Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Česko-vietnamský pár architektů přesídlil do Hanoje. Uprostřed překotně rostoucích měst stavějí zeleně

Manželé Mai Lan Chi a Marek Obtulovičovi se rozhodli založit architektonický ateliér v Hanoji. Vystudovali architekturu na VUT v Brně a chtějí ve své tvorbě propojit obě země. Foto: Archiv manželů Obtulovičových
Manželé Mai Lan Chi a Marek Obtulovičovi se rozhodli založit architektonický ateliér v Hanoji. Vystudovali architekturu na VUT v Brně a chtějí ve své tvorbě propojit obě země. Foto: Archiv manželů Obtulovičových

Jaké je to být architektem v Hanoji? Příběh úspěšného česko-vietnamského páru Obtulovičových ukazuje, že prosadit se je možné i v úplně jiné kultuře a mentalitě. Mimo jiné jsou Obtuličovi například spoluautory vietnamského pavilonu na výstavě Expo 2015 v Miláně nebo budovy českého velvyslanectví v Hanoji.

Havířovský rodák Marek Obtulovič se s Mai Lan Chi seznámil v roce 2007 při studiu architektury na Vysokém učení technickém v Brně. Jeho manželka se do Česka přistěhovala z Vietnamu jako dítě a po několika letech společného cestování a práce v Evropě se rozhodli přesídlit do Asie.

Fascinovala je pestrobarevná koláž husté zástavby v kombinaci s všudypřítomným ruchem lidí a motorek v úzkých uličkách. Je jen těžko popsatelná slovy, protože ji musíte zažít na vlastní kůži.

„Rozhodli jsme se usadit v hektické Hanoji, protože ta pro architekta představuje nevyčerpatelnou knihovnu inspirace. Při pobytu v jihovýchodní Asii si člověk jasně uvědomí, kolik problémů dovedla v krátkém čase vygenerovat překotná urbanizace a globalizace. V centrech měst mizí původní zástavba a na jejím místě závratnou rychlostí rostou moderní výškové budovy. Dříve nízká města s klikatými uličkami lemovanými neforemnými hranatými domky nahrazuje reliéf velkoměsta západního typu. V Evropě podobně dynamické změny neprobíhají, karty jsou tam již dlouhodobě rozdané,“ popisuje šestatřicetiletý Obtulovič v malebné kavárně na břehu hanojského Západního jezera.

Do Hanoje pár přijel za prací v mezinárodně uznávaném ateliéru Vo Trong Nghia. „Postupně jsme si získali důvěru zakladatele ateliéru a vedli jsme několik místních i mezinárodních projektů, například vietnamský pavilon na výstavě Expo 2015. Tou dobou jsme však už pokukovali po vlastním ateliéru,“ pokračuje Marek. Jejich před čtyřmi lety založený ateliér ODDO architects klade důraz na ekologičnost a dlouhodobou udržitelnost své činnosti. Snaží se o co největší propojení člověka s přírodou a současně minimalizaci negativních dopadů stavby na životní prostředí.

A co znamená zkratka ODDO? Jednoduše „řídit projekty OD začátku DO konce“. Běžná vietnamská architektura působí totiž velice zbrklým a ledabylým dojmem bez vize. Vietnamci sice technicky nemohou vlastnit půdu, ale domy na ní postavené jsou jejich majetkem. A přestože žijí v socialistickém státě, právo na stavební úpravy svých příbytků považují za nedotknutelné. S tímto zdánlivě nelogickým postojem se při své práci musí vyrovnávat i manželé Obtulovičovi.

Mezigenerační tetris

Běžní Vietnamci si při přípravách stavby spíše pozvou geomanta (geomantie je metoda věštění, která interpretuje znaky na zemi nebo vzory vytvořené půdou, skalami nebo pískem a podobně) než architekta. V architektuře totiž prosazují princip

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Architektura

Jihovýchodní Asie

Vietnam

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější