Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Obezita násobí rizika spojená s covidem a sníží i účinnost vakcíny, říká lékař. Každé kilo dolů se počítá, jde o život

Foto: Adobe Stock
Foto: Adobe Stock

Analýza pětasedmdesáti mezinárodních studií o vztahu obezity a nemoci covid-19 je neúprosná. S obezitou výrazně roste riziko onemocnění covidem-19, hospitalizace, nutnosti intenzivní péče i úmrtí. „Neznamená to, že štíhlým se nic nemůže stát, je to statistika, ale u obézních je i vakcína méně účinná. Na nic nečekat a hned začít hubnout, jde o život,“ radí Jozef Čupka, praktický lékař a obezitolog.

V září jste na velké lékařské konferenci prezentoval výsledky metaanalýzy, v níž autoři zpracovali data ze 75 jednotlivých studií z celého světa o vztahu covidu-19 a obezity celkem od 400 tisíc pacientů. Naznačil jste, že výsledek té studie je alarmující a svým způsobem přelomový. To jsou silná slova. Jak to?

Použil jsem ta slova schválně, jelikož tato metaanalýza přináší velmi silné argumenty. Autoři pod vedením profesora Popkina z Univerzity v Severní Karolíně v USA vzali ty nejdůležitější a nejkvalitněji zpracované studie za posledního tři čtvrtě roku, analyzovali, co jejich výsledky znamenají, a vzájemně je propojili.

Metaanalýza shrnuje vztah obezity vs. covid-19 velmi komplexně. Výsledky jsou alarmující, ale věřím, že zároveň silně motivující pro lidi s vysokou hmotností – není totiž na co čekat. A není co odkládat – jak z hlediska redukce hmotnosti ze strany jednotlivých lidí, tak co se týká péče o obézní pacienty ze strany zdravotního systému či prevence.

Jsme si vědomi vážnosti zhoršující se situace s epidemií koronaviru a naší absolutní prioritou je přinášet spolehlivé a ověřené informace. Většina obsahu o covidu je k dispozici zdarma v části Minuta N nebo v podcastech Studia N. Rozhodli jsme se také odemykat vybrané články o koronaviru. Budeme rádi, když naši práci podpoříte předplatným, abychom vám mohli dlouhodobě poskytovat kvalitní informační servis.

Ukazuje se, že management obezity byl v České republice hluboce podceněn. Teď se nám potkávají dvě pandemie. Metabolická – obezita. A druhá infekční – covid-19. Infekční pandemie ukázala pravou tvář metabolické pandemie v celé její závažnosti a rizicích.

Další rozhovory s českými vědkyněmi i vědci v knižní podobě najdete na našem e-shopu.

Ne za dvacet let, ale teď

Mluvíme o obezitě definované takzvaným Body Mass Indexem, který je pro obezitu vyšší než 30 a pro optimální váhu nižší než 25 (každý si svůj může snadno spočítat třeba zde). Dlouho se už říká, že obézní lidé patří mezi ohrožené.

A metaanalýza to jednoznačně potvrzuje, přináší naprosto nekompromisní důkazy, že s obezitou velmi silně roste riziko, že člověk covidem-19 vůbec onemocní. Pokud onemocní, je obézní člověk ve výrazně vyšším riziku, že bude muset být hospitalizován. A pokud bude hospitalizován, pak je značně větší riziko, že skončí na JIP. A skončí-li na JIP, tak opět mnohem větší riziko, že to organismus dostatečně nezvládne a zemře.

Zároveň to samozřejmě neznamená, že štíhlému člověku se nemůže nic stát, mluvíme zde o výsledcích statistiky a velkých číslech.

Obézním lidem oproti lidem s optimální hmotností v souvislosti s covidem hrozí:

  • o 46 procent vyšší riziko, že onemocní
  • o 113 procent vyšší riziko hospitalizace
  • o 74 procent vyšší riziko, že při hospitalizaci skončí na JIP
  • na JIP pak 48 procent vyšší riziko úmrtí

Zdroj: Obesity Reviews, analýza Univerzity v Severní Karolíně, hlavní autor Barry M. Popkin

Rozumím. Říkal jste, že v zrcadle pandemie covidu-19 ukazuje obezita svou pravou tvář. Jde o to, že když člověk tak nějak tloustne a stává se obézním, dlouho nemusí mít vůbec žádné problémy. Pokud větší nadváhu nebo obezitu řeší, velmi často spíš z estetických důvodů, potíže, které jsou s obezitou běžně spojeny, jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak, se nemusí dlouho projevit, a i když už je člověk má, dlouho nebolí. U covidu-19 se obezita projevila okamžitě, jako bezprostřední přitěžující okolnost a bolestivá rána. Chápu to správně?

Naprosto přesně. K obezitě patří přidružené nemoci – cukrovka, vysoký krevní tlak, nádorová onemocnění a další – a je vždy otázka času, u kterých lidí a kdy se tyto nemoci projeví. To vychází z genetického podkladu každého jedince včetně epigenetických faktorů, což je vliv životního stylu a prostředí. Vlastní genetické vlohy nikdo z nás úplně nezná, můžeme je jen předpokládat z nemocí rodičů a prarodičů, takže nevíme, jestli se projeví za deset, patnáct, nebo dvacet let. Když obézní člověk onemocní covidem-19, projeví se to hned včetně komplikací.

Praktický lékař a obezitolog Jozef Čupka. Foto: archiv Jozefa Čupky
MUDr. Jozef Čupka
Je členem výboru Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti (ČLS), Obezitologické společnosti ČLS, sekce Preventivní onkologie České onkologické společnosti a vedoucí Pracovní skupiny pro preventabilní onemocnění Společnosti všeobecného lékařství ČLS.

Zásadní problém u pacientů s covidem-19 je dušnost. Předpokládám, že ta se s narůstající nadváhou a obezitou zpravidla taky zhoršuje, ne?

Obézní lidé jsou náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, tedy v současnosti k hlavní příčině úmrtí pacientů kvůli koronaviru. U obézních lidí tuková tkáň zvyšuje zánětlivé procesy a v kombinaci s vyšším rizikem tvorby mikrosraženin v krevním řečišti dýchacích cest se ucpávají cévy, kde dochází k okysličování krve. U těžce obézních lidí je také zhoršená plicní ventilace nebo ztížená možnost polohování na břicho, která se doporučuje pro zvýšení efektu dýchání.

Celková kondice dýchacího systému je u obézních lidí nižší. Dýcháme nejen svaly mezižeberními, ale z velké části i bránicí, a když je kolem mnoho vnitrobřišního tuku, nemá bránice prostor, a tím se i snižuje kapacita plic. Pokud se nic neděje, člověk jakž takž funguje, ale při zátěži, onemocnění nebo při nějaké poruše se nižší ventilace plic projeví.

Každé kilo dolů se počítá

Co z toho vyplývá pro lékaře, pro pacienty, pro společnost?

My lékaři, kteří se o obezitu zajímáme a věnujeme se lidem s obezitou, dávno víme, že je potřeba k tématu přistoupit razantněji, ale teď máme v ruce argumenty, které jsme nikdy neměli. Dosud obezitu a její prevenci i léčbu právě kvůli prolínání estetického vlivu obezity a zdravotních rizik společnost často bagatelizovala, ale covid-19 jasně ukazuje, že už není možné žádné řešení odkládat.

Je potřeba seriózně jednat hned teď. Na úrovni ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven i potravinářského průmyslu. A samozřejmě teď a tady by to měl začít řešit hlavně každý, koho se to týká osobně. Když shodíte pět deset kilo, má to velký vliv na snížení rizik.

Doteď jste museli pacienty motivovat často málo viditelnými benefity, že?

„Pokud začnete hubnout, paní, půjde vám dolů cukr, cholesterol, sníží se tlak, pane, můžeme ubrat léky, zlepší se fyzická kondice, sníží se všechna ostatní rizika.“ Ano, poukazovali jsme na metabolické faktory, které se v krátkodobém i dlouhodobějším horizontu zlepšovaly, když člověk hubnul. Ale teď se jedná o to, jestli a jak konkrétní jedinec zvládne koronavirovou pandemii.

No jo, ale my se právě nacházíme v rozjeté druhé vlně, denní přírůstky jsou v řádech mnoha tisíců. Pokud tento rozhovor čte někdo obézní, musí propadnout panice, že nestihne zhubnout pět nebo deset kilo, vždyť jde o dny nebo o týdny. Nepočítá se aspoň každé kilo? Při zdravém hubnutí může člověk shodit kilo až dvě za 14 dní, tři týdny…

Myslím, že můžu říct, že každé kilo se počítá. Reálně je pro metabolismus podstatných těch pět až deset kilo. Kilo se sice metabolicky neprojeví, ale je to zásadní a podstatný začátek. Motivace začít by pro každého měla být právě teď hned. Čím větší intenzita motivace, tím větší je šance upravit životní styl a změny pak vydržet.

Mnoho firem na světě pracuje na vakcíně proti covidu-19, některé z nich jsou už ve finální fázi klinických testů. Nemohl by případně tou motivací být i fakt, jak jsem se dočetla v tiskové zprávě o této studii, že u lidí s optimální váhou bude nová vakcína pravděpodobně účinnější než u obézních?

Je to tak, lze to však říct i obráceně. Při obezitě dochází ke snížení funkčnosti imunitního systému, jelikož zvýšené množství tukových buněk v těle vytváří dlouhodobý prozánětlivý stav, ve kterém je odpověď na stimulaci vakcínou nižší. Tyto zkušenosti máme již i z očkování proti chřipce a princip reakcí je podobný. Vakcína proti covidu-19 tady zatím není, ale věříme, že snad do roka bude. Do té doby se alespoň pět deset kilo zhubnout dá a může to udělat v důsledku velký rozdíl.

Obezita však není jen výsledek nevyvážené rovnice mezi energetickým příjmem a výdejem, při obezitě dochází k metabolickým změnám v mozku – hypothalamu, především v centru hladu a sytosti. Máme moderní léky, které mohou velmi pomoct člověku nastartovat a zvládnout cestu hubnutí, aby rozhodnutý člověk viděl i výsledky. Tyto preparáty prakticky potlačují nadbytečné chutě k jídlu.

Zdravotní pojišťovny zatím nevěnovaly dostatečnou pozornost péči o dospělé obézní pacienty. Za léky na hypertenzi a cukrovku vydáváme miliardy, přitom jde z větší části o důsledky obezity. Sto dvě stě milionů na včasnou léčbu obezity by nyní reálně zachránilo životy a následně ušetřilo systému další miliardy na výdaje za komplikace obezity či péči o obézní s covidem-19 na JIP.

Můžeme ovlivnit jen to, co je před námi

Z pochopitelných důvodů se v tak obrovské metaanalýze musí pracovat s jednoduchým měřítkem, které představuje právě BMI, ale pokud vím, obecně už si s ním moderní obezitologie nevystačí. Platí, že „oplácaný“ člověk, který se udržuje v kondici a relativně zdravě se stravuje, je na tom zdravotně často lépe než hubený člověk, který nesportuje a nepěstuje zdravý životní styl?

Známe i určité paradoxy nadváhy a obezity. Jedním z nich je i výše uvedený fenomén. V angličtině je pro to pěkná slovní hříčka – Better Fit and Fat than nonFit and nonFat. Dnes už víme, že samostatné BMI není nejvhodnější parametr k popisu nadváhy či obezity, je jen jedním z ukazatelů. Dalším je objem pasu, který určuje břišní a meziorgánový tuk či rozložení svalové hmoty.

Novější klasifikace obezity a doporučení Americké endokrinologické společnosti z roku 2018, které počítají s přidruženými komplikacemi obezity, odpovídá realitě více než starší doporučení WHO z roku 1998, které počítá s BMI.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Co byste doporučil ať už štíhlým lidem, lidem s nadváhou, i těm obézním pro následující kritické týdny?

Udržovat alespoň minimální kontakty s jinými lidmi, mít alespoň malou skupinku lidí, se kterými se budu vídat, povídat si, to je velmi důležité. Chodit ven. Na procházky. Rychlá chůze, schody, běh, zacvičit si doma.

Během první vlny a prvního lockdownu značná část lidí přibrala o kilo až pět. Nemohli chodit pořádně ven a stýkat se s blízkými lidmi, což obecně zvyšovalo stres, který následně řešili přejídáním, takže váha narůstala.

Chápu, že lidé jsou ve stresu, mnozí řeší existenční problémy, ale cvičením, pohybem se vyplavují hormony štěstí, které ten stres zase pomáhají zvládat. Je důležité se udržovat mentálně nad věcí.

Což jde ale v této situaci opravdu těžko…

Ano, rozumím. Co bylo, už nezměníme, můžeme ovlivnit už jen to, co je před námi. A to, co je před námi, v tuto chvíli není moc veselé. V nemocnicích se bude často svádět boj o holý život. Abychom z této bitvy vyšli vítězně, je prioritou rozhodnout se pro změnu ve formě dodržování základních epidemiologických doporučení, zlepšení životního stylu, abychom posílili imunitu, a redukce hmotnosti tam, kde je třeba.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Covid-19

Odemčeno o koronaviru

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější