Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Často umírají. Některé služby jsou noční můra.“ Reportáž z oddělení s nejtěžšími případy

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

V nemocnicích přibývá pacientů s covidem. Aktuálně jich v celé zemi leží 2678, z toho 518 ve vážném stavu. Péče o ně je pro lékaře a sestry namáhavější než třeba o lidi s běžným zápalem plic. Ty nejtěžší případy se ocitají na odděleních ARO, jako je například to v Nemocnici Jihlava, kam měl Deník N možnost nahlédnout. „Leží tady už čtrnáct dní a je to jako na houpačce. Vynaložíte úsilí a nikde se to neprojeví,“ líčí jedna ze sestřiček. Mají zarudlé oči, od pacientů se vždy vrátí splavené a s otlačenými obličeji od těsných respirátorů.

V pondělí v devět ráno je na oddělení ARO jihlavské nemocnice rušno. Sestry a lékaři se zrovna střídají v péči o těžké covidové případy, pacienty, kteří kvůli rozsáhlé infekci a zápalu plic nemohou popadnout dech. Potřebný kyslík jim pomáhá dostat do těla umělá plicní ventilace.

Po třech hodinách intenzivní práce sundávají zdravotníci plastovou kombinézu, dvoje rukavice, respirátor, síťku na vlasy, ochranné brýle, návleky a rychle se osprchují. Teď je čekají necelé tři hodiny odpočinku a papírování na sesterně, do tabulek musejí zapsat všechny složité úkony, které provedli. Pak už znovu do obleků a „na plac“.

„Ta práce je teď úplně jiná než dřív,“ líčí nad kávou jedna ze sestřiček během chvíle klidu, než ji přeruší vyzvánění telefonu. Ze zdravotní sestry je rázem na chvíli matka doučující potomka na distanční výuce.

Jsme si vědomi vážnosti zhoršující se situace s epidemií koronaviru a naší absolutní prioritou je přinášet spolehlivé a ověřené informace. Většina obsahu o covidu je k dispozici zdarma v části Minuta N nebo v podcastech Studia N. Rozhodli jsme se také odemykat vybrané články o koronaviru. Budeme rádi, když naši práci podpoříte předplatným, abychom vám mohli dlouhodobě poskytovat kvalitní informační servis.

Čekání na výměnu jako na smilování

Oddělení anesteziologie a resuscitace (ARO), kde se právě nacházíme, patří mezi jedno z těch, která se v jihlavské nemocnici proměnila v posledních dnech v „covidové“. Spadají do takzvané „špinavé“ nebo „červené“ zóny, vyznačené v nemocnici pro lepší přehlednost izolepami stejné barvy. Pravidlo je prosté: do červených oddělení, chodeb či výtahů se nesmí dostat jiní pacienti než ti s koronavirem. Ti ostatní se pohybují v „zelené“, „čisté“ zóně.

Na oddělení ARO leží šest pacientů, z toho pět s covidovým zápalem plic. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

S rostoucím počtem pacientů s koronavirem se mění práce i pro lékaře a sestry tady na ARO. Z infekčního a z jiných oddělení jim sem „propadají“ ty nejtěžší případy, kterým jde o život, a vyžadují tak neustálý dohled.

Dýchání je pro ně natolik obtížné, že jim už nemusí pomáhat ani kyslíková maska. Přichází proto na řadu větší zásahy: tracheostomie, což je vytvoření otvoru v krku pro zasunutí kanyly, nebo rovnou intubace. Při ní anesteziolog zavede člověku trubici přes ústa nebo nos až do průdušnice a napojí jej na umělou plicní ventilaci.

To už jsou pro pacienty velké zásahy, které je řadí mezi ty nejohroženější. A pro lékaře zase rizikové úkony, jelikož jimi doslova rozprašují virus do okolí. Někteří ventilovaní jsou v umělém spánku, jiní mírně vnímají a dokážou se dorozumívat signály.

Směnu zrovna slouží lékařka Ladislava Švestková: „Je to už bohužel covidová klasika: pocení ve skafandru a ošetřování pacientů, kteří jsou na tom opravdu hodně špatně. A tak to jde pořád dokola. Zvyknout si musíte na všechno, pokud chcete těm pacientům pomoci, nedá se nic jiného dělat. Jak dlouho se to dá vydržet? Dokud neonemocníme nebo se nevyčerpáme.“ Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Za normálního provozu, když jsme tady neměli covid-19, jsme byli u pacientů celý den v kuse a neměli jsme na sobě oblečky. Teď je to daleko náročnější: nesmíte tři hodiny pít, jíst, jít na záchod, potíte se,“ vysvětluje zdravotní sestra. Její kolegyně souhlasí, že poslední dny jsou pro zdravotníky zkouškou fyzičky i psychiky.

„Já jsem navíc astmatik a prodělala jsem covid-19 s mírným průběhem, takže se mi špatně dýchá,“ dodává sestra. Nenakazila se však při práci, tou dobou se ještě o nejtěžší covidové případy nestarala. „Dotáhla jsem si to od dětí po otevření škol,“ krčí rameny mladá žena.

Spolu s kolegyněmi, hlavně těmi z infekční jednotky intenzivní péče, kde se sestry kvůli nedostatku personálu příliš nestřídají, teď odvádí v nemocnici asi tu nejnáročnější a nejvíce vysilující práci: musí pacienty neustále hlídat, odebírat jim krev, ředit léky a plnit dávkovače, starat se o ventilátor, obstarávat toaletu (což je pro člověka na umělé plicní ventilaci zdlouhavá záležitost). A provádět spoustu dalších úkonů.

V covidovém oddělení zrovna lékařka uděluje z velínu pokyny. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Když za ty tři hodiny stihnete, co máte, jste ráda. Práci si nemůžete rozložit a musíte toho prostě stihnout co nejvíc, jinak to po vás musí dodělávat ta druhá. Což nechcete,“ líčí zápřah jedna ze sester a přiznává, že na výměnu vždy čeká „jako na smilování“ a doufá, že se předávky neprotáhnou tolik, aby ukrojily kus drahocenné pauzy.

Pochvaluje si ale, že na pět těžkých covidových pacientů byly zrovna na směně s kolegyněmi tři. „Teď tam šly sestry ve dvou. Takže jsme se snažily, aby tam zbylo co nejméně práce,“ vysvětluje mladá žena. Dvanáctihodinové směny i šestkrát týdně nejsou výjimkou. Čas od času musejí zdravotníci nastoupit do akce a nemocného oživovat.

Leží dlouho a nelepší se

Ačkoliv lékaři a zdravotní sestry během pauzy vtipkují a snaží se udržet v týmu povzbudivou náladu, únava je na nich znát. Mají zarudlé oči, od pacientů se vždy vrátí splavené a s otlačenými obličeji od těsných respirátorů. „Je to náročné hlavně psychicky,“ popisuje vedoucí anesteziolog Bohdan Trnka, který se ráno na ARO mihne. „Covidoví pacienti jsou úplně jiní než standardní pacienti s probíhajícím necovidovým zápalem plic. Tráví na ventilátoru dlouhou dobu, řádově dva až tři týdny. A výsledky jsou docela špatné.“

Co to znamená? „Často umírají. Onemocnění někdy dokáže plíce zničit takovým způsobem, že je nejsme schopni nahradit dýchacím přístrojem, a pacienti odcházejí.“

Anesteziolog Bohdan Trnka působí v nemocnici dvacet let. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Zde v nemocnici leží v těžkém stavu hlavně šedesátníci nebo sedmdesátníci. „Černého Petra si ale může vytáhnout kdokoliv, v nemocnici jsou i mladší lidé,“ popisuje Trnka.

Jen pondělní ranní porada, kde lékaři probírají stav pacientů, trvala tři čtvrtě hodiny. „Už je tady máme 14 dní. Normální pneumonii zaléčíte, dáte antibiotika, za tři dny se vylepší, do týdne se odpojí a jde pryč. Tady je to složitější,“ líčí zkušenosti s těžkými případy anesteziolog.

A co remdesivir? „Není to tak účinné, jako když podáte antibiotika na bakteriální zápal plic. Víceméně údajně pomáhá, když se nasadí v počáteční fázi,“ komentuje anesteziolog.

Žádný z pacientů, které sem na ARO přijali v září, kdy se oddělení otevřelo pro červenou zónu, se dosud neuzdravil. Jeden z nemocných již zemřel. Na infekční jednotce intenzivní péče, kde se o koronavirové pacienty starají od července, zaznamenali případů více.

„V posledních chvílích už jsou ti lidé v bezvědomí a netrpí. Minulý týden nám zde zemřel pán, který byl dva dny v hlubokém spánku a už se neprobudil,“ popisuje jedna ze sester.

Dýchání pacientů závisí na umělé plicní ventilaci. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Když se lidé dostanou kvůli koronaviru do těžkého stavu, je to pro ně i psychická zátěž – těžko se dorozumívají, nemohou popadnout dech, chybějí jim blízcí. „Nemohou za nimi návštěvy, nemůžeme vyndavat jejich mobily, protože se pohybujeme v infekčním prostředí. Tak je třeba alespoň pozdravujeme, vyřídíme telefonát. Musí pro ně být náročné, když se probudí, jsou zaintubovaní a vidí nás, oblečené jako z kosmu. Je to těžká doba,“ povzdechne si sestra za počítačem při vyplňování tabulek v pauze.

S tím, jak lidí hospitalizovaných s covidem-19 přibývá, červená zóna postupně z nemocnice ukrajuje větší a větší díl. Už se rozrostla do tří pracovišť intenzivní péče. ARO se přidalo koncem září, v půli října už je zaplněné, stejně jako infekční oddělení. V plánu je proto rozšíření červené zóny o další lůžka, zřejmě plicního oddělení.

V celé nemocnici nyní leží zhruba padesát pacientů s koronavirem, osm z nich na ventilátoru. „Z tohoto velkého počtu pacientů na standardních lůžkách očekáváme určitý propad některých do intenzivní péče, potažmo na umělé plicní ventilace,“ líčí vyhlídky šéf úseku anestezie Bohdan Trnka.

Za dvacet let jsem tolik ventilovaných lidí naráz nezažil

A do nemocnice se dostávají další nakažení. Některé z nich lékaři odesílají domů, protože ještě nejsou na hospitalizaci. „Spíš upřednostňujeme ty pacienty, kteří by třeba potřebovali kyslík. Pacienty poučíme, jak postupovat, a vracíme je zpátky domů,“ vysvětluje Trnka.

Pro nevelkou krajskou nemocnici je nápor pacientů v těžkém stavu zcela novou zkušeností. „Za dvacet let, co pracuju na ARO, jsme tolik lidí naráz na ventilátorech neměli. Během chřipkových epidemií to byli maximálně dva lidi zároveň,“ upozorňuje doktor.

Právě on poukázal nedávným hojně sdíleným facebookovým příspěvkem na vážnost situace v nemocnicích. Rozčarovalo ho, jak lidé koronavirus zlehčují a média řeší hlavně volby. „Chtěl jsem ukázat, že už je to tady,“ vysvětluje.

Lidé na tomto oddělení vyžadují čtyřiadvacetihodinovou péči sestry u lůžka. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Pro mě už se některé služby staly noční můrou. Práce významně přibylo, s takovým zápřahem jsme se za 20 let v naší malé nemocnici nesetkali,“ vysvětluje.

Na nápor covidových pacientů byla nemocnice nachystána už na jaře, kdy si vedení vytvořilo krizové scénáře. Vysočinu ale první vlna epidemie minula, plány proto manažeři znovu oprášili až nyní.

Při nahlédnutí do tabulek je na tom jihlavský špitál co do množství přístrojů nebo lůžek stále obstojně. Vrchní sestra Věra Čermáková zrovna zapisuje čísla do pravidelného hlášení pro ministerstvo. „Na všech odděleních máme obsazeno deset ventilátorů, z nichž osm využívají covidoví pacienti. Sedmnáct ventilátorů je volných,“ ukazuje tabulky.

Pokud by se tedy aktuální, zhruba dvojnásobný nárůst prokazatelně nakažených za poslední dva týdny projevil za stejně dlouhou dobu v počtu hospitalizovaných, přístroje by zde měly stačit.

„Větší problém bude s personálem než se samotnými dýchacími přístroji. Potřebujeme k nim vždy jednu sestru a lékaře-intenzivistu,“ upozorňuje Trnka. Jaký je tedy plán?

Jaro nás minulo, teď tady budeme víc a víc

Případný transport pacientů mezi nemocnicemi nevidí Bohdan Trnka jako příliš reálný scénář. „To půjde velice omezeně, převoz je pro covidové pacienty vysoce riziková věc,“ vysvětluje.

Vláda nabízí na pomoc mediky. „Na ně se určitě spoléhat nemůžeme. To nejsou lidé, kteří by mohli pomáhat s intenzivní péčí. Nejde to, musíme si pomoci sami a asi to bude znamenat, že tady budeme víc a víc a víc,“ připouští anesteziolog. Vše se tedy bude odvíjet od toho, kolik těžkých pacientů nemocnice přijme. „Pokud přibydou další nemocní, bude to náročnější,“ přiznává anesteziolog.

Už nyní lékaři a sestřičky, kteří dovedou pečovat o covidové pacienty, vypomáhají v „červené zóně“ – během naší návštěvy na oddělení ARO zrovna vrchní sestra obvolávala kolegyně a zapisovala je na služby. S přesunem pracovní síly nemocnice omezuje úkony a od těch plánovaných se přesouvá k akutním – stejně jako na jaře se odkládají operace kýly, žlučníku, křečových žil… „Veškerá operativa kromě té akutní stojí. Lidé musejí počkat stejně jako na jaře, když jsme byli zavření a odkládali jsme úkony. Teď to před sebou tlačíme znova,“ říká Trnka

„Na place“ je ale podle něj dobrá, akční nálada. „Všichni si mezi sebou pomáháme, sestry se přeskupují z neakutních a jiných oborů, chodí pomáhat na intenzivní péči a je úžasné, že se všichni zapojují a aktivně do toho jdou,“ přemítá Trnka, načež se krátce zamyslí a pousměje: „Protože nám nic jiného nezbyde.“

Péči o pacienty provází podrobná dokumentace. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Péče tedy stojí na lidech a vedoucí anesteziolog „klepe na dřevo“, že ještě nikdo z lékařů a sester, kteří se bezprostředně starají o pacienty s covidem-19, neonemocněl. Aktuální celostátní statistiky ale hlásí 5,5 tisíce zdravotníků infikovaných covidem-19.

I ve zdejší nemocnici je několik případů nákazy a ministerstvo ji vede ve svých přehledech, jako jeden z významných klastrů. Podle informací Deníku N přišel na ortopedické oddělení pacient, u nějž se projevily příznaky až během hospitalizace a mezitím nakazil další pacienty i personál. Něco podobného nyní hrozí kvůli míře nákazy po celé republice.

A stejně jako další z lékařů, primář infekčního oddělení nemocnice v Českých Budějovicích Aleš Chrdle, potvrzuje, že pacient v těžkém stavu nakazí ošetřujícího zdravotníka jen výjimečně. Podobně jako v Itálii nebo ve Velké Británii většinou zdravotník přijde k nákaze v rodině nebo třeba při setkávání s kolegy během pracovní pauzy.

Jestli přijde čas, kdy budou muset zdravotníci v nemocnici přespávat, se ukáže v následujících týdnech. Oproti jarní měsícům ale nezaznamenávají tak silnou podporu veřejnosti, nadšení ze společného „boje proti viru“ opadlo. „ Ta vlna solidarity už tady nebude,“ míní anesteziolog, ale stejně jako sestřičky hned dodává, že pro potlesk tu práci nedělají.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

„Co se týče vládních opatření, i já jsem byl strašně rád, že si můžu sundat roušku a odjet do zahraničí. Nikdo nevěděl, co se bude dít. Teď by asi bylo vhodné, kdyby z toho politici přestali dělat politický problém a řešit, kdo za to může. Teď by měl každý pracovat minimálně na sto procent a dělat věci, kterým rozumí a které umí. A nevyjadřovat se k věcem, do kterých vůbec nevidí a vůbec tomu nerozumí. A jestli někdo někde udělal chybu, ať si to vyříkají, až tu pandemii zvládneme. Ať si třeba roztrhají občanky, ať se třeba pobijí, ale už to bude mimo epidemii,“ uzavírá Bohdan Trnka a přesouvá se na další covidové oddělení.

Zůstaňte v obraze a sledujte nejčerstvější informace kolem koronaviru na jednom místě.

Koronavirus

Odemčeno o koronaviru

Reportáž

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější