Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ázerbájdžánský prezident se chlubí dopisem od Jana Fischera. Nic takového jsem nepodepsal, diví se expremiér

Ázerbájdžánský vládce Ilham Alijev hlasuje v nedělních parlamentních volbách. Foto: ČTK
Ázerbájdžánský vládce Ilham Alijev hlasuje v nedělních parlamentních volbách. Foto: ČTK

Expremiér Jan Fischer podle webových stránek ázerbájdžánského prezidenta vyjádřil zemi podporu ve válce s Arménií. Dopis odsuzuje arménské útoky na město Gandža i zabíjení dětí. Fischer nicméně tvrdí, že dopis nepsal. Podle svých slov se podepisoval pod společnou iniciativu Mezinárodního centra Nizámího Gandžávího, která navíc obsahovala jiný text. Od dopisu se distancoval.

Neúspěšný prezidentský kandidát a expremiér Jan Fischer se i po odchodu z politiky stále zabývá mezinárodní děním. Nedávno získal spolu s dalšími bývalými státníky členství v Mezinárodním centru Nizámího Gandžávího, které zřídil ázerbájdžánský diktátor Ilham Alijev a na jehož provoz Ázerbájdžán přispívá. Členům pak centrum platí třeba účast na mezinárodních konferencích.

Nyní se ukazuje, že v konfliktu o Náhorní Karabach se tato instituce jasně postavila za svého sponzora. Sdílí propagandistická videa a rozhovory s členy Alijevova klanu.

Členové centra také do prezidentského paláce posílají dopisy na podporu Ázerbájdžánu a tamního režimu. Zároveň odsuzují „agresi“ arménské strany. Na oficiální stránce ázerbájdžánského prezidenta je od úterý i údajný dopis expremiéra Fischera.

„Jsem velice znepokojen nedávnou eskalací v Náhorním Karabachu. Nic nemůže ospravedlnit útok na město Gandža, rodné město Nizámího Gandžávího a zároveň i místo, kde bylo založeno jeho mezinárodní centrum. Neexistuje žádné ospravedlnění zabíjení dětí a ničení měst,“ měl Fischer odsoudit útoky na druhé největší ázerbájdžánské město.

Fischerův dopis na stránce ázerbájdžánského prezidenta. Foto: president.az

Dopis zároveň vyzval k respektování celistvosti ázerbájdžánského území a odvolal se na čtyři rezoluce OSN, které záležitost řeší. „Pane prezidente, chtěl bych vám poděkovat za vaši trvalou podporu práce Mezinárodního centra Nizámího Gandžávího,“ pokračuje text.

„Východisko bude a musí být nalezeno,“ uzavřel podle stránek prezidenta dopis expremiér Fischer.

Fischer pro Deník N odmítá, že by dopis napsal. Zjištění, že takový text visí na prezidentových stránkách, ho rozčílilo. „Takový text jsem ázerbájdžánskému prezidentovi neposílal a jako Jan Fischer jsem ho nepodepsal. O takové věci mě ani nikdo neinformoval,“ řekl.

Fischer si prý myslel, že se podepisuje spolu s dalšími evropskými politiky ke společné iniciativě Mezinárodního centra Nizámího Gandžávího. Dokonce měl požadovat i změnu poslední věty, kde stálo, že se signatáři modlí za Ázerbájdžán. „Ta věta byla proti mému gustu a příliš loajální k prezidentovi. Řekl jsem, že se k tomu připojím jen tehdy, když poslední věta bude nahrazena,“ vysvětlil Fischer a Deníku N poslal původní text prohlášení.

Ten se skutečně výrazně liší. Říká, že podepsaní situaci se znepokojením sledují. Věta o neospravedlnitelném zabíjení dětí a ničení měst je stejná, je ale doplněna o druhou část věty: „když svět bojuje se smrtícím virem covid-19“.

Fischer plánuje zítra vydat prohlášení, kde se od dopisu sdíleného i ázerbájdžánskou ambasádou v Praze distancuje. „V textu došlo ke změnám, které jsem neautorizoval, a nevěděl jsem, že to bude koncipované jako můj dopis. Další kroky vůči organizaci budu zvažovat,“ dodal Fischer. Sekretář Mezinárodního centra Nizámího Gandžávího mu prý po jeho dotazech řekl, že výzva do prezidentského paláce přišla skutečně jako společné prohlášení. Na stránkách se ale objevila rozdělená na samostatné dopisy signatářů.

Už v minulosti se krátce po vypuknutí bojů mezi Arménií a Ázerbájdžánem bývalý český politik podepsal pod výzvu odsuzující „arménskou agresi“. „Když jsem připojil svůj podpis pod prohlášení centra, necítil jsem žádný tlak či lobbing ze strany ázerbájdžánských autorit ani organizace samotné,“ řekl tehdy Deníku N Jan Fischer. Nyní na otázky Deníku N reagoval až po vydání první verze článku.

V minulosti Fischer pro Deník N přiznal, že mu centrum platí lety na konference po celém světě. „To ano, ale jinak je to všechno. Nikdy jsem tam necítil vyznění, které by podporovalo ázerbájdžánskou vládu, prezidenta, režim a tak dále. Když vidíte sestavu těch lidí, nepřipadá mi, že by byli zpovykaní podporou ázerbájdžánského systému,“ bránil se Fischer. Další členové centra nicméně nyní dělají to samé co on.

Proslaven kaviárovou diplomacií

Ázerbájdžán je na mezinárodním poli známý díky takzvané „kaviárové diplomacii“, jejímž prostřednictvím zhruba desetimilionový kavkazský stát prosazuje své zájmy ve světě.

Tamní diktatura vedená klanem Alijevových pomocí drahých darů, placených cest nebo i velkorysých pohoštění získává na svou stranu zahraniční politiky či diplomaty. A když se ve světě řeší pro Ázerbájdžán důležitá otázka, tamní režim dokáže takto získaný vliv využít.

„Je velmi dobře zdokumentováno, že ázerbájdžánský režim si prostřednictvím různých darů, výhod či přímo uplácením buduje síť evropských politiků, kteří mu jdou na ruku – pomáhají například prosazovat jeho zájmy v jednotlivých státech, evropských institucích nebo se snaží zlepšovat jeho pošramocenou image na mezinárodní úrovni,“ řekl Deníku N Jakub Šimák, novinář serveru Investigace.cz.

Některé země před nebezpečím kaviárové diplomacie ve prospěch Ázerbájdžánu v souvislosti s Mezinárodním centrem Nizámího Gandžávího varují. Třeba na Maltě se hodně řešilo členství expremiéra Josepha Muscata.

Fischer kromě toho poskytl prohlášení ázerbájdžánské agentuře Trend. „S narůstajícími obavami sleduji zprávy z Náhorního Karabachu, zděšen informacemi o civilních obětech,“ cituje médium Fischera s tím, že český expremiér volá po mírovém řešení.

Náhorní Karabach

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější