Trump nerespektuje dialog. Je mu to prostě jedno, říká profesor žurnalistiky
Nejpopulárnější americký politický export? Televizní debata. Alespoň podle Alana Schroedera. Jak se z nevinné debaty stala tolik sledovaná show a proč se tak rozšířila? Přišel s Donaldem Trumpem čas na změnu osvědčeného formátu? „Zůstává velkou neznámou, zda je Trump výjimkou, nebo předzvěstí toho, co přichází,“ říká emeritní profesor z americké Northeastern University.
Pro mnoho lidí po celém světě jsou televizní debaty politických kandidátů tak běžné, že se už ani nezamýšlí nad tím, odkud pochází. Vy je ve své knize nazýváte „nejpopulárnějším americkým politickým exportem“. Jak se tenhle fenomén začal šířit do světa?
Ve Spojených státech první televizní debata proběhla v roce 1960, v 60. letech už ale své debaty organizovaly i další – například Nizozemsko, Kanada, Francie nebo skandinávské země. V každé další dekádě počet zemí s televizními debatami rostl, teď je to myslím necelých 90.
Debaty se pořádají skoro v každé zemi, na každém kontinentě, nehledě na typ vlády. Staly se především symbolem vznikajících demokracií. Byla to také jedna z prvních věcí, kterou ve vaší části světa – v bývalých satelitních zemích Sovětského svazu – země dělaly. Když se stanete demokracií, pořádáte politické televizní debaty. Jiné země k nim ale dospěly až poměrně pozdě, třeba Spojené království. To první debatu lídrů stran pořádalo až v roce 2010, přitom jde o zemi s bohatou tradicí politických debat uvnitř parlamentu.
Jedním z mých nejoblíbenějších formátů je ten ve Francii, kde
