Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Když se vše povede, bez silných restrikcí budeme nejdřív o Vánocích, říká epidemiolog Smejkal. Zakázal by demonstrace

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Uzavření některých obchodů a služeb a omezení pohybu mají zbrzdit epidemii a předejít vyčerpání kapacit nemocnic. Podle hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala jsou opatření dobře nastavena s jednou výjimkou – zakázal by demonstrace. „Opatření se v takových podmínkách dodržují velmi těžko: ti lidé jsou u sebe, křičí se tam, skanduje. To jsou ty superšiřitelské akce,“ upozorňuje Smejkal.

Ve středu přišla nová sada opatření blízká jarním restrikcím: uzavření maloobchodů a služeb (s řadou výjimek, které se podle ministra Havlíčka týkají asi 50 % provozoven), omezení pohybu a kontaktu mezi lidmi, omezení počtu osob pohybujících se společně venku… Jsou podle vás z epidemiologického hlediska přijatá opatření odpovídající aktuální situaci?

Jsou odpovídající. Otázkou je, zda je lidé budou striktně dodržovat. Důvěra české vlády není zdaleka srovnatelná třeba s Německem, Švédskem, o to lépe musí komunikovat.

Jak velkou ranou pro důvěru lidí je fakt, že sám ministr zdravotnictví vládní opatření porušil, když navštívil restauraci po zavíračce, odkud posléze vyšel a do auta vstupoval bez roušky, jak zachytili fotografové Blesku?

Nevím, jak se to přesně stalo, proto se k tomu nechci konkrétně vyjadřovat. Ale obecně platí, že musíme všichni dodržovat opatření. Jestliže ministra někdo pozval a on pak vyšel ven a ještě si nenasadil roušku? Každopádně jeho odborný názor musí znít dál.

Je to ale věc, která ve společnosti rezonuje, a když mluvíme o důvěře ve vládní opatření, jaký může mít dopad, že máme ještě k tomu vládní krizi?

To důvěře nepřidá. V tuto chvíli by ale bylo žádoucí, aby se ministři moc často neměnili. Protože spolu s nimi se mění i náměstci a další, ministerstvo se na nějakou dobu paralyzuje. Sotva si sedlo s panem Prymulou, přišel by nový ministr. Kontinuita je pro důvěru důležitá. Myslím, že funkce ministra a epidemiologa zodpovědného za koordinaci a řízení protiepidemických kroků by měly být oddělené. Souběh odborné a politické funkce dohromady je při politické nestabilitě ošemetná věc. Důležité je, aby to odborné vedení nepodléhalo politickým vlivům a při případném pádu ministra zůstávala kontinuita odborného dohledu nad bojem s epidemií. Bylo by též transparentní vidět, co doporučuje epidemiolog a co z toho vláda akceptuje a co ne.

Jsme si vědomi vážnosti zhoršující se situace s epidemií koronaviru a naší absolutní prioritou je přinášet spolehlivé a ověřené informace. Většina obsahu o covidu je k dispozici zdarma v části Minuta N nebo v podcastech Studia N. Rozhodli jsme se také odemykat vybrané články o koronaviru. Budeme rádi, když naši práci podpoříte předplatným, abychom vám mohli dlouhodobě poskytovat kvalitní informační servis.

Jsou aktuální opatření dostatečná? Nebo vám v nich něco chybí?

Jsou dostatečná. Co nechápu, je povolení demonstrací do sta osob. To je opravdu rizikové. Prý se chystá další akce na 28. října. Rozumím tomu, že máme právo na shromažďování, ale ve chvíli, kdy jsou zakázané koncerty, divadla a musíme chodit ve dvou, přece není možné, aby někdo organizoval demonstraci o sto lidech, byť by byl cíl demonstrace sebelepší. Jak to pak vysvětlíte divadelníkům a muzikantům, že nemohou vůbec hrát, a tady si lidé mohou dělat demonstrace? To by se pak u každého shromáždění mohlo říct, že je to demonstrace. Udělal bych to bez výjimek.

Z epidemiologického hlediska je to tedy stejně nebezpečné jako třeba divadla nebo koncerty, přestože je akce venku?

Jasně, to je úplně jedno, jestli volají za svobodu nebo za něco jiného. Opatření se v takových podmínkách dodržují velmi těžko: ti lidé jsou u sebe, křičí se tam, skanduje. To jsou ty superšiřitelské akce. Tomu moc nerozumím. I když člověk nemá příznaky, může být superpřenašečem.

Být razantně v předstihu

Ministr Prymula řekl, že pokud se budou opatření dodržovat, prosinec už bude bez silných restrikcí. Věříte tomu? Proč?

Myslím, že teprve Vánoce, když se vše povede, tedy čísla začnou klesat, budou bez silných restrikcí.

Petr Smejkal

Hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Spolu s biochemikem Janem Konvalinkou a dalšími experty pod záštitou rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka vydal v říjnu mimořádnou výzvu, ve které experti apelují na lidi v Česku, aby se stranili setkávání s ostatními, zavedli osobní lockdown, nosili řádně roušky či nevěřili dezinformacím. „To, co uděláme či neuděláme teď, rozhoduje o tom, kolik lidí bude za měsíc vážně nemocných nebo bude umírat – nehrajme ruskou ruletu s osudem našich blízkých,“ vyzývali vědci v dokumentu.

Epidemiolog Petr Smejkal. Zdroj: Facebook P. Smejkala

Rozvolňování přijde podle ministra zdravotnictví ve chvíli, kdy se podaří snížit reprodukční číslo na hodnotu cca 0,8. Co na to říkáte? Kdy se to se stávajícími opatřeními může podařit?

Souhlasím. To bude ale nejdříve za měsíc. Doufám, že tehdy už budou dopady restrikcí vidět.

Při jakém reprodukčním čísle byste otevíral školy, které jsou častým předmětem debat jakožto rizikové prostředí z hlediska šíření nemoci, ale zároveň velmi důležitá zařízení pro naši budoucnost?

Školy, ty základní, by se mohly podle mého začít otevírat při R 1,0. Samozřejmě v aktuální situaci je i základní škola rizikem pro šíření nákazy. Ale vzhledem k množství kontaktů dětí jsou méně rizikové než střední a vysoké školy. Ty budou určitě zavřené do konce roku a to je správně.

Ale úplně jsem rozuměl vyjádření ministra Prymuly, že základní školy chce otevřít co nejrychleji, protože jsou důležité i pro rodiče.

Jak hodnotíte vládní strategii pozvolného zpřísňování opatření? Přišla tato opatření včas? Kdy měla přijít?

Opatření přicházela pozdě, místo abychom byli v předstihu. U epidemie musíte být razantně v předstihu a na konci to méně bolí. Ta snaha vyjít vstříc veřejnosti a nenaštvat ji se nakonec obrátí proti nám.

Lidé obecně víc skousnou, když je to drsnější a krátkodobější než salámová metoda, která jde pomalu. Vnímám tam rezistenci ekonomů, kteří mysleli na to, aby nebyly ekonomické dopady tak bolavé, ale nakonec to dopadne ještě hůř, když se zpřísňuje takto pomalu.

Problém s vynutitelností práva

To na svém Facebooku přiznával i ekonom Steiner. Říkal, že opatření navrhovaná ministerstvem byla vždy o něco tvrdší, než jaká vláda přijala.

Přesně tak, tam vnímám vliv velkých debat mezi ekonomy. Ministr Prymula prosazoval tvrdá opatření a vždycky to musel dojednat s ekonomy.

Vláda sice zavedla opatření, ale i sám ministr Prymula říká, že cca deset procent lidí je bojkotuje, dvacet procent dodržuje jen zčásti. Co byste těmto lidem vzkázal?

Že je musíme dodržovat všichni. Nevím, jak to zařídit. Jsou evropské země, kde jsou větší pokuty za nedodržování. U nás máme historicky s vynutitelností práva problém. Kolikrát mi připadá, že jsou tady různá opatření schválně nadsazená, protože se počítá s tím, že lidé nebudou všechno dodržovat. Že se počítá s určitou mírou tolerance.

Každý třetí testovaný je nyní pozitivní. Jak moc by se tedy mělo testovat, abychom měli epidemii pod kontrolou?

Tolik, aby procentuální počet nakažených z počtu testovaných byl co nejníže pod hranicí deseti procent.

O kolik více je podle vás skutečně nakažených lidí nad rámec statistik?

Několikanásobně víc. Řekl bych dvoj- až trojnásobně.

Co považujete za největší aktuální problém v tomto bodě epidemie?

V nemocnicích vnímám jako problém nedostatek personálu, zejména sester. A největší aktuální problém je stále do velké míry negativní a pasivní postoj veřejnosti daný též špatnou komunikací vlády a podceněním situace, dále pak spousta hloupých, až konspiračních teorií. Bohužel mám zprávy, že některé dezinformace pocházejí z Ruska a jsou součástí vlivového působení a snah o destabilizaci Evropy. A na šíření nepřesných a zavádějících informací se často bohužel podílela i lékařská komunita, jako např. profesor Žaloudík nebo doktor Šmucler, kterým lidé věří.

Teď je třeba mezi odpůrci opatření a nošení roušek populární rozhovor pana ředitele motolské nemocnice Ludvíka, který stejně jako ředitel Thomayerovy nemocnice řekl, že asi čtyřicet procent lidí s covidem-19 na lůžkách jsou bezpříznakoví. Chtěl poukázat na to, že to jsou sociální lůžka.

Já mám ale úplně jiné informace. Naopak mám od svých kolegů infektologů zprávy, že jsou to všechno nemocní lidé, kteří potřebují nemocniční lůžko. Sociálních hospitalizací není mnoho.

Tím máme na mysli lidi, kteří žijí v domovech pro seniory a čekají, až budou negativní, aby se mohli do ústavů vrátit?

Určitě takoví jsou, ale není jich čtyřicet procent, to tedy ani náhodou.

Můžeme něco dělat nad rámec těchto opatření? Jak mohou lidé například pomoci zdravotníkům v nemocnicích?

Zejména tím, že se budou chovat odpovědně a dodržovat opatření. Pak bude méně nakažených a hospitalizovaných a nám zdravotníkům se uleví.

Zůstaňte v obraze a sledujte nejčerstvější informace kolem koronaviru na jednom místě.

Koronavirus

Odemčeno o koronaviru

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější