Přál bych každému tu atmosféru, když Rudolf servíroval párky, vzpomíná na zesnulého Zahradníka jeho žák Havlas

Ve věku 92 let zemřel jeden ze zakladatelů české kvantové chemie Rudolf Zahradník. Byl předsedou Akademie věd i mentorem německé kancléřky Angely Merkelové. A také chemika Zdeňka Havlase. Ten na svého patrona a přítele zavzpomínal pro Deník N.
Byl začátek sedmdesátých let a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy začínala pro nás nová přednáška s názvem Chemická konstituce. Přednášel docent Zahradník a hned nás všechny, nejen slečny, okouzlil. Byl to zcela nový obor, kterému se dnes říká kvantová chemie. A on jej přednášel s takovým zaujetím, že jsem ihned usoudil, že to musí být má budoucnost.
A pak ta charismatická osobnost, plná přesvědčivosti, nás všechny strhla. Bohudík nebyl v té době po roce 1968 jediným takto skvělým přednášejícím. Škoda že postupná normalizace nás těch nejlepších učitelů zbavovala. I Rudolf byl označen za nevhodného učitele s neblahým vlivem na studenty a po jednom semestru byl z přednášek odvolán.
Zemřel Rudolf Zahradník, skaut, chemik a bývalý předseda Akademie věd ČR. Vyznamenán skautským vyznamenáním za odbojovou činnost v době nacistické okupace. Děkujeme za Tvoji službu společnosti, bratře! #skaut
„Skaut byl jeden ze zázraků mého života.“ Rudolf Zahradník [1928-2020]
— #SKAUT 🇨🇿 (@skaut) October 31, 2020
Zůstal však vědeckým pracovníkem na Ústavu fyzikální chemie Akademie věd. Sebral jsem odvahu a požádal ho, zda bych u něj mohl dělat diplomovou práci. A nadšení nebralo konce, když mě přijal. Nebylo to ale zcela jednoduché – Rudolf nemohl být oficiálním školitelem ani na Akademii věd.
Protože jsem si z jeho mnoha vědeckých témat vybral mezimolekulární interakce, ujal se mé diplomové práce člen jeho týmu, v té době také už z Akademie vyhozený Pavel Hobza. Díky pochopení školy jsem dostal „oficiálního“ školitele na fakultě, který viděl diplomovou práci až po jejím sepsání.
Rudolf byl výrazným představitelem takzvané Pražské školy kvantové chemie. K té patřila taková jména jako Josef Paldus, Jiří Čížek a Jaroslav Koutecký. V době normalizace ale