Deník N

Vlasovci zbrzdili příchod komunismu do Československa o tři roky, říká ruský historik, kterému vzali titul

Za práci o Pražském povstání a roli vlasovců v něm zbavili známého ruského historika Kirilla Alexandrova doktorského titulu. Foto: Archiv Pavla Žáčka
Za práci o Pražském povstání a roli vlasovců v něm zbavili známého ruského historika Kirilla Alexandrova doktorského titulu. Foto: Archiv Pavla Žáčka
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Proč je tak důležité, abychom své babičky a dědečky považovali za slušné lidi? Proč si případně musíme přiznat, že jsme potomci zločinců? Jenže to by pro milióny Rusů znamenalo popřít vše, na co byli dosud hrdí. A tak je pro ně snazší žít v historické lži. Kdo to chce změnit, může dopadnout jako ruský historik Kirill Alexandrov, který přišel o titul za to, že odmítl změnit svou práci o vlasovcích, a tedy i Pražském povstání.

Pod okny křičí skupinka lidí s ruskými prapory „hanba!“ nebo „vlastizrada!“. V místnosti je dusno. Tolik lidí se na obhajobu disertační práce do petrohradského Institutu historie Ruské akademie věd nepřišlo podívat snad nikdy. „Tohle jsem tady za 40 let svého působení neviděl!“ prohlásil šéf instituce Nikolaj Smirnov. Hrdinou dne je ruský historik Kirill Alexandrov. Zdá se být poněkud vyveden z míry. Překvapen. Po krátkém zaváhání své dílo Generalita a důstojnické kádry ozbrojených sil Výboru osvobození národů Ruska v letech 1943–46 bez zaváhání obhájí. Sedmnáct členů komise zvedlo ruku pro, jeden byl proti. Lidé na ulici byli zklamáni. Historická práce o sovětských důstojnících, kteří namísto proti Hitlerovi bojovali proti Stalinovi, je podle nich vlastizradou a Alexandrov patří na pranýř.

Toto drama se odehrálo v březnu roku 2016 a zdálo se, že rozhodnutí o udělení titulu doktor historických věd jednomu z nejznámějších ruských znalců první poloviny minulého století nemůže dav na ulici zvrátit. Přesně za rok a tři měsíce, v květnu 2017, vyjádřila expertní rada Nejvyšší atestační komise pochybnosti o Alexandrovově kvalifikaci, v červnu mu ministerstvo školství titul definitivně odebírá.

V celém příběhu hraje nemalou roli Pražské povstání.

Existovala šance, že by vám titul ponechali? Nechtěli třeba, abyste práci přepsal?

Nutili mě, abych napsal, že to byli zrádci. Já jsem uvedl, že ti z vlasovců, kteří měli sovětské občanství, což nebyli zdaleka všichni, protože se k nim přidala řada ruských emigrantů žijících v Evropě, se z hlediska sovětského trestního práva dopustili vlastizrady. Nepoužíval jsem nevědecká slova jako patriot, zrádce a podobně. Odmítl jsem cokoliv měnit, protože to odporuje mému svědomí. Pětadvacet let jsem nikým nepozorován seděl v archivech. Pak jsem chtěl výsledky svého bádání prezentovat. A stalo se toto.

Asi se někomu nelíbil obrázek, jak jste vlasovce vykreslil.

Pohoršení budilo, že jsem mezi vlasovci našel Hrdiny SSSR, lidi, kteří statečně bojovali v letech 1941-42. Žádní zbabělci. Žádní degeneráti, jak se u nás popisují. Byli mezi nimi i kriminálníci, ale především se k nim hlásilo mnoho výjimečných lidí. Nechtěl jsem však toto téma nijak politicky využívat, a proto jsem odmítl vlasovce hodnotit. Tak mi vzali titul. Byl to prostý politický pogrom.

Český historik a poslanec Pavel Žáček (ODS), který psal na Alexandrovovu disertaci posudek, se pak kolegy důrazně zastal.

„Je nutné odmítnout politické zasahování do akademických práv, stejně jako do svobody bádání… Jsem přesvědčen, že vědecké obce a vysoké školy po celé Evropě musí odmítnout tuto praxi. To, že se nějaké historické téma, například téma vojensko-politického hnutí generálporučíka RKKA a ROA A. A. Vlasova z let II. světové války někomu nelíbí, ještě neznamená, že je nutné ho cenzurovat a trestněprávně postihovat jejich autory,“ uvedl.

Měli by si Češi Vlasova spíš vážit, nebo ho vnímat jako muže, který si chtěl jen zachránit vlastní kůži?

Vlasovci zabrzdili příchod komunismu v Československu o tři roky. Ovšem to, že se vlasovská divize zapojila do Pražského povstání, byla náhoda. Vlastně to byl výsledek hlouposti velitele Wehrmachtu v Praze generála Rudolfa Toussainta. Dal jim ultimatum. Chtěl, aby se řídili příkazy Němců, jinak budou odzbrojeni a bombardováni. Tehdy se vlasovci rozhodli pomoci českým povstalcům.

Povstání začalo 5. května, a to bez jakékoliv dohody se Stalinem. Nikdo z vašich to nekonzultoval s Moskvou. Jenže podle Stalinova plánu měla Rudá armáda osvobodit Prahu 11. a 12. května. Pak měli být Češi vděčni Rudé armádě a v této atmosféře by byli „Klementové Gottwaldové“ a jim podobní už tehdy dosazeni na vrcholná místa. Pod heslem: Jste nám přece zavázáni za to, že jsme vás osvobodili od Němců.

Když Rudá armáda 9. května ráno přispěchala do Prahy, bylo po všem. Před více než 24 hodinami se pražská německá garnizóna vzdala samotným Čechům. Četl jsem dopisy členů vaší Národní rady, kteří později utekli na Západ. Když jednali v roce 1946 a 1947 se sovětskými představiteli, ti se na ně strašně zlobili: „Vy jste se spojili s těmi vlasovci a zkazili jste naše plány!“

Kdyby vlasovci nezachránili Pražské povstání, všechno by se

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Historie

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější