Radikální islamismus zase zabíjel ve Francii. Macron trvá na svobodě slova, nemůže jinak. Erdoganovi navzdory
Komentář Petra Janyšky: V katedrále v jihofrancouzském Nice zavraždil fanatik tři lidi. Podle prvních zpráv se jmenuje Brahim, je Tunisan a při útoku vykřikoval Alláhu akbar (bůh je velký). Způsob zabíjení je stejný jako nedávno v případě profesora dějepisu v Conflans: za bílého dne, na veřejnosti, kuchyňským nožem, uříznout hlavu. Jako ve středověku, píše spolupracovník Deníku N.
Jde o další z teroristických útoků ve jménu islámu a Alláha, jakých Francie zažila jen v poslední době několik:
- Před čtrnácti dny vražda profesora Patyho v Conflans, která vykazovala identický způsob provedení jako dnes ráno.
- Před čtyřmi lety ve stejném Nice najel atentátník kamionem do davu oslavujícího státní svátek a zabil 86 lidí a dalších 458 zranil.
- Pár dní na to v Saint-Etienne-du-Rouvray podřízli dva atentátníci kněze v kostele.
- Nebo masakr v sídle satirického týdeníku Charlie Hebdo, kde v lednu 2015 několik fanatiků postřílelo polovinu redaktorů a kreslířů.
Islamofašismus?
Všechno to jsou identické příběhy jako psané přes kopírák: zfanatizovaní mladíci v jisté fázi svého života pocítí, že chtějí bojovat za islám, tedy zabíjet, nechají si namluvit, že jsou vyvolenými mučedníky. Ve Francii se říká, že se „radikalizují“. Někdo je k tomu samozřejmě nejdřív mentálně vedl, vymýval jim mozky.
Jaká byla asi myšlenková dráha Čečence Aznarova, jehož rodičům i jemu Francie zachránila život, když tam v jeho šesti letech uprchli a Francie jim poskytla azyl, a který před pár dny ve jménu fundamentalistického islámu podřezal učiteli francouzské školy krk?
Tím „někým“ jsou