Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Stačí jen pár dní. Unikátní data ukazují, jak rychle lidé s koronavirem umírají v nemocnicích

Antivirotikum Paxlovid, které má ochránit z 89 procent proti těžkému průběhu covidu-19 a úmrtí, mělo být v Česku už v březnu. Foto: Tomáš Benedikovič, Denník N
Antivirotikum Paxlovid, které má ochránit z 89 procent proti těžkému průběhu covidu-19 a úmrtí, mělo být v Česku už v březnu. Foto: Tomáš Benedikovič, Denník N

Doposud nezveřejněné statistické údaje o pacientech s covidem nabourávají představu, že lidé umírají po dlouhé době strávené v nemocnici a napojeni na přístrojích. Nejvíce jich zemře do dvou týdnů, aniž by při jejich léčbě bylo podpůrných přístrojů využito. Mnozí se do zdravotnických zařízení ani nedostanou.

Zatímco na začátku září bylo s koronavirem hospitalizováno 172 lidí, nyní jich leží v nemocnicích přes dva tisíce a počet zemřelých s touto diagnózou překročil tisícovku.

Deník N získal od serveru Hlídač státu dosud nezveřejněná data ministerstva zdravotnictví, která mají sloužit pro modelování předpovědí budoucího vývoje pandemie. Ukazují, kolik času lidé před smrtí v nemocnici stráví a zda byli napojeni na některý z pomocných přístrojů.

Více než polovina obětí podle nich zemřela do týdne od přijetí do nemocnice, většině z nich bylo nad 65 let a jen malá část byla napojena na plicní ventilaci či mimotělní oběh. 166 lidí s pozitivním nálezem zemřelo mimo nemocnici.

Jsme si vědomi vážnosti zhoršující se situace s epidemií koronaviru a naší absolutní prioritou je přinášet spolehlivé a ověřené informace. Většina obsahu o covidu je k dispozici zdarma v části Minuta N nebo v podcastech Studia N. Rozhodli jsme se také odemykat vybrané články o koronaviru. Budeme rádi, když naši práci podpoříte předplatným, abychom vám mohli dlouhodobě poskytovat kvalitní informační servis.

„Tyto osoby mohly zemřít buď přirozenou cestou, nebo na jiná onemocnění tak, jak se tomu dělo před pandemií covidu-19,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Kryštof Berka. „Do statistik se ale dostali proto, že byli pozitivně testovaní na covid-19.“

Do týdne

Veřejnost se dostává k datům o dopadu koronaviru pomalu, po kouscích, a údaje jsou mnohdy nejasné. Přicházejí se zpožděním, či jsou následně upravována. Organizace pracující s otevřenými daty jako právě Hlídač státu dlouhodobě apelují na to, aby ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo všechny dostupné údaje bez předvýběru.

To se však zatím neděje a některá data se tak dostávají ven neoficiálně. Příkladem je sada o pacientech zemřelých s diagnózou covid-19, kterou má Deník N nyní dispozici a na jejímž datovém zpracování se podílel programátor Marek Sušický.

K 11. říjnu evidovalo ministerstvo zdravotnictví celkem 987 zemřelých s pozitivním testem na koronavirus, 821 z nich se objevuje ve statistice zemřelých v nemocnicích. Lze tedy dovozovat, že oněch zbývajících 166 lidí diagnostikovaných na covid pravděpodobně skonalo mimo nemocnice, ale data už neuváději, zda zemřeli doma, či v jiných zařízeních.

„Domnívám se, že mohlo jít o pacienty, u nichž byla pozitivita na covid zjištěna v terminálním stavu jiného onemocnění,“ poznamenává přednostka Pneumologické kliniky v pražské Thomayerově nemocnici Martina Vašáková. „Myslím si, že většina nemocných s covidem-19, která je v ohrožení života a je u nich indikace k léčbě a záchraně, se do nemocnic dostane. Nedokáži to ale říci přesně, musela bych o těchto zemřelých vědět více.“

Naprostá většina zemřelých v nemocnicích – 760 – byla podle dostupných údajů starší 65 let, ve věkové kategorii 20–64 let zemřelo 61 pacientů.

Ze statistických dat současně vyplývá, že více než polovině zemřelých byl podáván kyslík. Pouze třetina z nich byla umístěna na jednotkách intenzivní péče a čtvrtina byla napojena na umělou plicní ventilaci. Pouze dvanáct ze zemřelých bylo napojeno na mimotělní oběh.

Pohled do čísel odkrývá také skutečnost, že z více než šedesáti procent jsou mezi zemřelými muži. Ve věkové skupině mezi 20 a 64 lety tvoří muži dokonce více než 65 procent.

Bedlivě zvažovat

Do týdne od hospitalizace zemřelo 481 pacientů. Z toho 165 skonalo v prvních dvou dnech, což je více než počet zemřelých po dvou týdnech od přijetí do nemocnice.

„Pokud pacient zemře do sedmi dnů od hospitalizace, je to obvykle známka těžkého klinického průběhu, který je provázen vyšší smrtností,“ komentuje data Berka z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.


„Velmi záleží na tom, o jakého pacienta se jedná,“ dodává přednostka Pneumologické kliniky z Thomayerovy nemocnice Vašáková. „Pakliže přichází pacient vyčerpaný řadou jiných chronických diagnóz, covid-19 je už tou poslední kapkou.“

V případě pacientů, kteří zemřeli během prvních dvou dnů, bylo jen necelých 17 procent z nich připojeno na plicní ventilátor. Jediný z nich byl napojen na mimotělní podporu života ECMO, jen necelá třetina těchto zemřelých byla umístěna na oddělení JIP.

V rozmezí tří až sedmi dnů od hospitalizace zemřelo 316 pacientů. Jen necelých šestnáct procent z nich bylo připojeno na přístroje, na mimotělním oběhu byli pouze dva a na jednotce intenzivní péče téměř třetina.

Podle ministerstva zdravotnictví nelze bez důkladné analýzy zdravotnické dokumentace posoudit, proč nebylo přístrojů k podpoře pacientů využito. „Rozhodně ale není pravdou, že by to souviselo se zadržováním rezerv pro vážné případy,“ konstatuje Berka z ministerstva. „Umělá plicní ventilace i ECMO se nasazují ve všech případech, kdy si to průběh onemocnění vyžádá a kdy se lékař rozhodne tyto léčebné postupy použít.“

Od osmého do čtrnáctého dne hospitalizace zemřelo 229 pacientů, třetina byla napojena na přístroje. Během hospitalizace delší než patnáct dnů pak statistici evidují nejméně zemřelých – 111. V této skupině je už počet pacientů napojených na umělou plicní ventilaci a ECMO výrazně vyšší, přístroje využívalo přes 58 procent z nich a obdobný podíl těchto pacientů ležel na oddělení JIP.

Podle přednostky kliniky Vašákové je vždy nutné zvážit, koho napojit na umělou plicní ventilaci či na ECMO. „Ne každý pacient z toho má profit, a proto je nutné bedlivě zvažovat, komu tyto podpory či náhrady životních funkcí pomohou k překlenutí těžkého stavu a návratu do hodnotného života,“ podotýká Vašáková.

V současné době je umělá plicní ventilace a přístroj ECMO nasazen u 426 pacientů z více než dvou tisícovek hospitalizovaných.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Covid-19

Odemčeno o koronaviru

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější