Deník N

Zeman kontra agenti. Proč prezident válčí s tajnými službami a jaké to znamená riziko

Na spolupráci! Miloš Zeman hostí Si Ťin-pchinga na terase Strahovského kláštera, březen 2016. Foto: René Fluger, ČTK
Na spolupráci! Miloš Zeman hostí Si Ťin-pchinga na terase Strahovského kláštera, březen 2016. Foto: René Fluger, ČTK
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Česko se za poslední rok ocitlo v pozoruhodné situaci. Prezident Miloš Zeman se čtyřikrát dostal do střetu s českými zpravodajci a s bezpečnostními úřady a hájil země, těmito institucemi označované za bezpečnostní riziko. Za spojence se postavil jen při podpoře mise v Afghánistánu.

Na první pohled to může vypadat jako běžný střet názorů: média přinesou vyjádření některé z bezpečnostních institucí k rizikům, které Česku hrozí, a krátce na to informují o reakci Hradu, že to tak není.

Do relevantní výměny názorů to však má daleko. Proti faktické shodě a konkrétním poznatkům tajných služeb a dalších úřadů, že Rusko a Čína jsou pro Česko hrozbou, stojí téměř osamoceně prezident Miloš Zeman, který především skrze jemu nakloněná média říká opak. Což pak tato média dále zdůrazňují.

Za uplynulých dvanáct měsíců se Miloš Zeman, který byl v přímé volbě podruhé zvolený prezidentem loni v lednu, dostal do veřejného střetu s bezpečnostními institucemi nejméně čtyřikrát. Souvisí to s tím, že tajné služby a další úřady v poslední době nebývale hlasitě varují před státy, s nimiž prezident ve svých výrocích souzní.

Zdravý stav to rozhodně není. „Z vlastní zkušenosti vím, že veřejná vyjádření a veřejné debaty o zpravodajských službách a jejich informacích k ničemu dobrému nevedou,“ potvrdil Deníku N bývalý ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek. Kritika na neveřejném jednání podle něj může přinést pozitivní výsledky, ale veřejné z úst politika se tajná služba 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější