Deník N

Co nám přinese rok 2019? Nevíme, ale víme vůbec, co od něj chceme?

Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? Foto: Thomas Quaritsch, Unsplash
Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? Foto: Thomas Quaritsch, Unsplash
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Komentář Jána Simkaniče: Máme za sebou rok plný kulatých výročí českého státu, při kterém mnozí toužili povznést zážitek z něčeho společného nad banalitu všedních dnů. Celý loňský rok jsme se snažili pochopit, odkud jdeme, někteří možná tuší, co jsme, byť by možná raději nevěděli. Ale kam jdeme? Nebo aspoň kam bychom chtěli jít? Na to už odpovědi nepřicházejí…

Prezident se slavnostními chvílemi spíše promlčel, popřípadě pokračoval v rehabilitaci starých kádrů a starých myšlenek s kořením nových vulgarit. Premiér měl víc starostí se svými kauzami, než aby marketingový obal čaulidismu naplňoval nějakým opravdovým obsahem skutků. Ve zbylém čase hrál kličkovanou mezi tlaky z Číny a Ruska, mezi evropskými spojenci, o jejichž přízeň a společné fotografie tak stojí i kvůli vlastnímu byznysu, a mezi domácím populismem opřeným o ještě agresivněji populistické kolegy z Visegrádu. Zbylá část politické scény zůstávala dál jako uhranutá a utopená v malicherných sporech, snad jen Piráti a především některé komunální aktivity dokázali najít nějakou pozitivně laděnou energii.

A diváci, občané, voliči, pokud vše už dávno neignorují, se posouvají stále více spíš do rolí fanoušků, kteří těm svým drží palce bez ohledu na to, jestli hra za něco stojí a jestli si jejich favorité nedávají spíš vlastní góly.

Česká politika byla vždy mimořádně personifikovaná na úkor věcné podstaty, zvláště když si uvědomíme, že politickým systémem je parlamentní demokracie s relativně silně rozloženou mírou odpovědnosti, která by měla kult osobnosti do značné míry omezovat. Ovšem až dnes přestalo na skutečném obsahu veřejného dění záležet úplně. Nová garnitura měla být o tolik lepší než ta stará, ale dnes to po ní nevyžadují ani její voliči. Kdysi byly slíbené dálnice. Komu vadí, že nejsou? Byl slíbený digitální efektivní stát. Všiml si někdo, že stále chybí? Z podpory podnikání zůstala jen šikana a drakonické pokuty ze strany finanční správy. A co preference? Stále drží!

Voliči dokonce dávají přednost právě politikům, kteří dělají

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější