Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Černá neděle na Bílé hoře: Z tisíců hrdel zaznělo „Sancta Maria“ a vypukla krvavá řež

Velké historické drama na Bílé hoře, jak jej zpodobnil vlámský malíř Pieter Snayers. Reprofoto: Vojenský historický ústav
Velké historické drama na Bílé hoře, jak jej zpodobnil vlámský malíř Pieter Snayers. Reprofoto: Vojenský historický ústav

Trvala jako průměrný celovečerní film, ale otočila kormidlem této země na několik století. Přesně před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1620, se na rozlehlé pláni za Prahou odehrála bitva na Bílé hoře. Pojďte si s námi krok za krokem projít dění onoho osudového dne, který začal lezavou mlhou a skončil krveprolitím.

Ne, pro obyvatele malé osady Ruzyně to není poklidný svátek čtyř korunovaných mučedníků. Uprostřed noci je vytrhne ze spánku příjezd uherských a německých vojáků. Jezdci protestantské armády jsou zřejmě natolik znavení, že ani nepostaví hlídky. A to se jim vymstí.

Před svítáním se tu totiž náhle zjeví divocí Poláci a Valoni. Katolíci se do rozespalých protivníků pustí s brutalitou, živenou i nevyřízenými účty z předchozích bojů. Pobijí jich zhruba dvě stě. Masakru nejspíš nejsou ušetřeni ani domorodci – jejich ves končí v plamenech. Krvavý ruzyňský prolog jakoby předznamenává dění příštích hodin.

Ostatní Maďaři prchají v panice na Bílou horu za zbytkem stavovské armády. Těžko mohl její vrchní velitel Kristián z Anhaltu najít v širém okolí výhodnější pozici než toto holé, neobydlené návrší. To je však jedna z mála výhod jeho družiny.

Stavovské vojsko – zhruba 21 tisíc mužů. Vojáci ze zemí Koruny české tvořili maximálně třetinu armády. Dále v ní byli Rakušané, Uhři, Němci, Nizozemci, Angličané nebo Skoti.

Katolické vojsko – celkem 26 až 27 tisíc mužů (císařských zhruba 14 tisíc, ligistů 12 až 13 tisíc). Největší část představovali Bavoři, výrazné zastoupení měli také Valoni, vojáci z Porýní a Lotrinska, Češi, Chorvati, Rakušané, Francouzi, Toskánci, Neapolitánci či Poláci.

Na obou stranách velká část armády do boje vůbec nezasáhla. Počty účastníků bitvy i padlých (viz dále) jsou jen přibližné, podle různých zdrojů se značně liší.

Tu ochromují spory ve vedení a protichůdné rozkazy i neustálý nedostatek peněz. Tohle vojsko nikdo nepovažuje za svoje. Ani města, ani šlechta, natož běžní lidé. A nikomu se nechce jeho chod platit. Desítky tisíc zlatých, které byli přinuceni poskytnout Židé z pražského ghetta, na vše nestačí.

Osud této země tak mají v rukou žoldnéři z různých koutů Evropy, jejichž morálka poklesla stejně jako listopadové teploty. Utrmácení pochodem křivoklátskými lesy se nyní snaží dopřát si alespoň pár hodin spánku na studené zemi. Tohle proklaté tažení už chtějí mít za sebou.

Bitva se odehrála u obory Hvězda na území dnešních pražských čtvrtí Ruzyně, Břevnova, Řep a zřejmě i Motola. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Ani početnější katolické šiky, které právě spěchají noční krajinou k srdci českého království, však nejsou zrovna partou do nepohody. Sice v nich nepanuje takový chaos, ale

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější