Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Praktici dostanou návod, jak vyšetřovat covid na dálku. Mají klást jednotné dotazy

S covidem se dnes léčí doma zhruba 66 tisíc lidí Foto: Unsplash
S covidem se dnes léčí doma zhruba 66 tisíc lidí Foto: Unsplash

Lékaři chtějí tento týden oznámit nový postup vyšetřování pacientů mimo nemocnice. Zveřejní standardizovanou sadu otázek, na které se budou telefonicky ptát nemocných. Právníci ale upozorňují na to, že by lékaři neměli přepnout pouze na dálkové konzultace. „Stále platí, že při vyšetření je nejdůležitější pohled, poslech, pohmat,“ říká právnička a lékařka Jolana Těšinová.

Po telefonu vám neporadím, přijďte do ordinace, musím si vás poslechnout. Takto ještě nedávno lékaři běžně odpovídali na dotazy pacientů, které například už několik dní trápil silný kašel nebo měli přetrvávající horečky. V posledních měsících se tato situace obrátila a lékaři se snaží vyřešit většinu problémů po telefonu.

„Jsme v epidemii koronaviru, podle některých odhadů může být v Česku až 500 tisíc pozitivních lidí. Nemůžeme pustit do čekárny mezi chronicky nemocné seniory pacienty s covidem-19,“ vysvětluje Deníku N Svatopluk Býma, předseda odborné Společnosti všeobecného lékařství.

Odmítá, že by všichni lékaři z ambulancí nechtěli covidové pacienty fyzicky ošetřit. „To je vždycky individuální, záleží na konkrétní situaci. Rozhodně to není tak, že by žádný praktický lékař neviděl pacienta s koronavirem. Vzhledem k současné epidemii je ale přirozená snaha udržet co nejvíce nemocných doma,“ dodává Býma. Většina kontaktů s pacienty tak podle něj probíhá po telefonu.

Praktičtí lékaři jsou navíc sami ohroženi, řada z nich je vyššího věku a případná nákaza by pro ně mohla být fatální. „Průměrný věk praktického lékaře je 56 let, u pediatrů 60 let,“ připomíná prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Právníci ale poukazují na velká úskalí takzvané distanční terapie. Lékařské konzultace po telefonu nebo prostřednictvím videohovoru totiž zatím nemají potřebná ukotvení v zákoně či ve vyhláškách.

Jsme si vědomi vážnosti zhoršující se situace s epidemií koronaviru a naší absolutní prioritou je přinášet spolehlivé a ověřené informace. Většina obsahu o covidu je k dispozici zdarma v části Minuta N nebo v podcastech Studia N. Rozhodli jsme se také odemykat vybrané články o koronaviru. Budeme rádi, když naši práci podpoříte předplatným, abychom vám mohli dlouhodobě poskytovat kvalitní informační servis.

„Lékaři vždy vycházeli z klasické medicíny, pro kterou platilo, že diagnózu stanovují pohledem, poslechem, pohmatem. V posledních měsících se praxe radikálně změnila a lékaři jsou většinou odkázáni na to, co jim nemocný řekne po telefonu. Zákony přitom v tomto ohledu zůstaly stejné, nijak se nezměnily,“ upozorňuje Jolana Těšinová, předsedkyně Společnosti medicínského práva, která je vystudovanou lékařkou.

V ordinaci přitom může lékař vidět důležité signály, které při pouhém rozhovoru s pacientem po telefonu nezjistí.

„Pacient například tvrdí, že ho určitá část těla nebolí. Lékař si ale přitom všimne, že má stažené svaly a kompenzuje bolest svalovým vyrovnáním. Nemocný nemusí bolest záměrně zapírat, ale prostě ji z různých důvodů nevnímá. Jiný může zase tvrdit, že už se cítí zdráv. Přitom když u lékaře spontánně zakašle, je patrné, že stahuje mezižeberní svaly, což lékaře navede v další diagnostice,“ říká Těšinová.

Upozorňuje také na to, že dnešní lékaři se telemedicínu neučili ani při studiích a dosud s ní nepřišli do většího kontaktu ani v rámci své praxe.

