Notes: Ze sanatoria muzeum, policejní svícen na Zbraslavi, velká digitální loupež. A kdo z nás je tu normální?
Němečtí hackeři vzali účty svých politiků útokem s pověstnou precizností. V místě, kde zemřeli Jan Palach a Josef Toufar, možná vznikne nové muzeum totalit. Na Zbraslavi se protestuje proti stavbě nové policejní megacentrály, Thajsko bouří a Čína ukázala odvrácenou tvář Měsíce.
Pátečními texty Deníku N i jiných, nejen zpravodajských serverů se pročetla a některé pro vás vybrala a okomentovala Lenka Vrtišková Nejezchlebová.
Psali jsme v Deníku N
Velká digitální loupež. Útoku hackerů na německé politiky a úřady neunikla ani kancléřka Merkelová, ani prezident Steinmeier. Pachatelé svým obětem napříč politickým spektrem (krom jedné krajně pravicové strany!) ukradli (a zveřejnili) dokumenty, kontakty, čísla kreditních karet i průkazů totožnosti, ale také soukromé zprávy a e-maily. Obrovské rozměry digitální loupeže popisuje Jana Ciglerová.
Totalitní sanatorium. Pražský magistrát jedná o odkoupení bývalého Borůvkova sanatoria v Legerově ulici, kde zemřeli farář Toufar a Jan Palach. Jednoho totalitní režim umučil, druhého dohnal k zoufalé burcující protestní sebevraždě. Na místě by mohlo být muzeum totalit. V množném čísle.
Legerova ulice č. p. 61 a 63, kde se nacházelo Borůvkovo sanatorium. Foto: ČTK
Pod obřím svícnem. Část Zbraslavanů protestuje proti stavbě nové policejní centrály na jejich území. Prý je naddimenzovaná. Policejní stavitelé ji hájí s tím, že může přinést nové pracovní příležitosti a taky „snížení kriminality a zlepšení bezpečnosti obyvatel v této městské části“ (jak policie ústy své mluvčí uvádí v textu našeho osvědčeného tandemu Prchal & Zelenka). No, jen bychom si dovolili připomenout i jisté oblíbené rčení o svícnu…
Samopaly banderovců promlouvají do geopolitiky i dnes. Jejich skutečné i údajné (zlo)činy si ráda bere do úst ruská propaganda, zatímco Ukrajinci je chtějí uznat jako válečné veterány, což český ministr zahraničí Petříček vnímá jako vnitřní záležitost Ukrajiny. Naopak šéf komunistů Filip (a podobná rétorika se ozývá z Hradu) ho za tento postoj kritizuje. Ve své filipice však argumentuje masakrem, který banderovci nespáchali. Na historickou pravdu si posvítil Jan Wirnitzer.
Psycho. Psychiatr Radkin Honzák je oblíbeným respondentem rozhovorů, jako respektovaný a hovorný lékař i vtipný glosátor všeho možného. Eva Mošpanová ho tentokrát rozpovídala na téma reformy psychiatrie, psychosomatiky i (nad)užívání psychofarmak. „…a my jsme mezitím měli dojem, že nastává nová éra psychiatrie, kde pacienty prostě posypeme a všichni půjdou domů radostně zdraví, veselí a práceschopní. Nepřihodilo se to…“ Jak to, pane doktore?
Kdo je tady normální? „Je však něco normální jen proto, že to převládá, nebo proto, že je to současný, a nám proto blízký stav? Jistě, teoreticky můžeme slovo normální používat takto. Popisně. Jako synonymum slov převládající, většinové, známé. Problém je v tom, že to neděláme.“ Komentátor Honza Moláček se zamýšlí nad tím, proč se politici tak rádi ohánějí slovem normální. A co je vlastně normální?
