Co překvapivého se stalo mezi pondělním večerem a středečním polednem, pane premiére?
Komentář Jana Moláčka: Představte si, že jste majitel obchodu někde na malém městě. V pondělí s obavami čekáte na tiskovku vlády. V sedm večer se dočkáte, oddechnete si, že váš obchod může zůstat otevřený, zvednete telefon a objednáte si zboží.
V úterý, sotva vám ho dovezou – i s fakturou, pochopitelně –, si v médiích přečtete, že ve středu, tedy v den, kdy mají začít platit omezení vyhlášená v pondělí večer, bude hned ráno další vystoupení ministrů, kteří oznámí cosi dalšího. S obavami proto čekáte další den, abyste se dozvěděli – pochopitelně s už obligátním několikahodinovým zpožděním – , že je všechno jinak a obchod musíte ve čtvrtek zavřít.
Nešli byste na příští demonstraci proti vládním opatřením?
To není odmítnutí posledního vládního kroku – zřejmě jednoho z mála logických a srozumitelných od začátku druhé vlny epidemie. Není to ani pokus o bagatelizaci nemoci nebo obhajoba kohokoliv, kdo se chová jako nezodpovědný sobec, šíří paranoidní dezinformace, odmítá se omezit byť třeba jen rouškou a ještě to prezentuje jako boj za lidská práva. Jenže v zodpovědnosti musejí jít příkladem ti, kdo ji mají v popisu práce na prvním místě. A to je v tuto chvíli především premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Bohužel nejdou. Namísto