Deník N

100 let strany, v níž vyrostl politický démon. 5. ledna 1919 vznikla Hitlerova Deutsche Arbeiterpartei

Členská průkazka člena německé politické strany DAP (Deutsche Arbeiterpartei) Adolfa Hitlera, s pořadovým číslem 555 (členové byli pro vyvolání dojmu vyššího počtu počítáni od 501), později Hitlerem zfalšovaným na 7. Foto: Wikimedia Commons, repro: Eloquence
Členská průkazka člena německé politické strany DAP (Deutsche Arbeiterpartei) Adolfa Hitlera, s pořadovým číslem 555 (členové byli pro vyvolání dojmu vyššího počtu počítáni od 501), později Hitlerem zfalšovaným na 7. Foto: Wikimedia Commons, repro: Eloquence
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Připomenutí neblahého výročí vzniku Hitlerovy Německé strany pracujících, předchůdkyně známější a nechvalněji proslulé NSDAP, napsal pro Deník N Jaroslav Šonka.

Před sto lety, 5. ledna, vznikla Německá strana pracujících (Deutsche Arbeiterpartei – DAP), která měla v chaotických poválečných týdnech orientovat dělnictvo, ovšem ve smyslu nacionalismu a vyostřování mezinárodních konfliktů (tedy hlavně ochrany „národních zájmů“, které si dodnes každý může definovat po svém, aniž to většina voličů vůbec zpozoruje).

Předsedou nové strany se stal Anton Drexler, který už dříve, v březnu 1918, založil Svobodný výbor dělníků pro dobrý mír (Freier Arbeiterausschuss für einen guten Frieden). Ze strany DAP po několika měsících vznikla nacistická NSDAP. Pohled na dobu a na to, co se tehdy odehrávalo, není ovšem jednoduchý.

Logo Deutsche Arbeiterpartei (DAP). Foto: Raheemsti81, Wikimedia Commons

Hitlerovo hledání

Už v září 1919 se stal členem DAP s pořadovým číslem 55 Adolf Hitler (18891945). U samotného počátku strany nebyl, v lednu teprve rozjížděl svou kariéru. A měl ještě jiné starosti.

Demonstroval s různými – i levicovými – hnutími, působil v armádě proti komunistickým aktivistům, po atentátu na bavorského premiéra a předsedu bavorské USPD (Nezávislé sociálně-demokratické strany Německa, která se odštěpila od sociální demokracie kvůli jejímu schvalování války) Kurta Eisnera 21. února 1919 šel Hitler v jeho pohřebním průvodu.

Svou pozici očividně teprve hledal. Ještě o devět let dříve, kolem roku 1908 ve Vídni, neměl problém se židovskými spolubydlícími. Zmíněný Kurt Eisner byl koneckonců také židovského původu. Hitler tehdy ještě nemohl být takovým antisemitou, jakým se zanedlouho stal. Naopak pachatel atentátu na Eisnera Anton Graf von Arco auf Valley antisemitou rozhodně byl. Toho ovšem později nacistická NSDAP nepřijala za člena, protože byl po matce

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Historie

V tomto okamžiku nejčtenější