Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Komu nepomůže remdesivir ani kyslík, může zabrat plazma od vyléčených. Odpovídáme, kdo ji může darovat a co pro to má udělat

Krevní plazma uchovaná v lednici na snímku pořízeném 28. ledna 2020 v krevní bance ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Foto: ČTK
Krevní plazma uchovaná v lednici na snímku pořízeném 28. ledna 2020 v krevní bance ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Foto: ČTK

V českých nemocnicích rychle přibývá pacientů s nemocí covid-19. V sobotu už jich bylo 3519, z nich 518 v těžkém stavu s vysoce intenzivní péčí. S tím narůstá i poptávka lékařů po krevní plazmě od vyléčených dárců, kterou by mohli nemocným podat, aby jim zmírnili průběh nemoci. Žádají proto lidi, kteří nemocí prošli, ideálně s příznaky, o její darování. Ne každý dárce je však vhodný.

„Vyléčeným lidem se vytvářejí v krvi protilátky, ty jsou právě tím léčivem, které brzdí množení a působení viru. Krevní plazmu uzdravených je vhodné podávat pacientům se středním nebo středně těžkým průběhem nemoci. To jsou lidé, kteří ještě nemají vyvinuté protilátky, takže se jim takto dodají a předpokládá se, že se tím zastaví působení a růst viru,“ popisuje Miloš Bohoněk, primář Oddělení hematologie, biochemie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze.

Právě toto pracoviště patří v Česku mezi průkopníky – s odběrem a zpracováním takzvané konvalescentní plazmy od dobrovolných dárců začalo už v dubnu. A podle primáře Bohoňka je v tuzemsku zatím největším výrobcem. Plazma z ÚVN putovala zatím do 17 zdravotnických zařízení v celém Česku, léčilo se jí asi 60 % pacientů z celkových víc než 250, kterým zatím zdravotníci v Česku léčebnou plazmu podali.

Plazmu poptávají po celém Česku

Postupně se ale po celé republice přidávají další a další pacienti, kteří by plazmu potřebovali. „Může se objevit pacient, kterému nepomůže podpůrná léčba kyslíkem ani remdesivir. A třeba právě plazma by mohla pomoci. Pár takových vhodných pacientů máme,“ popisuje mluvčí brněnské Fakultní nemocnice Veronika Plachá.

Ačkoliv neexistuje státem řízený centrální systém odběru plazmy, po celé zemi přibývají místa, kde se plazma vyléčených odebírá a zpracovává. Zájemci o darování by měli v prvé řadě

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější