Deník N

S českou krví na rukou, ale ne z masakru v Malíně. Kdo byli banderovci, kteří ohrožují ministra Petříčka

Obec Český Malín na Volyňsku (Ukrajina) po vypálení německými oddíly, společný hrob obětí nacistického zločinu ze dne 13. 7. 1943. Foto: ČTK
Obec Český Malín na Volyňsku (Ukrajina) po vypálení německými oddíly, společný hrob obětí nacistického zločinu ze dne 13. 7. 1943. Foto: ČTK
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček čelí kritice za to, že pokládá za vnitřní ukrajinskou záležitost uznání banderovců za válečné veterány. Zmínění povstalci za druhé světové války působili na Ukrajině. Vypálení tamější volyňské vesnice Český Malín na jejich vrub nejde, jiné zločiny ale ano.

„Z poslední doby mě vysloveně urazilo jeho (Petříčkovo) vyjádření, že se zákon o banderovcích na Ukrajině našich občanů netýká. Myslím si, že by měl vážně zvážit, zda může přijet do Olomouckého kraje a navštívit Český Malín. To je obec, kterou jsme vystavěli po válce. Nastěhovali se tam ti, kteří přežili řádění banderovců,“ řekl ve středečním rozhovoru pro Deník N předseda komunistů Vojtěch Filip.

Filipovi vadí, jak se ministr zahraničí Tomáš Petříček staví k tomu, že Ukrajina začala počítat příslušníky bývalé Ukrajinské povstalecké armády (banderovce) mezi válečné veterány. Ostatně nejen Filipovi – Petříčkův postoj kritizuje i Pražský hrad, a to ústy mluvčího prezidenta Miloše Zemana.

Předseda komunistů nicméně do své argumentace zapojil 374 Čechů zabitých v ukrajinském Českém Malíně v červenci 1943. S tímto zločinem však neměli banderovci nic společného. Navíc se Filip zmýlil v 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Historie

V tomto okamžiku nejčtenější