Šest mocných Rusů z Putinova okolí je na „černém“ seznamu EU. Začaly platit unijní sankce za otravu Navalného
Šéf ruské tajné služby Bortnikov, bývalý premiér v Jelcinově vládě, dlouholetý šéf Rosatomu a stávající člen vedení Putinovy administrativy Kirijenko, šéf kremelské vnitřní politiky Jarin, dva náměstci ministra obrany Krivoručko a Popov a Putinův zmocněnec na Sibiři Sergej Meňajlo. To jsou jména z nejvyšších pater ruské politiky, která jsou na novém seznamu sankcí EU v přímé souvislosti s otravou opozičního politika Alexeje Navalného.
Všem šesti mužům z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina EU zmrazila bankovní konta a aktiva a zakázala vstup na své území.
Sankce navíc zahrnují i ruský Státní výzkumný institut organické chemie a technologie (právě tam byly novičoky, skupina nervově paralytických jedů, z nichž jedním byl Navalnyj otráven, v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století podle západních výzvědných služeb vyvinuty).
Všech šest mužů mělo o Navalného otravě vědět nebo se podílet na jejím plánování, a proto právě na ně EU uvalila sankce, tvrdí deník New York Times.
Rusko má na otravě podíl a nese odpovědnost
Dlouholetý a zřejmě nejhlasitější kritik prezidenta Putina a Kremlu Alexej Navalnyj byl otráven 20. srpna. V letadle, kterým se vracel ze sibiřského Tomsku do Moskvy, zkolaboval a piloti proto nouzově přistáli v Omsku, kde byl Navalnyj hospitalizován.
21. srpna omští lékaři a Kreml po nátlaku západních zemí povolili Navalného transport do berlínské nemocnice Charité, ze které byl ruský opoziční politik 22. září propuštěn.
Už 2. září zveřejnila německá vláda zprávu, že Navalnyj byl podle toxikologů otráven látkou ze skupiny novičoků. To posléze potvrdily i francouzská a švédská laboratoř a také mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní, podle níž byla v Navalného krvi nová a dosud nenahlášená varianta novičoku.
17. září přijal Evropský parlament rezoluci požadující sankce proti Ruské federaci.
Alexej Navalnyj posléze tvrdil, že do příprav jeho otravy byl osobně zapojen sám prezident Putin.
Minulý týden vyzvaly Německo a Francie ostatní členské státy k uvalení sankcí proti ruským entitám a představitelům, kteří jsou za útok odpovědní.
„Domníváme se, že neexistuje žádné jiné přesvědčivé vysvětlení otravy pana Navalného než to, že Rusko na něm má podíl a nese za něj odpovědnost,“ napsali společně německý ministr zahraniční Heiko Maas (Německo nyní předsedá Radě EU) a jeho francouzský protějšek Jean-Yves Le Drian.
EU i jednotlivé členské státy přitom několikrát žádaly Moskvu o vyšetření otravy, Maas s Le Drianem ale ve svém prohlášení konstatují, že Kreml nepřišel s „žádným důvěryhodným prohlášením“.
Muži z Putinova blízkého okolí
Německo a Francie pak připravily seznam šesti osob a Státního výzkumného institutu s pětisetstránkovým vysvětlením a předložily ho ostatním členským státům.
V pondělí se unijní ministři zahraničí na svém zasedání v Lucemburku jednohlasně na sankcích shodli. Restrikce ještě museli oficiálně schválit ambasadoři členských zemí a poté, co byly dnes publikovány v oficiálním věstníku EU, vešly v platnost. Velká část z šesti mužů na seznamu patří do úzkého kruhu elit, které se již roky pohybují v okolí prezidenta Putina.
- stojí od května 2008 v čele ruské tajné služby FSB (Federální služba bezpečnosti).
- Současně je stálým členem ruské Bezpečnostní rady.
- Vede společný orgán většiny postsovětských republik, Radu šéfů orgánů bezpečnosti a speciálních služeb zemí Společenství nezávislých států.
- Patří mezi blízké spolupracovníky prezidenta Vladimira Putina, který mu udělil medaili Za zásluhy o vlast.
- Bortnikov je stejně jako Putin absolventem Dzeržinského vyšší školy KGB, což bylo za SSSR elitní vzdělávací centrum pro budoucí agenty. Patřilo k běžné praxi, že studenti této školy vstupovali do komunistické strany. Členy strany byli i Bortnikov a Putin.
- Pracoval jako rozvědčík a poté na vedoucích funkcích v KGB v Petrohradě (dříve Leningrad), odkud pochází i současná hlava ruského státu. Od roku 2003 Bortnikov vedl kontrarozvědku v Leningradské oblasti, později se stal ředitelem Správy FSB pro Leningradskou oblast i Petrohrad.
- V roce 2004 byl převelen do Moskvy, zabýval se ekonomickou bezpečností, v roce 2008 byl jmenován do funkce ředitele FSB. Je to vrchol jeho kariéry a na tomto vrcholu se drží dodnes. Především díky blízkým vztahům s Kremlem.
- Bortnikov je na přítomnost svého jména na sankčních seznamech zvyklý. Už v roce 2014 v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a anexí Krymu byl zařazen na „černý seznam“ EU a Kanady.
- Trumpovy USA ho rok nato pozvaly na jednání do Washingtonu. Do USA se vypravil i v roce 2018, kdy se sešel s tehdejším ředitelem CIA Pompeem.
- Podle novinářů z ruské Nové gazety je Bortnikov zapleten do nelegálního obchodování s pozemky v Odincovském okrese Moskevské oblasti. Díky transakcím si měl vydělat 2,5 milionu dolarů.
- Je kritizován historiky za to, že omlouvá stalinské represe.
- Ruská média ho často označují za jednoho z nejmocnějších mužů v zemi, který dokáže manipulovat i s prezidentem Putinem. Podle bývalého Putinova poradce Andreje Illarionova je Bortnikov součástí nejvlivnější mocenské kliky v Rusku, kterou tvoří jeho kolegové řídící zahraniční rozvědku a Bezpečnostní radu Naryškin a Patrušev.
Rusko po celou dobu obvinění z otravy Navalného odmítá a připomíná zprávu lékařů z nemocnice v Omsku, kde byl Navalnyj nejprve hospitalizován. Místní lékaři otravu vyloučili a tvrdili, že měl politik problémy s metabolismem.
Lavrov: Němci nedodají žádná fakta
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov včera pohrozil sankční odvetou: „Němci nedodali žádná fakta, přes všechny mezinárodní právní povinnosti. Naše odpověď bude zrcadlit tu jejich. Ano, to je diplomatická praxe. A tohle je diplomatická odpověď.“
- První náměstek ředitele prezidentské administrativy.
- V roce 1998 se ve svých 35 letech stal nejmladším předsedou vlády v ruské historii.
- Od roku 2006 až do roku 2015 byl generálním ředitelem státní korporace Rosatom.
- V 80. letech byl členem Komunistické strany SSSR, po pádu komunistického režimu založil hnutí Svaz pravých sil. Stal se poslancem Státní dumy.
- V listopadu 2005 stanul v čele jedné z nejmocnějších státních korporací v Ruské federaci – Federální agentury pro atomovou energii (Rosatom). V čele této strategické korporace byl celých 11 let. Jeho cílem bylo postavit 40 nových jaderných bloků během 25 let. To se mu ovšem nedaří realizovat ani zdaleka. Experti ho navíc kritizovali za to, že během svého působení v Rosatomu utrácel miliardy rublů neefektivně, navíc prosazoval prodlužování životnosti starých energetických bloků bez ohledu na jejich špatné bezpečnostní parametry.
На Дне работника атомной промышленности замглавы администрации президента Сергей Кириенко почтил пятерых учёных из Сарова, погибших во время испытаний в августе, минутой молчания. Также он заявил о том, что испытания ракет с ядерными двигателями будут п…https://t.co/RFg8svweRY pic.twitter.com/ZM1PxOAWxQ
— Нижний Новгород (@Online_NN) September 25, 2019
Už jako člen prezidentova týmu se stále vyjadřuje k otázkám atomového průmyslu. Během návštěvy v Nižním Novgorodě koncem září 2019 uctil minutou ticha jaderné vědce, kteří zahynuli při nedávné nehodě ve výzkumném centru v Sarově. Zdroj: Twitter/Online_nn
- Na druhou stranu, v době, kdy řídil ruskou civilní jadernou energetiku, se podařilo dokončit atomovou elektrárnu v íránském Búšehru. Za celou dobu se také v ruských jaderných elektrárnách nestala žádná významnější havárie.
- V říjnu 2016 prezident Putin povolal Kirijenka do Kremlu. Stal se prvním zástupcem šéfa prezidentské administrativy, ale vliv v atomovém průmyslu si udržel až do dnešních dnů. Je předsedou dozorčí rady Rosatomu.
- Kirijenko je označován za politika balancujícího na hranici mezi konzervativními a liberálními kruhy, který prosazuje do čela regionů mladé technokraty. Je protiváhou silovému bloku, se kterým soupeří o vliv na prezidenta Putina.
- V České republice není Kirijenkovo jméno vůbec neznámé. „Náš úkol spočívá v tom, abychom v ČR vytvořili startovací plochu pro naši další práci na evropském trhu,“ prohlásil už v roce 2011. Tehdy také Kirijenko prosadil vytvoření společného podniku Centrum technologických servisů ALVEL se sídlem na Zbraslavi, ve kterém figurovala i česká společnost Alta Invest. „Budeme se snažit o účast v tendru na výstavbu dvou nových energetických bloků v atomové elektrárně Temelín,“ prohlásil tehdy Kirijenko.
Ve spojitosti s otravou novičokem EU uvalila sankce už v lednu 2019, a to na šéfa ruské vojenské rozvědky GRU, jeho zástupce a dva důstojníky. Reagovala tak na útok v britském Salisbury z března 2018 , kdy byli jedem ze skupiny novičoků otráveni dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija.
Oba útok přežili, zřejmě náhodně ale přišla s jedem do styku Britka Dawn Sturgessová, která několik měsíců po otravě Skripalových zemřela.
Andrej Jarin (1970), jeden z nejbližších Kirijenkových spolupracovníků, šéf Správy prezidenta pro vnitřní politiku, vystudoval nejdříve ekonomii, pak práva, mluví anglicky i italsky. Ve státní službě se pohybuje od roku 2001. Jarin je „osoba neveřejná“, rozhovory nerozdává, ve sdělovacích prostředcích nevystupuje. Jeho vliv v Kremlu je ale podle ruských novinářů značný.
Sergej Meňajlo, zmocněnec prezidenta v Sibiřském federálním okruhu, člen Bezpečnostní rady Ruské federace, je voják v hodnosti viceadmirála. Po ruské anexi ukrajinského Krymu dokonce nějakou dobu zastával funkci gubernátora. Krym znal dobře, protože tam dříve působil jako zástupce velitele ruské Černomořské flotily. Aktivně se účastnil vojenské operace proti gruzínské enklávě Jižní Osetie, která je od té doby Ruskem okupována. Klíčovou roli sehrál i při obsazení Krymu ruskými ozbrojenými silami. Kvůli tomu Meňajlo už figuruje na sankčním seznamu USA. Je přesvědčeným komunistou.
Alexej Krivoručko (1975), od roku 2018 náměstek ministra obrany Ruské federace.
Generál Pavel Popov (1957), rovněž náměstek ministra obrany, který na ministerstvu řídí mj. Hlavní správu vědecko-výzkumné činnosti
EU také od roku 2014 každých šest měsíců prodlužuje (a doplňuje) sankce vůči Rusku kvůli anexi ukrajinského Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny, a to jak hospodářské restrikce, tak i sankce vůči jednotlivcům. Naposledy je Evropská rada prodloužila v letos v červnu.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
