Deník N

Trumpovi i Moskvě slouží znásilněná historie Afghánistánu k omlouvání zločinů i omylů

Po sovětské okupaci následovala občanská válka, která skončila ovládnutím 90 procent Afghánistánu extremistickým hnutím Tálibán. Foto: Paikar Paikar
Po sovětské okupaci následovala občanská válka, která skončila ovládnutím 90 procent Afghánistánu extremistickým hnutím Tálibán. Foto: Paikar Paikar

Komentář Petry Procházkové: Má smysl v zemích, jako je Afghánistán, stavět knihovny? Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nikoliv. „Kdo to bude číst,“ zpochybňuje takové iniciativy. Výroky v rozporu s dosavadní praxí, že cestou k míru a prosperitě v chudých zemích jsou mimo jiné odstranění negramotnosti a investice do vzdělávání, vyvolaly rozruch v USA i Asii.

Sovětská invaze do Afghánistánu byla krokem správným směrem, pochválil americký prezident Donald Trump okupaci z let 1979 až 1989, která měla za následek milion mrtvých Afghánců. Vedla totiž podle amerického lídra k rozpadu SSSR. Jenže ani 40 let od chvíle, kdy na afghánské území vjely první tanky s rudou hvězdou na věži, se téměř třicetimilionový Afghánistán nedokázal z tohoto válečného dobrodružství vzpamatovat. Dnes mu v tom mají pomáhat pro změnu vojáci američtí.

Popletený Trump a jeho svérázný výklad dějin

Afghánistán se stal jedním z hlavních motivů Trumpových výroků na jednání jeho vlády v Bílém domě. Z mnohých vyplývá, že v politické geografii a historii není úplně nejpevnější v kramflecích a že dějinné události používá primárně k tomu, aby ospravedlnil své záměry a vysvětlil svá nejednoznačná rozhodnutí. Tentokrát se týkají plánu na odsun amerických vojsk z Afghánistánu, o němž se opakovaně zmiňují americké sdělovací prostředky včetně The Wall Street Journal a agentury Reuters ve zprávách z 20. a 21. prosince 2018.

Plán souvisí s Trumpovým prohlášením z 19. prosince, podle nějž USA zvítězily nad organizací lslámský stát, jenž byl jediným důvodem, kvůli kterému americká armáda setrvávala v Sýrii. Proto se z ní teď může stáhnout. „Neprodleně vracíme naše vojáky domů, k jejich rodinám,“ oznámil. Později Bílý dům slova svého šéfa zmírnil a upřesnil, že žádný příkaz ke stažení z Afghánistánu nikdo nevydal. O snížení počtu amerických vojáků v zahraničních misích se v konkrétních číslech začalo mluvit zase až po Novém roce, kdy portál military.com uvedl, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Donald Trump

USA

V tomto okamžiku nejčtenější