejich pobyt na našem území, měli bychom jim také podávat informace o aktuálním stavu v souvislosti s koronavirovou pandemií.

Máte informace, že zaměstnavatelé to nedělají dostatečně?

Máme informace, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější