Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Důležitější než výše mzdy jsou pravidelné pochvaly od šéfů, říká psycholog o vyhoření

Psycholog Jozef Ďanovský. Foto: Archiv J. Ď.
Psycholog Jozef Ďanovský. Foto: Archiv J. Ď.

Klienti mi říkají, že šéf je nikdy nepochválí, ať se snaží sebevíc a dosahují výsledků. Mnozí vedoucí žijí v naivní představě, že lidi motivují kritikou, to je však nesmysl, tvrdí slovenský psycholog Jozef Ďanovský.

Jak vypadá typická klientela dnešního psychologa?

U mě jde většinou o lidi s úzkostmi, depresemi a panickými ataky. Přicházejí sami a dobrovolně, protože hledají pomoc. Dále jsou to lidé s různými závislostmi a poruchami příjmu potravy. To už je skupina, která chodí spíš z donucení, protože dostala ultimátum od rodiny či návrh od psychiatra.

Znamená to, že při úzkosti, depresi nebo panických atacích není nutné jít hned za psychiatry, kteří často pouze předepíšou léky?

Přesně tak. Při lehčích a středně těžkých formách mnohdy není třeba brát léky a zabere psychoterapie. Pokud to bez léků nejde, klinický psycholog na to nepochybně brzy přijde a pacienta pošle i za psychiatrem. Ideální je, když oba odborníci spolupracují, protože nejlepší kombinací pro mnohé klienty je spojení farmakoterapie s psychoterapií.

Platí, že pomoc psychologů vyhledávají stále mladší lidi?

Jednoznačně. Je to dané nejen jejich stále častějšími problémy, ale i tím, že mladší nemají až takové předsudky vůči návštěvám odborníků na duševní zdraví. Moje osobní zkušenost je, že vyhoření bývají už i pětadvacetiletí lidé. Mají za sebou jen pár roků praxe a už nezvládají, protože si toho nabrali příliš mnoho.

Mnozí třicátníci se dokonce cítí tak špatně, jako kdyby jejich život pomalu končil. Mají pocit, že všechno přeskákali, vyhořeli a už to dále nezvládnou. Řeší, co se životem. Říkáme tomu existenciální úzkost.

Co je to za fenomén? Jsou dnešní mladí méně odolní, nebo příliš vzrostly nároky společnosti na ně? Je na vině očekávání nesmyslných pracovních výkonů, zabezpečování rodin, tlak společnosti na úspěch, doživotní splácení hypoték a podobné věci?

Je to kombinace několika faktorů, ale tlak hypoték a povinnost zabezpečit rodinu tam sehrává velkou roli. Mnozí táhnou i dvě či tři práce, jen aby rodině dopřáli nějaký komfort, v praxi to však rodinu nakonec nejednou rozbije. Preferovat donekonečna pouze práci nelze.

Neumím s jistotou říct, zda jsou dnešní generace slabší nebo mají nižší frustrační toleranci, myslím si však, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rodina a vztahy

Rozhovory

Nezařazené, Rodina a vztahy

V tomto okamžiku nejčtenější