Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Když něco nejde, Češi si dovedou poradit: Jak pivovar opravil školu a puky přestaly špinit

Opravená škola v Chříči. Foto: Barbora Janáková
Opravená škola v Chříči. Foto: Barbora Janáková

Češi jsou kreativní a zároveň umějí využívat tradic. Současně si dovedou poradit, když něco nejde. Ukazují to příběhy čtyř úspěšných podniků, které začínaly prakticky z ničeho.

Krátce před desátou je na pivovarském dvoře ve vesnici Chříč živo. Muži nakládají sudy piva do auta, správce pivovaru Petr Jakubíček úkoluje řidiče, aby cestou natankoval. Mezitím se na dvoře sejde šestice mužů, kteří vybalují ze sáčků obložené chleby a sedají si ke svačině. Mezi sebou se špičkují, poměřují si svaly i zkušenosti se ženskými. Někteří z nich mluví pomaleji a jejich vtipy nejsou příliš vypointované.

Jsou to mentálně postižení muži z Domova Domino z nedalekého Zavidova, kteří v pivovaru pracují. Pomáhají při rekonstrukci podkroví a pokojů, aby se tam v budoucnu bylo možné ubytovat. Další plní lahve a lepí na ně etikety a jiní zase připravují dřevo na otop. Celkově jich pivovar zaměstnává přes dvacet. „Nejsme terapeutická dílna. Sami se definujeme jako sociální podnik. Lidem dáváme práci a za ni peníze. Když sem kluci na začátku jezdili, navzájem se nazývali klienty. My jsme jim vysvětlili, že tu nejsou klienti, ale zaměstnanci. Mají tu pracovní smlouvy, dovolené, nemocenské i zaměstnanecké benefity, takže tady musí pracovat,“ říká Jakubíček s tím, že při přidělování práce samozřejmě zohledňují jejich limity. „Někdo třeba nemá jemnou motoriku, aby dělal všechny činnosti, jiný nemá vytrvalost, další je pomalejší a někdo neustále zdrhá,“ dodává s úsměvem.

Jakubíček přiznává, že nikdy o vaření piva nesnil. Chtěli s přáteli jen mít místo na venkově, kde by mohli pořádat kulturní a vzdělávací akce. Do trosek barokního pivovaru v Chříči se prý zamilovali, a navíc je zaujala i poměrně nízká cena, proto ho v roce 2009 koupili a začali opravovat. Na rekonstrukci se podílela stovka dobrovolníků a s financováním jim pomáhali dárci. Během šesti let se podařilo změnit ruinu ve fungující pivovar, který dováží pivo do Prahy i Plzně. Kromě toho pořádají semináře a workshopy. Ve vesnici zřídili interaktivní muzeum a z peněz, které vydělali prodejem piva, nechali v obci vybudovat školu.

Cílem jejich snažení bylo vytvořit ekonomicky soběstačný projekt, v němž by mohli pracovat lidé s mentálním postižením. Původně se chtěli věnovat dřevovýrobě nebo vyrábět keramiku, ale propočty jim ukazovaly, že tím by se projekt neuživil. „Pak jsme se nechali inspirovat tím, že to býval pivovar s první zmínkou v roce 1567,“ podotknul Jakubíček.  Postupně se seznamovali s jeho historií i s tím, co vlastně pivovarnictví obnáší. V roce 2012 jim Evropská unie poskytla dotaci a na zbytek nákladů si vzali úvěr. O tři roky později se v Chříči začalo vařit první pivo. V pivovaru podle plánu pracovala pětice mentálně postižených. Během tří let se jejich počet takřka 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

100 let Československa - speciální vydání Deníku N

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější