Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kvantové tunelování, neuvěřitelný mikroskop, moře Laptěvů a oči jiných civilizací

Arktida ne a ne řádně zamrznout. Nizozemský hacker se falešně chlubil Trumpovým peřím. Subatomární částice se mohou přemisťovat rychleji než světlo. Elektronové mikroskopy jsou lepší než dřív. A známe maximální počet možných mimozemských civilizací, které mohou najít Zemi, arciť za problematického předpokladu, že k tomu nemají lepší techniku než my. Je tu další Částečný součet dění ve vědě a technice.

Kosmická loď OSIRIS-REx, o jejíž misi jsme podrobně psali začátkem týdne, má problém. Vypadá to, že nabrala příliš mnoho horniny z asteroidu. Ta teď padá ven, protože několik kamínků se zaseklo v uzávěru. NASA se teď bude muset rozhodnout: vyhodit celý vzorek a zkusit odběr znovu, anebo se pokusit o utěsnění příslušné klapky. Není co závidět, obě možnosti jsou riskantní.

Série tří fotografií ukazuje, jak z dutiny robotické paže, která odebírala vzorek, odletují kamínky do prostoru. Foto: NASA/Goddard/University of Arizona

Příliš teplá Sibiř a příliš sporný hack

Moře Laptěvů začíná zamrzat až teď. To není dobře. Severní ledový oceán není všude stejný. Jedno z jeho okrajových moří zamrzá vždy dříve než ostatní, led a chlad se z něj pak šíří celou Arktidou. A s ledem také živiny, které přinášejí sibiřské řeky, hlavně mohutná Lena, která do tohoto moře ústí. (Laptěvové, po nichž se moře nazývá, nejsou žádný sibiřský kmen, jmenovali se tak dva bratranci, ruští polární badatelé v osmnáctém století. Dmitrij Jakovljevič a Chariton Prokofjevič, kdyby vás to zajímalo.)

Nedostatek živin povede k tomu, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější