Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Oživili skomírající nemocnici, pak přišel vyhazov. Nečekaný krok rozbouřil kraj pod Šumavou a ovlivnil volby

Sušická nemocnice. Foto: Michael Švec, Deník N
Sušická nemocnice. Foto: Michael Švec, Deník N

Ještě před rokem měla nemocnice na okraji pošumavské Sušice mizernou pověst, lůžková oddělení nefungovala. Od té doby se změnilo mnohé – znovu se zde otevřela chirurgie, interna i jednotka intenzivní péče. Jenže podle města, které nemocnici nyní provozuje, to všechno stojí moc peněz. Vedení špitálu ze dne na den muselo skončit, což vyvolalo v jinak poklidném městě vášně. A pořádně to zamíchalo i výsledky voleb.

Do ředitelovy kanceláře bez upozornění vtrhne rázná žena. „Nechápu, jak to můžete s čistým svědomím dělat,“ vmete po chvíli šéfovi nemocnice Jiřímu Vlčkovi do tváře. A práskne za sebou dveřmi. „Tak to tady teď vypadá pořád,“ říká s povzdechem ředitelova asistentka a pokračuje v práci.

Člověka, který se snaží proniknout do dění kolem sušické nemocnice, tato scéna nepřekvapí. Naopak, výmluvně ilustruje současnou atmosféru ve městě – emoce, silná slova, zklamání.

Každé město má své bolavé místo, v Sušici je to nemocnice. Ta dlouhá léta dobře fungovala a město si ji ponechalo i v době, kdy se většina podobných zařízení převáděla na kraje. Zlom nastal v roce 2015, kdy radnice špitál pronajala společnosti Nemos Sokolov, kterou později pohltila skupina Penta. S nemocnicí to šlo z kopce, lůžková péče v podstatě zanikla, což už tehdy vyvolávalo protesty. Penta se nakonec loni s radnicí dohodla, že jí provozování špitálu přenechá.

V tu chvíli vstoupil na scénu radní za Piráty a šéf internetové firmy Pavel Hais, který se zavázal nemocnici nastartovat.

Druhým jednatelem nově založené městské společnosti Sušická nemocnice se stal Václav Rada, někdejší manažer Microsoftu, který nyní v rodné Sušici provozuje prodejnu zdravé výživy. „Tady mistr mi to původně slíbil na tři až šest měsíců, když jsme si poprvé zavolali. Byli jsme ale nastaveni tak, že vydržíme, než se nemocnice stabilizuje,“ vzpomíná Rada. Každý začal pro nemocnici pracovat na půl úvazku a bez nároku na mzdu – zároveň si vedle toho ponechali svá podnikání.

Dva energičtí manažeři vnesli do zkostnatělé organizace čerstvý vítr. „Když jsme to přebírali, nefungovalo nic, jen eldéenka a ambulance. Interna nefungovala, chirurgie nefungovala, byla to taková nemocnice duchů,“ popisuje loňské začátky Hais. „Pro nás, kteří jsme prošli moderními společnostmi, to bylo nepředstavitelné. Byla to firma jako z roku 1990,“ doplňuje Rada.

Nejtěžší úkol: najít doktory

I kritici působení tandemu Hais–Rada přiznávají, že oba manažeři za sebou nechali kus práce. Od loňského září do ledna dokázali sehnat lékaře i sestry, aby mohli internu, chirurgii i jednotku intenzivní péče opět otevřít.

Právě zajištění zdravotnického personálu bývá největší problém, s jakým se obzvlášť malé nemocnice potýkají. Ani v Sušici se nejprve lékaře ani sestry nalákat nedařilo – situace ve špitále byla krajně nejistá, chyběly i potřebné přístroje.

Odvolaní jednatelé sušické nemocnice: Pavel Hais a Václav Rada (zleva). Foto: Michael Švec, Deník N

Sušice tehdy měla štěstí, že zatímco z jejího špitálu Penta odcházela, Podřipskou nemocnici v 200 kilometrů vzdálené Roudnici nad Labem právě přebírala. A tato změna vedla k odchodu lékařů včetně primáře chirurgie Ondřeje Krajníka, jehož bratr Tomáš před vstupem investiční skupiny nemocnici šéfoval.

Zatímco Tomáš Krajník Sušici radil s transformací nemocnice, jeho bratr Ondřej s partou dalších lékařů umožnil znovuotevření chirurgického oddělení. „Pokud by tehdy ti chirurgové a anesteziologové nepřišli, nemocnice by byla dosud zavřená, protože sem nikdo nechtěl jít,“ podotýká Rada. „Když sem v jednu chvíli přišlo šest sedm doktorů a ukázali, že naší vizi věří, přitáhlo to i střední zdravotnický personál a další lékaře,“ dodává.

Pak se podařilo vyjednat smlouvy s pojišťovnami a lůžková oddělení skutečně mohla letos v lednu otevřít. „Budovali jsme si jméno a výkonnost neustále stoupala,“ podotýká k tomu Rada. „I v jarním covidovém období jsme prokázali Plzeňskému kraji, pojišťovnám a záchrankám, že jsme byli jedni z nejefektivnějších v rámci celého regionu,“ přitakává Hais.

Blesková výměna

Zlom přišel letos 14. září. Městská rada, která je současně valnou hromadou nemocnice, oba jednatele odvolala. Ještě týž večer vedení převzal nový jednatel. „Bylo dáno slovo dozorčí radě, která doporučila naše odvolání. To se stalo za pár minut, ani nebyl prostor, abychom se k tomu vyjádřili,“ popisuje Rada. „Během půl hodiny byl sraz v nemocnici, kde jsme museli odevzdat klíče, a oni začali měnit zámky. Tím naše role skončila,“ dodává.

„Nevěděli jsme, že se nějaké odvolání chystá. Měli jsme rozdělanou práci v kanceláři, spoustu papírů, a najednou tam přišlo pět pánů, že máme odejít a budou měnit zámky,“ přidává Hana Harantová, zdravotní sestra a donedávna vlivná asistentka zdravotního ředitele Ondřeje Krajníka. A zároveň žena, která v úvodu reportáže tak prudce vtrhla do kanceláře nového jednatele.

„Dostala jsem výpověď pro nadbytečnost a jsem s ním opravdu trochu ve válce,“ komentuje s odstupem několika dnů své vztahy s novým ředitelem. „Mám nařízenou dovolenou, ale potřebuju ještě nějaké věci předat. A během mé přítomnosti se tam dějí věci, se kterými nesouhlasím, a dávám to prostě najevo. To, co jsem tam předvedla, mělo ještě velmi slušnou formu,“ podotýká.

Sama připouští, že i za minulého vedení neměla se všemi ideální vztahy a že má „proříznutá ústa“. Každopádně v nemocnici i na sociálních sítích je asi nejhlasitější odpůrkyní nového vedení.

Bleskové odvolání jednatelů vyvolalo pozdvižení – v sušických facebookových skupinách se neřeší téměř nic jiného, ve městě i okolních obcích se podepisovala petice, na demonstrace před radnici přišly stovky lidí. Mluví se i o vyvolání referenda.

Na sušickém náměstí kvůli situaci kolem nemocnice demonstrovaly stovky lidí. Foto: ProNašiNemocnici

„Petici za zrušení odvolání bývalých jednatelů jsme odevzdali na Městský úřad Sušice s žádostí o její projednání na zastupitelstvu. Posbírala 1837 podpisů občanů a nyní čekáme na vyrozumění. Elektronickou verzi petice je možné podepisovat i nadále,“ sdělila Deníku N Sarah Huikari z iniciativy #ProNašiNemocnici, která protesty z posledních týdnů organizovala.

Iniciativa předložila městu deset požadavků, mezi nimiž je kromě návratu bývalých jednatelů především zachování péče v dosavadním rozsahu, modernizace přístrojového vybavení či stabilní roční příspěvek 25 milionů na fungování nemocnice.

„Chceme se v první řadě pokusit celou situaci zklidnit a přesunout diskusi do roviny argumentační a politické. To se nám úspěšně daří, propojujeme zájmové skupiny, které si ještě před týdnem nedokázaly komunikaci ani představit. Tím hlavním cílem je však vybojovat pro obyvatele Sušice, Sušicka a celé zhruba 45tisícové spádové oblasti moderní a dobře dostupnou nemocniční lůžkovou péči,“ představuje cíle iniciativy Huikari.

Hlasy pro Piráty

Nečekané změny v nemocnici přišly 14 dní před krajskými volbami. Do jejich výsledků se v Sušici i okolí také výrazně promítly. Historicky nejlepší výsledek ve městě zaznamenali Piráti – 28,1 procenta (oproti 13,6 % v celém Plzeňském kraji). Proč téměř třetina Sušičanů volila stranu, která zde před čtyřmi lety propadla se třemi procenty, je zcela patrné při pohledu na preferenční hlasy: dvojka kandidátky Pavel Hais jich dostal 46,4 procenta. Zakroužkoval jej tak každý druhý volič, který dal Pirátům hlas.

Propad naopak zaznamenala ODS, která má ve městě už 14 let starostu Petra Mottla. Nyní její společná kandidátka s TOP 09 dostala 17,8 procenta, před čtyřmi lety měli samotní občanští demokraté 22,4 %. Právě ODS spolu s ANO odvolání jednatelů v radě prosadily, a to navzdory třetímu koaličnímu partnerovi – Pirátům.

„Výsledek voleb v Sušici nebyl úspěch Pirátů, byl to protest proti prasárně, kterou nám za zády připravili,“ hodnotí sušický radní a nově také krajský zastupitel Hais.

V Sušici dopadly krajské volby na první pohled překvapivě – s náskokem tu zvítězili Piráti. Foto: Michael Švec, Deník N

Starosta Mottl si je vědom, že jej odvolání šéfů nemocnice připravilo o hlasy. „I komunální politik by měl umět dělat nepopulární rozhodnutí, pokud je vnitřně přesvědčen, že jsou správná,“ říká k výsledku voleb. „Kdybych se choval jako populistický politik, nechám to vyhnít a nekazím si takto reputaci před volbami,“ dodává politik, který do krajského zastupitelstva neúspěšně kandidoval ze 40. místa.

Situace kolem odvolání jednatelů se podle něj odehrává „na vlně emocí, dokonce i nenávisti, urážek a vyhrožování“. Konkrétní být nechce. „Člověk s tím asi musí počítat, ale něco takového jsem za těch čtrnáct let nezažil. Mám pocit, že mezi lidmi je hrozně zla, zloby a nenávisti a že se moc neposlouchají,“ míní. Nepřipouští, že spouštěčem emocí mohl být způsob, jakým byli předchozí jednatelé odvoláni – valná hromada podle něj měla právo i důvody takto rozhodnout.

Pravda je, že jen málokomu ve městě je další osud nemocnice lhostejný a že rozhodnutí rady budí celou paletu emocí – alespoň u lidí, které reportér Deníku N oslovil. „Nevím, jestli (bývalí jednatelé) byli svatí, nebo nesvatí, ale fungovalo to. Já jsem byl spokojený,“ odpovídá na sušickém náměstí například Jiří Jarolímek. Dění kolem špitálu podle něj ve městě rezonuje. „Řeší to i děti ve škole,“ dodává starší muž.

Obce nabízejí pomoc

Překvapivě vysoké zisky Piráti zaznamenali nejen v Sušici, ale i v některých obcích v regionu. Mokrosuky – 37 procent, Prášily – 33 procent, Nezdice – 24 procent. Ukazuje se, že téma nerezonuje jen v samotném městě, ale i v jeho okolí. Sušická nemocnice má totiž rozlehlou spádovou oblast, kam patří i odlehlá místa na Šumavě či další obce, odkud by jinak lidé museli jezdit za ošetřením hodinu i déle.

Jako příklad může sloužit Modrava, která se v zimě i v létě navíc plní turisty. Do Klatov i jihočeských Strakonic je to zhruba hodina cesty, do Sušice půlhodina. To ovšem platí v případě, že má člověk auto – cesta autobusem do Sušice trvá přes hodinu, do Klatov s přestupem v nejlepším případě 2,5 hodiny.

Dojezdové vzdálenosti jsou důležité i pro záchranáře. Nemocnice v Sušici jim umožňuje dostat pacienta dříve do rukou lékařů, kratší dojezdy zároveň umožňují posádkám stihnout více zásahů.

„Pro pacienta má samozřejmě doba transportu, která je minimálně o 35 minut kratší než do Klatovské nemocnice, obrovský profit. Pro záchrannou službu to znamená dostupnost poskytované péče, posádky nejsou exponované po velmi dlouhou dobu, kdy transportují pacienta a následně se dlouhé kilometry vracejí. Jsou rychleji k dispozici, schopní být včas na místě, kde čas hraje velkou roli,“ popisuje význam nemocnice mluvčí Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Mária Svobodová.

Od lednového obnovení akutní péče podle ní záchranky převezly do Sušice tisíc pacientů.

Starostové obcí na Sušicku proto dali dopisem městu najevo, že je dění kolem nemocnice znepokojuje, přejí si zachování péče a že jsou zároveň ochotni v rámci svých možností pomoci.

„Buďme realisti, nikdo nechce, aby se tam dělaly bypassy nebo jiné složité operace. Pokud ale jde o základní chirurgickou a interní péči, nemocnice splňovala vše, co se od ní požaduje, ku prospěchu všech lidí v regionu,“ nastínil Deníku N představy obcí starosta nedalekého Hrádku Josef Kutil, který je zároveň předsedou mikroregionu Střední Pošumaví.

Omezení péče by neznamenalo problém jen pro Sušičany, ale také pro obyvatele rozlehlé spádové oblasti, která pokrývá velkou část Šumavy. Některým by se cesta za zdravotní péčí značně prodloužila. Na snímku Nezdice, Pohorsko, Zuklín. Foto: Michael Švec, Deník N

Muselo se do toho sáhnout

Co tedy ODS a ANO k odvolání šéfů nemocnice vedlo? Podle starosty Mottla to bylo hlavně ztrátové hospodaření – tvrdí, že město ze zhruba 300milionového rozpočtu nemůže dávat desítky milionů ročně na provoz nemocnice.

„Po necelém roce jsme v situaci, kdy nás to stálo 60 milionů. Budeme tak mít problém ufinancovat provoz do konce roku. Myslím, že se to podaří a že to neskončí tím, že by se nemocnice zavírala nebo rušila, jak občas slýchám. To není ničí úmysl,“ ujišťuje politik.

Bývalým jednatelům vyčítá i to, že finanční plán údajně neodpovídá skutečnosti nebo že není jasné, jak bylo s penězi naloženo. „Vím, že to oba jednatelé neměli lehké, ale muselo se do toho sáhnout,“ zdůrazňuje Mottl v rozlehlé kanceláři s výhledem na náměstí Svobody a lípu, pod níž se v posledních týdnech scházeli jeho odpůrci.

Sušický starosta Petr Mottl (ODS) ujišťuje, že nemocnici nechce nikdo zavřít. Foto: Michael Švec, Deník N

Město skutečně muselo provoz opakovaně podpořit – za loňský rok 22 miliony, letos už zhruba 37 miliony. Odvolaní jednatelé tento výsledek obhajují tím, že nemocnice měla potenciál dostat se do černých čísel, toho však podle nich není možné dosáhnout v prvním roce provozu, který navíc těžce poznamenala koronakrize a jarní zákaz plánovaných zákroků.

Hais s Radou tvrdí, že letošní ztráta by se pohybovala okolo 37–39 milionů, tedy zhruba na úrovni, kterou město schválilo. Příští rok už by podle nich musela radnice doplácet „jen“ asi 22 milionů s tím, že hospodaření by se zlepšovalo i v dalších letech.

Tyto předpoklady podporuje i analýza, kterou si město v létě objednalo u firmy Sefima, ale dosud ji nezveřejnilo. Udělali to až Piráti na svém webu. „Z uvedených hodnot je zřejmé, že se hospodaření Sušické nemocnice postupně zlepšuje a do konce roku je možné očekávat snížení plánované ztráty,“ stojí v dokumentu z letošního září.

„Měli jsme nadprodukci a měli jsme to spočítané tak, že když se zadaří a domluví se to se zdravotními pojišťovnami, do konce roku už žádné finanční prostředky nebudeme potřebovat,“ podotýká Hais s tím, že nad rámec chtěli domluvit podporu s novým vedením kraje. „Výsledkem současného stavu ale je, že ztráta bude ještě větší a nebude péče,“ dodává radní.

Znechucení z vývoje“

Za odvolané jednatele se postavila část personálu v čele s primářem Krajníkem. Celkem ke konci minulého týdne dalo výpověď devět lékařů a dvě sestry, což vedlo k uzavření chirurgického oddělení.

„Způsob odvolání bývalých jednatelů, garantů původní vize nemocnice s akutní chirurgií a CT, byl opravdu šokující. Večer přišla do nemocnice nově jmenovaná dozorčí rada nemocnice s novým panem ředitelem a převzala vedení nemocnice, včetně výměny zámků. Chování člena dozorčí rady na první primářské poradě po nástupu nového ředitele k některým zaměstnancům bylo nenormální a hrubé. Proto jsem se rozhodl podat výpověď z pracovního poměru,“ vysvětluje své rozhodnutí primář.

„Nálada v nemocnici je plná nejistoty, sestřičky i sanitáři, ošetřovatelky a všechen pomocný personál dřeli na dnes zavřené chirurgii na sto procent. Nyní je znechucení z dalšího vývoje hmatatelné. Je to velká škoda, protože smlouvy se zdravotními pojišťovnami byly uzavřeny a plněny, důvěra pacientů se vrátila a bylo hodně krásných poděkování za péči,“ dodal.

Podobně se vyjadřují i další zdravotníci, které Deník N oslovil přímo v nemocnici. „Je to škoda, dalo hroznou práci to rozjet, najít doktory, nasmlouvat pojišťovny, opravit sály. Teď se to všechno zničí,“ reaguje na otázky k aktuálnímu vývoji zdravotní sestra, která nechtěla uvést jméno. Tvrdí, že nemocnice v posledních týdnech funguje v podstatě samospádem a chybí informace od vedení, co se bude dít dál.

Sušická nemocnice. Foto: Michael Švec, Deník N

Změny v nemocnici kritizují i zdravotnické odbory. „Mě velmi mrzí, že nemocnice, která se zvedala, se necitlivým zásahem zase dostává do problémů,“ reagoval pro Deník N Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů.

Další výtkou starosty Mottla vůči bývalým jednatelům je „nestabilní personální situace“ – nemocnice má totiž 200 zaměstnanců, s dalšími 220 lidmi má uzavřené dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti. Tito dohodáři, především z řad lékařů, mívají zaměstnanecký poměr jinde – v Sušici slouží třeba několik dnů v měsíci.

To se podle starosty ukázalo jako problém i na jaře, kdy zaměstnavatelé nechtěli kvůli koronavirové krizi pouštět „své“ lékaře jinam. Dalším problémem může být, že tyto smlouvy ponechávají jen patnáctidenní výpovědní lhůtu a nemocnice za tu dobu nemá šanci najít náhradu.

Podle bývalých jednatelů se však tento systém osvědčil. „Čím více je smluv na dohodu, tím větší je pravděpodobnost, že v případě potřeby ochotného pracovníka najdeme,“ odmítají kritiku bývalí jednatelé. „Teď se město diví, že se jim to s novým vedením hroutí. No protože tomu ti doktoři nevěří,“ dodává Hais.

Podle Rady lékaři nepřišli v první řadě kvůli penězům, ale za myšlenkou vybudovat nemocnici znovu a něčemu pomoct. „Vyčítali nám, že jsme v začátcích jako jednatelé sami dováželi doktory autem. Ale kdyby měl operatér tři hodiny řídit a pak vám dělat slepé střevo, asi by to nikdo nechtěl,“ doplňuje Rada.

„Třeba jsem ve dvě ráno vstal a pro toho doktora jsme jeli. Mělo to ale obrovský efekt. Já jsem s tím lékařem jako jednatel mohl celou cestu tu problematiku probírat a dávat mu jasně najevo, jak si ho vážím a jak moc si uvědomujeme důležitost své věci. Ten lékař to pak řekne dalším,“ vysvětluje svůj klíč ke vztahům v nemocnici Hais.

„Nechci omezit péči“

Výpovědi lékařů a sester nejvíce komplikují situaci novému jednateli Jiřímu Vlčkovi, který musel odchody zdravotníků řešit už jako šéf klatovské nemocnice v letech 2008–2011, tenkrát kvůli celostátní akci Děkujeme, odcházíme. Ředitelova kancelář se nachází ve druhém patře nedávno zrekonstruované nemocniční budovy, nejprve je ale třeba projít triáží u vstupu: sestra v ochranném obleku měří příchozím teplotu a dohlíží na to, aby si dezinfikovali ruce. Opatření jsou namístě, během druhé vlny se už nejméně sedm zdejších zdravotníků při práci nakazilo.

„Nemocnice je z personálního hlediska ve složité situaci, teď ještě přišel covid, což personál dál decimuje,“ přiznává ředitel Vlček s tím, že zdravotníci se nakazili od pozitivního pacienta. Další podle něj nechtějí sloužit, protože mají strach, že zavlečou nákazu mezi své blízké.

Počátkem října tak musela být dočasně uzavřena chirurgie. „Momentálně intenzivně hledám lékaře, aby mohla fungovat dál,“ ujišťuje Vlček s tím, že se pokusil přesvědčit k setrvání i primáře Krajníka – bezúspěšně. „Doufám, že vášně opadnou a lékaři, kteří budou chtít pracovat, se vrátí,“ dodává.

„Co je podstatné, nedostal jsem od nikoho zadání omezit péči a není to ani moje představa,“ zdůrazňuje ředitel. Právě obavy z toho, že se nemocnice vrátí do stavu před rokem, zaznívají od odpůrců nového vedení často. „Demonstranti se dobývají do otevřených dveří,“ doplňuje s tím, že pokud jde o zdravotní péči, fungovala nemocnice dobře, zaostávala však podle něj v ekonomické či technické oblasti. A na konto bývalých jednatelů i přes tyto výhrady dodává: „Kus práce tady odvedli a za tím si stojím.“

Nový ředitel sušické nemocnice Jiří Vlček se potýká s personální situací v nemocnici. Foto: Michael Švec, Deník N

Vlček chce zlepšit hospodaření nemocnice, na straně výdajů však podle svých slov téměř nemá kde brát. „Největší položkou v nemocnici jsou klasicky mzdy a s těmi hnout nemůžete, protože pak tu personál nebude,“ vysvětluje. „Je potřeba provoz ekonomizovat na příjmové stránce a motivovat personál k tomu, aby fungoval ekonomicky on,“ popisuje svou vizi ředitel.

Věří také, že nemocnici podpoří kraj. „Zastupitelstvo Plzeňského kraje přijalo usnesení, podle nějž má být sestavena pracovní skupina, která nadefinuje potřeby tohoto regionu ohledně zdravotní péče, a podle doporučení této skupiny bude nemocnice se zástupci Plzeňského kraje jednat, zda a kolik bude na její poskytování ochoten přispívat.”

Co dál

Vlček se pozastavuje nad tím, proč nemocnice ještě nefunguje pod krajem nebo ve spolupráci s ním. V minulosti se o tom několikrát jednalo, ale k převodu nikdy nedošlo. „Sušickou nemocnici vidím jako součást zdravotnictví Plzeňského kraje s jasně definovaným rozsahem péče. Roli kraje považuji za klíčovou,“ shrnuje ředitel. „Někdo je zodpovědný za poskytování zdravotní péče v regionu, měl by si tu péči objednat, a pokud nestačí úhrada pojišťoven, měl by ji i zaplatit,“ dodává.

Sednout si s krajem za jednací stůl chce i starosta. „Považuji za spravedlivé, aby sušická nemocnice byla zařazena do krajského systému zdravotnické péče. I lidé v Sušici a spádové oblasti jsou občané Plzeňského kraje a já obrovsky závidím starostům Klatov, Domažlic a Rokycan (kde jsou nemocnice provozované krajem, pozn. red.), že tyto problémy vůbec neřeší,“ poukázal Mottl.

A jaké bude mít na kraj požadavky ohledně péče? „Budeme se snažit vyjednat maximální možný rozsah péče, ale není to tak, že si město řekne a ono to tak bude,“ krčí rameny starosta.

Sušické náměstí – u lípy před radnicí si dávají demonstranti sraz. Foto: Michael Švec, Deník N

Plzeňský kraj je dosud jeden z posledních, kde se ještě nepodařilo složit koalici, není tak jasné, kdo bude o přístupu k sušické nemocnici rozhodovat. V kraji vyhrálo hnutí ANO (22,5 %), těsně za ním následovala ODS s podporou TOP 09 (21,2 %). Ve hře jsou koalice ANO a ODS a také ODS, STAN a Piráti.

„Nemocnice by měla být zachována a měla by spolupracovat s krajem,“ řekl pouze bývalý hejtman Josef Bernard (dříve ČSSD, nyní kandidoval jako nestraník za STAN). Víc téma vzhledem ke koaličním vyjednáváním komentovat nechtěl.

Ministerstvo zdravotnictví pak na otázky Deníku N ohledně osudu nemocnice neodpovědělo vůbec.

Radní: Ztráta se prohlubuje

Kraj se přitom ucházel o provozování nemocnice už v roce 2015, kdy ji město nakonec pronajalo firmě Nemos. Jednání probíhala i loni při odchodu Penty.

„Pan starosta chtěl, ať nemocnici od Penty převezme Plzeňský kraj. My jsme k tomu připravovali memorandum, ale krajská ODS takové přímé převzetí bohužel nechtěla, protože bychom kupovali zajíce pytli. A ať si nemocnici nejdřív převezme město a převezme výběrové řízení, kam se kraj přihlásí,“ popisuje historii vyjednávání Milena Stárková (ČSSD), končící krajská radní pro zdravotnictví a také sušická opoziční zastupitelka.

Současné směřování nemocnice nevidí optimisticky. „Nový jednatel má za úkol snížit ztrátu nemocnice při zachování současného rozsahu péče, to je sci-fi a nesplnitelný úkol. Když se 3. října přestalo operovat, přestaly se vykazovat výkony vůči zdravotním pojišťovnám, a zastavil se tak proces, kdy se krůček po krůčku dařilo bývalým jednatelům získávat větší platby a snižovat pomaloučku ztrátu,“ míní Stárková. „Podle mého názoru se teď ztráta ještě více prohlubuje,“ dodala radní.

Mottl nicméně doufá, že dlouhodobé problémy kolem nemocnice budou brzy díky spolupráci s krajem uzavřenou kapitolou. „Chce se mi věřit, že se po všech těch letech konečně k něčemu dobereme,“ uzavírá starosta.

Reportáž

Zdravotnictví

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější