Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ve Spojených státech stále brání některým lidem volit. Boj o volební právo trvá už 150 let

Pochod na Washington za práci a svobodu. Srpen 1963. Foto: Library of Congress
Pochod na Washington za práci a svobodu. Srpen 1963. Foto: Library of Congress

Esej Jana Beneše: „Dokud nemám jisté a neodvolatelné volební právo, nevlastním sám sebe. Nemohu se sám rozhodnout – rozhodováno je totiž za mě. Nemohu žít jako demokratický občan, který dodržuje zákony, jež pomáhal schválit – nezbývá mi, než se pouze podřídit zákonům ostatních“, vystihl v roce 1957 druhořadé postavení Afroameričanů reverend a bojovník za občanská a lidská práva Martin Luther King.

Navzdory jeho úsilí Afroameričané a další etnické minority dodnes bojují proti systematickým snahám majoritní společnosti o omezení jejich práva zvolit si své zastupitele či prezidenta, práva ovlivnit směřování své komunity či celé země a práva vyjádřit svůj názor nikoli protesty v ulicích, ale se skutečnými politickými dopady ve volbách.

Afroameričané jsou dlouhodobě vytlačováni na okraj politicko-společenského dění a jejich postavení občanů druhé kategorie se zlepšuje jen pomalu. Jejich nepřetržitý boj za volební právo poukazuje na dlouhodobě neřešené a politicky zneužívané nedostatky americké demokracie a na hluboce zakořeněnou rasovou diskriminaci.

Jádro problému spočívá v tom, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Esej

Rasismus a xenofobie

Komentáře, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější