Může ohrozit demokracii, cupují ministerstva Hamáčkovu novelu bezpečnostního systému
Novela ústavy a krizového zákona, kterou navrhlo ministerstvo vnitra pod vedením Jana Hamáčka (ČSSD), narazila na silnou kritiku už v připomínkovém řízení. Řada úřadů považuje návrh za zbytečný a žádá mnohem zásadnější zdůvodnění změn. Ptají se mimo jiné, proč by Česko mělo mít nový stav nebezpečí.
Odpor vyvolávají různé body obsažené ve dvou provázaných novelách ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona – například opakované odkládání voleb, omezení práva na informace nebo změny týkající se náhrady škod. Kritice se nevyhnul ani návrh zakotvit Ústřední krizový štáb na ústavní úrovni.
Asi nejzávažnější změna, kterou novela zavádí, je možnost opakovaně odložit volby o šest měsíců. Pro srovnání: nyní lze volby odložit o půl roku jen jednou, a to za nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu.
Zásadní výtky k tomu vznesly ministerstva zahraničí, zdravotnictví či financí nebo třeba pražský magistrát. Ministerstvo spravedlnosti nebo Bezpečnostní informační služba pak požadují
