Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Imunolog radí, jak podpořit dětskou imunitu a které doplňky z lékárny opravdu fungují

Miloš Jeseňák. Foto: Tomáš Benedikovič, Denník N
Miloš Jeseňák. Foto: Tomáš Benedikovič, Denník N

„Efektivní budování imunity je běh na dlouhou trať, nemá to být jen nárazové posílení například pomocí užívání nějakých přípravků krátce před rizikovým obdobím,“ říká v rozhovoru imunolog Miloš Jeseňák.

Někteří rodiče se i během prázdnin snažili držet děti mimo větší kolektiv – v obavě před nákazou koronavirem. Nemůže se však taková „izolace“ projevit spíše oslabenou imunitou při návratu do kolektivu?

Neřekl bych, že takové děti budou mít oslabenou imunitu. Je pravda, že dítě, které chodí do kolektivu, se jakoby sžije s tou „zoo“, která se tam vyskytuje, a dříve si zvykne na mikrobiální prostředí kolektivu. Většinou se to projeví hlavně při vstupu dítěte do kolektivu – tehdy začne být častěji nemocné, ale jsou to jen jednodušší infekty, které probíhají nekomplikovaně a bez následků. Obvykle trvají pár dní, maximálně týden. Jako rodič bych se tím určitě nestresoval. Pokud ovšem infekty trvají déle nebo pokud jde dítě z jednoho infektu do druhého a neprospívá, pak patří jednoznačně do rukou imunologa – aby zjistil, zda nejde o poruchu imunity.

Delší izolace dítěte, kterou jste zmínila, však není důvodem k obavám z návratu do kolektivu. I pokud jde o covid-19, víme, že mortalita dětí je u tohoto onemocnění extrémně nízká, mnohé děti jsou zcela asymptomatické nebo mají jen mírné příznaky.

Je možné imunitu posílit ze dne na den?

Ze dne na den se to nedá, ale určitě na to není pozdě ani teď. Samozřejmě, efektivní budování imunity je běh na dlouhou trať, nemá to být jen nárazové posílení například pomocí užívání nějakých přípravků krátce před rizikovým obdobím. Přesto uznávám, že i to může být jeden ze způsobů akutního posílení imunitního systému a jeho odpovědi, zejména před blížícím se rizikovým obdobím.

Jak by tedy mělo vypadat opravdu efektivní posilování imunity?

Budování dobré obranyschopnosti by mělo být součástí životního stylu již od dětského věku. Maminky by na to měly myslet už během těhotenství a prvních týdnů a měsíců života dítěte. Už tehdy se dá dítě pomocí velmi důležitých podnětů připravit na další život, mimo jiné i snížit výskyt některých imunitně podmíněných onemocnění.

Tento text původně vyšel ve slovenském Denníku N. Pro české čtenáře jej přeložila Lenka Libá.

Pokud ale mluvíme o posílení imunity před rizikovým obdobím – například před návratem dětí do kolektivu nebo dospělé osoby z dovolené do práce –, správně fungující imunitní systém musí mít čtyři základní pilíře. Prvním je dostatek spánku a odpočinku. Když si náš imunitní systém neodpočine, pak může selhávat. Restituce imunitních funkcí během spánku je mimořádně důležitá. Potvrzují to i výzkumy provedené u vysokoškoláků. Ve zkouškovém období jsou obvykle pod velkým psychickým tlakem. Kombinace ponocování, nepřiměřené stravy, nedostatku pobytu na čerstvém vzduchu a chronického stresu často vede ke zvýšené nemocnosti a úplné vyčerpanosti.

Druhým pilířem je přiměřená sportovní aktivita.

Co znamená „přiměřená“?

Nemají to být vrcholové sportovní výkony. Ale když se člověk párkrát týdně věnuje pohybové aktivitě – například běhu, chůzi, cvičení v posilovně nebo pohybu v přírodě –, má to pozitivní vliv na imunitní systém. Platí to i pro děti, které by měly mít především dostatek pohybu na čerstvém vzduchu.

Někteří rodiče vedou děti i k otužování. Je i to dobré řešení? V jakém věku je podle vás vhodné s tím začít?

To je velmi individuální. Základem podle mě je, že to musí být dítěti příjemné – aby při tom netrpělo a nebránilo se. Děti bychom rozhodně neměli otužovat v extrémních podmínkách. Je třeba pamatovat i na to, že v prvních dvou letech života má dítě jinou termoregulaci než dospělý člověk. To znamená, že začít s otužováním je dobré až kolem tří až čtyř let. A dělat to přiměřeně věku, nejlépe hravou formou, aby dítě nezískalo k otužování negativní postoj.

Totéž platí i o saunování. Některé studie ukázaly, že pravidelné saunování zlepšuje slizniční imunitu a obranyschopnost, ale platí to v případě dlouhodobého pravidelného saunování. Pokud jedete do sauny jednou za pár měsíců, je naivní doufat, že vám to imunitu posílí nějak výrazněji. U dětí opět platí, že bychom se saunováním měli začít nejdříve po třetím roce a raději volit kratší pobyty a nepříliš vysoké teploty, je dobré začít infrasaunou – tak, aby to dítěti nebylo nepříjemné.

Pojďme k třetímu pilíři.

Tím je prevence psychického stresu. Zatímco akutní, nárazový stres může mít na imunitní systém příznivé účinky, dlouhodobý stres naopak imunitní funkce potlačuje. Jestliže člověk žije v chronickém kontinuálním stresu – ať už z důvodu obav o budoucnost, nebo kvůli práci, která ho nutí k nadměrně vysokému pracovnímu tempu –, jeho imunitní systém může postupně ztrácet dostatečnou aktivitu a funkčnost.

Jak ovlivňuje imunitu výživa?

To je ten čtvrtý důležitý pilíř – přiměřená racionální strava. To znamená pestrá, s dostatkem vlákniny, vitamínů a minerálů. Je však třeba říci, že ani ta nejpestřejší strava nám nedokáže v rizikovém období dostatek vitamínů a minerálů zajistit.

Obecně platí, že před rizikovým obdobím bychom měli pravidelně kompenzovat nedostatek některých důležitých vitamínů. V našich podmínkách je již přímo pandemií deficit vitamínu D, který má komplexní imunomodulační (podporující imunitu, pozn. red.) a protizánětlivé účinky. V našich geografických podmínkách, kde většinu roku nemáme dostatek slunečního záření, by ho měla užívat prakticky celá populace – minimálně během podzimu a zimy.

V rizikovém období je dobré užívat i vitamín C. Na podzim a v zimě už nemáme dostatek ovoce, které by přirozeně zrálo v našich končinách, a to, které vidíme v obchodech, je většinou dovážené, dozrává ve skladech, a proto je v něm koncentrace vitamínu C velmi nízká. Je tedy dobré doplňovat si céčko ve formě tablet.

Které další látky mají pozitivní vliv na imunitu?

Pokud jde o prevenci virových onemocnění, právě v aktuálním období bych doporučil užívat zinek. Často je součástí výživových doplňků, ale já osobně jsem spíše zastáncem mozaikového poskládání více přípravků. Multivitamíny sice často obsahují velmi mnoho látek, a dokonce i zajímavě nakombinovaných, ale obvykle jsou v tak homeopatických dávkách, že ani nemohou mít žádný výraznější efekt.

Pokud jde o doplňky na podporu imunity, které se dají koupit bez předpisu, jsou v první linii jednoznačně betaglukany. Jsou to přípravky, které mají určitou kapacitu imunitní podpory, navíc jsou zcela bezpečné – mohou se užívat dlouhodobě a nemusíte se přitom bát, že byste si přestimulovali imunitní systém. Mohou je užívat i děti.

Betaglukan je látka, kterou obsahuje i hlíva ústřičná?

Ano, je to jeden z přírodních zdrojů betaglukanu. Dalšími jsou řasy, cereálie, kvasinky… Právě betaglukany získané z vyšších hub, jako je i zmiňovaná hlíva ústřičná, vycházejí ve studiích jako nejefektivnější. V jejich případě tak nepotřebujete tak vysoké dávky jako u kvasinkových glukanů.

Běžně dostupné rostlinné přípravky a bylinky s naší imunitou zásadně nepohnou?

S imunitou ne. Mohou však pomoci při prvních projevech akutního infektu – když máme pocit, že na nás něco leze. Tehdy je důležité zvýšit příjem vitaminů a minerálů, které jsem již zmiňoval, ale mohou pomoci i fytofarmaka, tedy přípravky rostlinného původu. Fungují hlavně v akutní fázi infekce, ale při dlouhodobém používání není jednoznačně prokázán jejich preventivní účinek.

Mohou to být například přípravky na bázi echinacey, pelargónie nebo bezu, který obsahuje sambucol, což je velmi účinná protivirová složka. Přírodní produkty navíc mají tu výhodu, že se dají navzájem kombinovat, můžete tak využít jejich synergický účinek.

Pro prevenci virových onemocnění je důležitá i pravidelná hygiena nosní dutiny, na to jsou optimální různé solné roztoky nebo roztoky na bázi mořské vody. Pokud jste již akutně nemocný a máte ucpaný nos, lze použít i velmi populární dekongestiva, což jsou přípravky z reklam, které vás „zázračně zbaví problémů s ucpaným nosem“. Každý z nás po nich rád sáhne, když mu je špatně, ale je třeba si uvědomit, že je můžete používat maximálně 7 až 10 dní, protože jinak na ně může vzniknout návyk. Když se tento přípravek podává déle, nepřinese úlevu, naopak může způsobit výraznější potíže. Můžete si tak vybudovat onemocnění, které se jmenuje medikamentózní rýma.

Pokud dítě překoná slabší infekci – nemluvím hned o covidu-19 –, nevede také to v konečném důsledku k posílení imunity? Nezvyšuje se tím obranyschopnost organismu?

Tak to úplně není. Běžné respirační infekce nezanechávají žádnou imunitní odpověď ani imunitní ochranu a dané onemocnění můžete dostat v téže sezoně i opakovaně. Nebylo vědecky dokázáno ani to, že by u dětí, které jsou častěji nemocné, existovalo menší riziko alergických onemocnění. Je ale pravda, že běžné nezávažné respirační infekce jsou jistým tréninkem imunitní odpovědi, zejména co se týče její rychlosti.

V posledních letech dětští lékaři upozorňují i na to, že bychom to u dětí neměli přehánět ani s hygienou, tedy že i život ve „sterilním prostředí“ může mít negativní vliv na imunitu.

Zřejmě narážíte na tzv. hygienickou teorii, která říká, že v souvislosti s modernizací života a vyšším hygienickým standardem už dnešní děti nejsou v prvních letech života vystaveny takovému množství mikrobiálních činitelů jako v minulosti, což vede ke změně reaktivity (schopnost reagovat na určitý popud, pozn. red.) imunitního systému, například i k vyššímu riziku výskytu alergií. Jenže tato teorie je již v této podobě překonána. Ukázalo se totiž, že děti z farmářského nebo „špinavého“, málo podnětného sociálního prostředí mohou trpět alergií stejně jako děti z „čistého“ prostředí. Řekl bych, že rozhoduje míra – stejně uškodit může nadměrná i žádná hygiena. Na to, aby se reaktivita našeho imunitního systému formovala správně, je potřebný určitý kontakt s mikroorganismy z vnějšího prostředí.

Velmi dobrým příkladem budování reaktivity naší imunity je kojení. Jde nepochybně o optimální způsob výživy dítěte v prvních měsících života a zároveň je to způsob, jak může matka nastartovat správnou reaktivitu imunitního systému dítěte. Příznivé složení prospěšných mikroorganismů v mateřském mléce přispívá k správnému budování střevní mikroflóry u dítěte. Z pohledu imunity má mateřské mléko význam hlavně v prvním roce života, později jsou již tyto složky v mateřském mléce prakticky nepřítomné.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Při výskytu alergií se zkoumá i dědičnost. Je imunita zčásti dána i geneticky?

Když se člověk narodí, jedna část imunitního systému je již v podstatě hotová – to je vrozená imunita. Druhá část je imunita získaná, která se vyvíjí postupně, pod vlivem různých podnětů z prostředí, jako je například kojení, překonání různých infekcí, očkování, některé složky stravy… Rozdělení imunity na vrozenou a získanou je však spíše akademické, protože imunitní systém je jeden celek a nedá se přesně oddělit, která část je vrozená a která získaná.

Platí však, že reaktivita imunitního systému je dána geneticky. V některých rodinách například sledujeme větší výskyt určitých revmatických nebo autoimunitních onemocnění. Souvisí to s tím, že jedinec si nese určité prvky zvýšené reaktivity imunitního systému vůči vlastním antigenům. Podobně to platí i pro alergie, kde vidíme, že se alergická onemocnění „seskupují“ v rodinách. Když je rodič alergik, pak je padesáti- až šedesátiprocentní šance, že i dítě bude mít alergii. Dnes už není výjimkou, že alergii mají oba rodiče – tehdy je riziko, že se i dítě stane alergikem, dokonce až 60 až 80 procent. Počet alergií u nás obecně narůstá a odhaduje se, že brzy bude mít alergii každý druhý člověk.

Dlouhodobě se mluví také o negativním vlivu nadměrného užívání antibiotik. Jaký efekt to může mít na imunitu dětí a dospělých?

Když někdo řekne, že užíval troje antibiotika a zničilo mu to imunitu, není to zcela pravda. Faktem však je, že nepřiměřená, neindikovaná a častá antibiotická léčba ovlivňuje složení mikroflóry v trávicím traktu člověka, což může mít sekundární vliv i na imunitní funkce. Nadměrné užívání antibiotik může také zvyšovat výskyt bakterií, které jsou vůči antibiotikům rezistentní. Objevují se různé takzvané superbakterie, které neodpovídají prakticky na žádná dostupná antibiotika. Antibiotická rezistence začíná být opravdu alarmujícím problémem nejen na Slovensku, ale na celém světě.

Miloš Jeseňák

Imunolog se zaměřením na vzácná onemocnění imunity dětského a dospělého věku, profesor v oboru pediatrie (2019). Studium všeobecného lékařství ukončil v roce 2004 na Jesseniově lékařské fakultě Univerzity Komenského (JLF UK) v Martině. V roce 2007 obhájil doktorát na JLF UK v oboru pediatrie a v roce 2010 na univerzitě Sapienza v Římě. Postupně získal atestaci v oboru pediatrie, klinické imunologie a alergologie, dorostového lékařství a pediatrické respirační medicíny. Absolvoval také studium v oboru Master of Business Administration (MBA) a Master of Health Administration (MHA). Aktuálně působí na Klinice dětí a dorostu a na Klinice respirační medicíny UK JLF a UNM v Martině jako vedoucí Centra pro očkování rizikových dětí a dorostu a rovněž jako vedoucí Centra pro vrozené poruchy imunity a periodické horečky. Je primářem Oddělení klinické imunologie a alergologie v Univerzitní nemocnici Martin.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Rozhovory

Rodina, vztahy a zdraví

V tomto okamžiku nejčtenější