Standardy pro léčbu na dálku

O možnostech telemedicíny se už přitom začalo více mluvit při jarní vlně koronavirové epidemie. Odborná Společnost všeobecného lékařství vydala před nedávnem materiál, ve kterém rozebírá, za jakých podmínek je možné nahradit osobní kontakt vyšetřením na dálku.

Telefon nebo videohovor by měli lékaři podle těchto směrnic použít, jen pokud „je diagnóza jasná, trvání akutní nemoci je krátké nebo se jedná o známé a dlouhodobě stabilizované chronické onemocnění, nejsou přítomny žádné varující příznaky a pacient se jeví celkově kompenzován“.

Doporučené standardy také říkají, že lékaři dávají pacientovi vždy jasné rady, vysvětlí mu, jaké příznaky by mohly představovat zhoršení jeho nemoci a jak na ně reagovat. Tím, jak ošetřovat na dálku pacienty s covidem-19, se ale tento materiál nezabývá. To se však má brzy změnit.

Společnost všeobecného lékařství se už tento týden chystá zveřejnit nové doporučené postupy pro diagnózu a léčbu covidových pacientů v ambulancích.

„Chceme dát na web seznam všech nutných informací, které si má pacient s covidem připravit před hovorem s lékařem. Standardizujeme baterii otázek, na které se bude praktický lékař těchto pacientů ptát. Nemocní se tak mohou dopředu připravit a odpovědi si rozmyslet. Na základě odpovědí na tyto dotazy se lékař rozhodne, zda je zdravotní stav na domácí léčení, nebo je třeba pozvat nemocného do ordinace či odeslat pacienta do nemocnice,“ řekl šéf odborné společnosti Svatopluk Býma Deníku N.

Právníci ale upozorňují na to, že tato doporučení by neměla zcela nahradit přímý kontakt s pacientem. „Chystaná standardizovaná baterie dotazů by měla být jakýmsi guidelinem pro praktiky. To ale samozřejmě neznamená, že se jedná o vyčerpávající seznam dotazů. Pokud si lékař po zodpovězení otázek na dálku není jistý, měl by pacienta pozvat do ordinace. Jestliže se lékaři omezí na mechanické vyhodnocení položených otázek, pak může hrozit zanedbání péče,“ poznamenává Tomáš Doležal, vedoucí Kabinetu zdravotnického práva a bioetiky Ústavu státu a práva Akademie věd.

Dodává, že i při distanční péči platí běžná pravidla poskytování zdravotní péče. „Při nesprávném postupu hrozí nástup právní odpovědnosti lékaře, což se ale nijak neodlišuje od běžného necovidového stavu.“

Klíčové otázky

V zahraničí přitom už standardizované postupy pro léčbu covidových pacientů na dálku fungují. Britský lékařský časopis British Medical Journal už před časem vydal konkrétní pokyny.

Varovným znamením pro lékaře například může být to, že se pacient s covidem při samotném telefonátu zadýchává. V případě, že má pacient vážnější průběh nemoci, měl by lékař použít raději videorozhovor, při kterém lze pozorovat celkový stav pacienta. Například promodralá pleť či rty mohou ukazovat na nedostatek kyslíku v krvi. Lékař si také během videohovoru může lépe všimnout případné celkové zmatenosti pacienta.

Právnička Těšinová ale upozorňuje, že velmi záleží na kvalitě přenášeného videorozhovoru. Například klasický přenos pomocí WhatsApp neposkytuje takový obraz, jaký by lékař pro přesnou diagnostiku měl mít. Je proto potřeba specializovaného softwaru, který umožňuje kvalitní obrazový přenos.

Lékaři by měli věnovat zvláštní pozornost pacientům, kteří žijí sami, a domluvit si s nimi opakované hovory ohledně aktuálního monitoringu jejich stavu.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

„V této souvislosti je nutné si uvědomit, že řada starších lidí nemá k dispozici moderní technologie nebo s nimi neumí zacházet. Takovým pacientům by lékař neměl odepřít léčbu jen proto, že tyto pomůcky nemají,“ poznamenává Těšinová.

Zůstaňte v obraze a sledujte nejčerstvější informace kolem koronaviru na jednom místě.

Koronavirus

Odemčeno o koronaviru

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější